Vytápění rodinných domů – Vize 2030 až 2050
Česká republika je aktuálně zmítána tlaky lobbistických skupin působících jak na evropské, tak české úrovni. Do toho všeho vstupují nařízení Evropské komise, vyjádření některých skupin rádoby „titulovaných odborníků“ placených z cílených grantů a některých ekologických aktivistů, které lze spíše označit jako „ekoteroristy“.
Čím tedy budeme vytápět naše obydlí za 10 let, nebo naše děti v roce 2050?
Musíme si klást ekologické cíle, ale musíme stát i nohama pevně na zemi.
Aktuální situace není jednoduchá
Česká republika je plošně plynofikována a velká část populace topí zemním plynem. Pohodlným palivem, které sice něco stojí, ale pokud nemáme velký dům s velkými ztrátami, nebo neřešíme finance, je cenově přijatelným palivem. Zemní plyn spalovaný v České republice pochází v drtivé většině z nalezišť v Rusku, ať už ho do republiky dodává kdokoliv. Je totiž pravdou, že Rusko má největší zásoby této suroviny na světě, a Evropa je jeho největším odbytištěm. Na ruském území se nachází zhruba čtvrtina objevených světových zásob zemního plynu. Jen pro připomenutí, např. Norsko je se svými objevenými ložisky zemního plynu kolem dvacátého místa na světě. (zhruba 4–5 % ruských zásob).
Zemní plyn je však fosilní palivo a jako takové je hned po černém a hnědém uhlí „trnem v oku“ Evropské unii. Proto se není co divit, že např. Německo si stanovilo cíl, že v roce 2050 již nebude spotřebovávat ani m3 zemního plynu.
Dalším zdrojem pro vytápění rodinných domů v České republice jsou pevná paliva. Donedávna nejrozšířenější uhlí, tedy především hnědé uhlí, je na ústupu a nikdo ani nedokáže slíbit, že toto palivo bude možné ještě za 10 let vůbec koupit. Skončí-li hnědouhelné elektrárny, lze očekávat konec dodávek uhlí pro domácnosti.
Hnědé i černé uhlí lze spalovat v moderních kotlích velmi šetrně k životnímu prostředí, ale nelze samozřejmě v domácnostech odstranit ze spalin oxidy síry atd., tedy specifický smrad (čpění), které cítíme při topení uhlím.
Dřevo, dřevěné brikety a pelety jsou velice rozšířeným palivem.
Dřevo samotné je obnovitelným zdrojem energie a momentálně nejlevnějším palivem. Kalamita kůrovce navíc vytváří velký přebytek palivového dřeva na trhu. Dřevo lze spalovat v moderních zdrojích šetrně k životnímu prostředí. Tedy tak, že z komína uvidíme jít maximálně páru.
Dřevo je však nutné spalovat suché, proto je třeba mít dostatek prostoru na jeho uskladnění. Dřevěné brikety a pelety vyráběné především z odpadů při zpracování dřeva jsou jeho jinou formou, která se čím dále více etabluje na české podmínky a nahrazuje právě končící hnědé uhlí.
Elektrické zdroje vytápění, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrokotle, jsou v poslední době velmi populární. Je pravdou, že pokud si někdo postaví nový rodinný dům, s tepelnými ztrátami např. 6 kW, je instalace tepelného čerpadla ideálním řešením. Nevýhodou kvalitních tepelných čerpadel je však v případě velmi nízkých tepelných ztrát objektu vysoká pořizovací cena. Ať bude životnost tepelného čerpadla 5 nebo 15 let podle kvality výrobce, je dobré si vždy udělat ekonomickou rozvahu.
Může se stát, že celkové provozní náklady na topení čistě elektrokotlem za 10 let jsou výrazně levnější něž pořízení drahého tepelného čerpadla.
U velkých objektů s tepelnými ztrátami nad 30 kW je zase třeba dobře spočítat, zda se investice do tepelného čerpadla vůbec někdy vrátí.
Může však převážit pocit, že ekologie je přece důležitější než peníze. Potom si však musíme připomenout realitu, že většina elektrické energie v České republice je vyrobena z hnědého uhlí nebo jádra, a proto tepelné čerpadlo nemůžeme považovat za obnovitelný zdroj energie pro vytápění rodinného domu. Nejsme ve Švédsku ani Norsku.
Žádný zájemce o tepelné čerpadlo nebo elektrokotel nesmí také zapomenout na riziko růstu cen elektrické energie díky politickým rozhodnutím ukončit ve většině evropských zemích výrobu elektrické energie z hnědého uhlí a jádra. Podívejme se např. Švédsko, kde to došlo tak daleko, že málem „zakazovali ráno a večer luxovat“.
Vytápění objektů topným olejem (TOEL) nebo zkapalněnými plyny jako je propan nebo propan-butan není v České republice rozšířeno tak jako v okolních zemích, ale má zde své místo. Např. v Německu je vytápění rodinných domů extra lehkým topným olejem rozšířeno jako v České republice topení zemním plynem.
Jedná se však o fosilní palivo, a tak jistě nepřekvapí informace, že od roku 2026 bude v Německu zakázán prodej kotlů na topný olej jako hlavního zdroje vytápění.
Čím tedy budeme v budoucnu vytápět rodinné domy v České republice?
Myslím, že každý rozumný člověk, který si přečte předchozí řádky a zamyslí se, musí konstatovat následující. Nelze se spoléhat jen na jeden zdroj energie, rozhodnutí na úrovni Evropské unie nebo jednotlivých členských států mohou zásadně změnit ceny energií a přístup k nim. Zemní plyn, dostupná a levná elektrická energie není samozřejmostí. Je tedy třeba mít možnost vytápět objekt minimálně dvěma zdroji energie (např. kotel na zemní plyn + kotel na dřevo, tepelné čerpadlo + kotel na pelety, elektrokotel (akumulační nádrž s elektropatronou ) + kotel nebo kamna na dřevo atd). Při výstavbě nového domu nikdy zapomenout na komín a přívod vzduchu do kotelny (technické místnosti) nebo k patě komínu. Nikdy nezapomenu na to, co prožívali před 30 lety kolegové ve Švédsku, kdy se ve velkém stavěli domy bez komínů a kotelen. Následná hospodářská krize způsobila, že lidé nebyli schopni splácet hypotéky a přišli o ně. Takové domy však nikdo nechtěl a byly neprodejné.
Co říci závěrem, a přitom nebýt špatným prorokem? Směřování Evropy naznačuje konec fosilních paliv, rozvoj vytápění využívající elektrickou energii a rozmach nezávislého vytápění biopalivy jako je dřevo a pelety.
Je-li to správné, ukáže čas.
Teplovodní zplynovací kotle na dřevo a uhlí, od výkonu 15 až 100 KW, automatické kotle na pelety. Kotle jsou oceněny známkou EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK. Akumulace tepla. Ekonomika provozu.