Pyrrhovo vítězství pro kotel Attack FD Automat v kotlíkových dotacích
Na první pohled tak SFŽP dosáhlo objektivního a nezpochybnitelného vyřešení celé kauzy. Ovšem jak se zdá, místo zmírnění napětí zpráva spíše přilila olej do již tak rozbouřených plamenných diskuzí a otevřela spoustu nových poměrně nepříjemných otázek.
Ve čtvrtek 28. července vydaly MŽP a SFŽP ČR společnou tiskovou zprávu k výsledku arbitrážního posudku, který měl definitivně rozhodnout kauzu „záhadný nevyhovující kotel“ v seznamu dotovaných kotlů (SVT) pro kotlíkové dotace. Dlouho očekávané rozhodnutí státní správy tak konečně odpovědělo na spoustu vyřčených i nevyřčených otázek. Bohužel nastolilo také otázky nové, a to velice závažné. Proveďme si tedy analýzu toho, co zmíněná zpráva obsahuje.
Záhadný kotel odtajněn
Zprávy o tom, že se řeší problém jednoho či dokonce více dotovaných kotlů, které nevyhovují podmínkám v současnosti probíhajících kotlíkových dotací, se v médiích vyskytují již nějakou dobu. Na TZB-info jsme již před časem přinesli upřesnění, kterých kotlů se podezření týká. Zmíněná tisková zpráva potvrdila, že se jedná o kotel zapsaný do SVT pod číslem 6503, což je kotel Attack FD Automat. Tedy automatický kotel na spalování černého a hnědého uhlí a dřevních pelet.
Proč vlastně kauza ATTACK vznikla
© Fotolia.com
Výrobce kotle FD Automat při zápisu do SVT předložil dokumenty prokazující teplotechnické parametry (emise, účinnost) ověřené slovenskou akreditovanou zkušebnou (TSÚ Piešťany). Asociace podniků topenářské techniky (APTT) ovšem výrobcem deklarované parametry zpochybnila a podala k SFŽP podnět k jejich přezkoumání. APTT sdružuje české výrobce a prodejce topenářské techniky, takže první, co nás napadne je, že se jedná prostě o běžný konkurenční boj. Ale argumenty sdělené APTT vypadají také vcelku logicky. Koncepce kotle FD automat totiž nepředstavuje žádnou konstrukční novinku na trhu. Základ tvoří litinové kotlové těleso původně konstruované pro prohořívací kotle na uhlí a dřevo. Pod toto těleso je přidán podstavec s retortovým hořákem, přidána moderní regulace a to je vše, co tvoří nový automatický kotel na pevná paliva.
Tuto koncepci postupně zařadila do svého výrobního programu většina českých výrobců kotlů. Podrobné analýze tohoto konstrukčního řešení se na TZB-info věnoval článek zveřejněný již v roce 2014 na téma porovnání konstrukčních řešení automatických kotlů. Velkou „výhodou“ těchto kotlů z pohledu zákazníka je fakt, že ač se jedná o kotle automatické, které umožňují vysoký komfort vytápění, stále si ponechaly možnost využívat litinové kotlové těleso k původnímu účelu - tedy k ručnímu přikládání a spalování prakticky čehokoliv v prohořívacím režimu. Jednoduše k pálení všeho, co obsahuje alespoň minimum hořlaviny. Proto je o tyto kotle enormní zájem a také proto se i čeští výrobci snažili své výrobky na obdobné bázi protlačit do SVT u nových kotlíkových dotací.
Měření u české autorizované zkušebny v Brně (SZÚ BRNO - Strojírenský zkušební ústav, s.p.) u všech domácích produktů prokázaly, že tato koncepce má své limity a požadavky na parametry podle ekodesignu jsou pro ni nedostižné. Proto kotel Attack FD Automat vyvolal pozdvižení, když prakticky shodný zahraniční kotel prošel do SVT bez potíží.
Vývoj celé kauzy
Z reportáží uvedených v ČT a v televizi PRIMA jsme se dozvěděli, že APTT si zakoupila v běžné obchodní síti kotel FD Automat a u již zmíněné autorizované zkušebny v Brně si nechala ověřit jejich parametry. Zjištěné parametry údajně neodpovídaly ani třídě 3 (redakce nemá k dispozici protokol z měření). Což by znamenalo, že kotel nejen že neodpovídá požadavkům na dotace, ale nesplňuje ani požadavky na běžné uvedení na trh podle zákona č. 201/2012 o ochraně ovzduší. Proto podala APTT podnět k prověření kotle FD Automat. Další postup citujme přímo z tiskové zprávy:
„Na základě podnětu Asociace podniků topenářské techniky nechal SFŽP ČR přezkoušet kotel vybraný z běžné distribuce v nezávislé certifikované zkušebně v Brně (Strojírenský zkušební ústav, s. p.). Ta však naměřila odlišné výsledky, které se neshodovaly s výsledky naměřenými v nezávislé akreditované zkušebně v Piešťanech. SFŽP ČR následně konfrontoval výrobce s tímto posudkem a nad rámec požadavků na zápis do SVT trval na doložení nových certifikátů o plnění podmínek programu, tentokrát z jiné akreditované evropské zkušebny, které rozhodnou o jeho setrvání v seznamu. Dodání těchto nových dokumentů výrobce přislíbil a následně i doložil, i když zatím jen částečně.
Arbitrážní posudek z nezávislé akreditované zkušebny v Lodži (Instytut Energetyki – Institut Badawczy), předložený výrobcem kotle v termínu do 30. 6. 2016 potvrdil, že výrobek vedený v seznamu pod číslem 6503 naplňuje v případě spalování hnědého uhlí a dřevěných pelet požadované hodnoty na ekodesign, které jsou podmínkou pro zapsání na seznam SVT. Výsledky těchto dvou zkoušek korelují s výsledky posudku ze zkušebny v Piešťanech, které tak potvrzují. Na základě těchto výrobcem doložených podkladů a na základě jeho deklarace o naplnění všech požadavků programu nemá Státní fond životního prostředí ČR důvod pro stažení výrobku ze seznamu a lze tak výrobek i nadále podpořit v rámci kotlíkových dotací.“
Na první pohled tak SFŽP dosáhlo objektivního a nezpochybnitelného vyřešení celé kauzy. Ovšem jak se zdá, místo zmírnění napětí zpráva spíše přilila olej do již tak rozbouřených plamenných diskuzí a otevřela spoustu nových poměrně nepříjemných otázek o úrovni a možnostech výrobců kotlů v jednotlivých zkušebnách napříč Evropou. V citované zprávě jsme si dovolili tučně zvýraznit tu pasáž, která má na výsledek celé kauzy z našeho pohledu rozhodující vliv a která mezi odbornou veřejností budí rozpaky.
Kontroverzní rozhodnutí SFŽP o arbitrážním posudku
Pojďme si tedy onen zvýrazněný odstavec z tiskové zprávy rozebrat podrobněji: „SFŽP požádalo výrobce nad rámec požadavků na zápis do SVT o předložení nových certifikátů.“ Proč nad rámec požadavků? Protože výrobce při přihlašování výrobku do SVT písemně stvrzuje, že:
- „jsem si vědom(a), že v případě podezření na nesplnění podmínek Programů, je Státní fond životního prostředí ČR (dále jen „Fond“) oprávněn …. zadat provedení kontrolního posouzení výrobku v nezávislé akreditované zkušební laboratoři dle příslušných právních požadavků a norem platných pro daný typ výrobku. Bude-li porušení podmínek Programů prokázáno, bude zápis dotčeného výrobku zrušen a veškeré výlohy spojené s kontrolním posouzením výrobku budou vymáhány po žadateli o zápis výrobu do seznamu výrobků a technologií.“
Podezření nastalo, SFŽP v běžné obchodní síti zakoupil kotel FD Automat a přesně „podle příslušných právních požadavků a norem platných pro daný typ výrobku“ jej nechal přezkoušet v SZÚ. Měření provedli zaměstnanci SZÚ a proběhlo pod dozorem zástupců SFŽP. Zde je nutno dodat, že SZÚ patří mezi nejrespektovanější zkušebny v rámci celé EU. Zkoušen byl přesně ten typ kotle, který je uváděn na český trh v rámci dotací, protože si jej pořídil přímo SFŽP. Měření prokázalo neshodu s požadavky pro zápis do SVT. Jak velkou neshodu ovšem oficiálně nikdo neví, protože SFŽP výsledky měření nezveřejnil. Redakce může pouze vycházet z dostupných informací, a proto se může domnívat, že pokud byl zkoušen shodný kotel na stejném pracovišti (SZÚ) a za stejných podmínek, jako proběhlo měření zadané APTT, budou výsledky podobné. Tedy podstatně odlišné od výsledků deklarovaných výrobcem kotle.
Nicméně byla splněna podmínka pro zrušení zápisu v SVT přesně tak, jak je popsána a výrobcem písemně stvrzena v přihlášce o zápis. Požadavek na nové certifikáty byl tedy učiněn nad rámec požadavků na zápis do SVT.
Pokud budeme v rozboru pokračovat: „SFŽP ČR … trval na doložení nových certifikátů o plnění podmínek programu, tentokrát z jiné akreditované evropské zkušebny“, je zřejmé následující.
Přistupme na logicky znějící argument, že proti sobě stály výsledky dvou měření dvou akreditovaných zkušeben, a proto bylo požadováno měření arbitrážní. I když i v této zdánlivé logice lze nalézt jisté mezery. Jednak proti sobě stály 2 negativní měření v české SZÚ oproti jednomu pozitivnímu ve slovenské TSÚ. Navíc kontrolní měření v SZÚ proběhla na přesně definovaném kotli za přesně známých podmínek. Dohled nad jedním měřením měl přímo SFŽP. Naproti tomu, pokud byl SFŽP předložen pouze certifikát ze zkušebny v Piešťanech a nebyl k dispozici celý protokol včetně obsáhlé fotodokumentace (což je běžná součást certifikace kotlů), má pouze potvrzení o tom, že jakýsi výrobek označený FD Automat dosáhl jakýchsi výsledků. To je nejrozšířenější a nejvíce spekulativní argument oponentů fondem zvolené varianty.
Shodněme se tedy na tom, že zadání arbitrážního měření mohlo definitivně ukončit nepodložené spekulace. Pro odbornou veřejnost je ovšem těžko pochopitelné, proč toto arbitrážní měření neproběhlo opět pod dohledem SFŽP na stejném kotli? Proč měl výrobce opět pouze doložit certifikát, že jakýsi kotel označený FD Automat dosáhl jakýchsi parametrů ovšem u třetí autorizované osoby? Snad nejčistší variantou z možných řešení by bylo, pokud by SFŽP vzal již zkoušený kotel v SZÚ, odvezl jej do Piešťan nebo jiné akreditované zkušebny a pod dohledem zástupců fondu zde nechal provést arbitrážní měření.
Vzhledem k jistě dobrým vztahům mezi SZÚ a TSÚ by určitě nebyl problém, aby se arbitrážního měření zúčastnili i zástupci SZÚ a přímo na místě si tak se slovenskými kolegy mohli vyjasnit, jak mohlo dojít k tak rozdílným výsledkům v jejich měřeních. Místo toho byla zvolena varianta, která nutí oponenty vymýšlet hodně konspirativní teorie. Stačí si pročíst diskuze na našem portálu. (diskuse Attack nebo Panther, diskuse vracení dotací) Argument, že by to stálo hodně peněz, zde určitě neprojde. Rozhoduje se o dotacích v řádech sta milionů korun, navíc v případě negativního výsledku pro výrobce by náklady nesl on.
Výsledek kauzy ATTACK – vítězové a poražení
Firma ATTACK si „užila“ spoustu negativní reklamy, i když se oficiálně až díky tiskové zprávě zjistilo, že problémový kotel je jejich výrobek. Nicméně stávající rozuzlení může využít k tomu, aby negativní kampaň využila ve velký marketingový úspěch. Což asi určitě v dohledné době učiní.
SFŽP si jistě užil celkem nepříjemného tlaku jak od českých výrobců, tak i od bránící se firmy ATTACK. Dnešní trh s teplovodními kotli je i díky dotacím značně nepřehledný. Miliardové dotace přitáhly na domácí trh spoustu výrobků různé kvality a zavedly tak až nesnesitelný tlak na cenu. Množstvím dostupných výrobků dezorientovaný zákazník je lákán na často nesplnitelné parametry kotlů. Začaly se používat všemožné metody propagace kotlů a deklarace jejich vlastností, které hraničí s legálností. To, co dříve bylo považováno za lež, je nyní součástí marketingové politiky. Navíc se technické požadavky na dotované kotle během několika let změnily z požadavků na třídu 3 z roku 2010 až na nejpřísnější požadavky podle ekodesignu u posledních „evropských“ dotací. Specialista na teplovodní kotle má problémy se v této situaci orientovat a pro pracovníky fondu to musí být nesmírně náročné a asi žádný rozumný člověk jim jejich práci nyní nezávidí.
Na první pohled si toho možná všimne málokdo, ale velkým poraženým je v této kauze SZÚ. Ústav s obrovským mezinárodním renomé předvedl jen to, co umí. Kvalitní profesionální práci. Chtělo by se říci i nezpochybnitelnou práci, ale právě přijaté řešení práci SZÚ značně zpochybňuje. Tisková zpráva sice konstatuje, že MŽP nepřísluší objektivně zhodnotit výsledky rozdílných měření v různých akreditovaných zkušebnách, ale zvolená varianta arbitrážního měření spíše nahrává těm spekulantům, kteří hovoří o tom, že šlo o to vyhnout se složitým a nepříjemným mezinárodním sporům a na oltář udržení bezproblémových vztahů se zahraničními partnery tak bylo položeno renomé SZÚ. Zde si dovolujeme poznámku, že SZÚ je stále státním podnikem.
Další poraženou stranou je APTT, protože se ji nepodařilo přesvědčit kompetentní orgány, že kotel FD Automat je parametrově stejný, jako obdobné výrobky jejich členů, které ovšem nemohou být dotovány. Mimo jiné proto, že byly zkoušeny u přísného SZÚ, který nepřipouští kompromisy. Ovšem čeští výrobci mají v SVT spoustu jiných kvalitních výrobků, takže i pokračující státem podporovaná podpora prodeje kotlů FD Automat by je zase neměla extrémně zasáhnout.
A co konečný zákazník? Ti, kteří mají dříve „problematický“ kotel za dotace již nainstalovaný si jistě oddychli. U nich se prozatím nic nemění. A zatím se nemusí bát vracení dotací, jak nedávno tvrdila jistá média.
Ale je tady ještě jedna otázka, kterou se prozatím nikdo seriózně nezabýval. Jak je vůbec možné, že takováto koncepce kotle je podporována z dotací? V ČR jsou v provozu statisíce obyčejných litinových prohořívacích kotlů, které jsou populární jako tzv. všechnospalující kotle. Tedy že v nich shoří vše, včetně komunálního odpadu. Litina a dostatečně velký přikládací (pro dotace výrobci nazván vymetací) otvor vše snese. I když výrobce kotle FD Automat, stejně tak jako i čeští výrobci obdobných ocelovo-litinových kotlů, v návodu nepřipouští možnost ručního přikládání do horní spalovací komory, český kutil to hned pochopí. Vždyť ten nový kotel je nahoře úplně stejný, jako ten jejich starý litinový. Takže stačí vyjmout pár nepotřebných cihliček a dílů a můžu se přitápět vším, co dům dal. Tak jako doposud, akorát s větším komfortem a evropskou dotací.
A je dohráno?
A tím se dostáváme k očekávanému scénáři příštích měsíců. Odpovězme si na otázku, z jakých prostředků jsou české kotlíkové dotace hrazeny a kdo má nezpochybnitelné právo provádět kontroly řádného plnění programu.
Evropská komise sama následně určí a posoudí, na koho budou mít možné neshody největší dopad – zda na firmy vyrábějící kotle, uživatele, kteří si je z dotací zakoupili nebo státní orgány zodpovědné za řádné plnění podmínek programu.
Arbitration report on the boiler that allegedly does not comply with the conditions of European subsidies winning Slovak manufacturer Attack. Attack submitted a corrective measurement of the Polish testing institute. The result is controversial.