Celostátní Podzimní plynárenská konference 2015

RNDr. Jan Valenta, předseda rady Českého plynárenského svazu

Vážení páni ministři, vážení hosté, vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové,

jsem na dnešní konferenci poprvé ve funkci předsedy Rady Českého plynárenského svazu a tak je mi velkou ctí, že mohu zahájit již 22. tradiční Podzimní plynárenskou konferenci. Myslím si, že to je konference, která vždy dokázala skloubit aktuální témata, která do plynárenství přinášela jak externí prostředí, tak témata, kterými se zabýváme my, uvnitř našeho odvětví. Totéž myslím, že vždy platilo pro skladbu přednášejících. My jsme vždy byli schopni na konferenci představit kolegy experty, kteří přinášeli externí pohled na to, co se v plynárenství děje, tak ten hlavní pohled zevnitř a tím dosáhnout ideálního mixu, abychom se nezabývali jen sami sebou. Já věřím, i podle programu dnešní a zítřejší konference, že se to v letošním roce opět podaří.

Dnes je kolem nás řada změn a vše se vyvíjí velmi překotně a rozhodně se nedá mluvit o období stability, i když souhlasím zde s panem ministrem Mládkem, že z hlediska plynárenství, jsme se během posledního roku k jisté stabilitě o kousek posunuli. Ale když se podíváme na geopolitickou situaci, spojenou s hrůzostrašnými tragédiemi všech posledních dnů, a završenou tím, co sledujeme od dnešního rána z médií, že opět dochází k přerušení dodávek zemního plynu z Ruska na Ukrajinu, tak toto rozhodně není stabilní situace, která by jakémukoliv odvětví, včetně toho plynárenského, pomáhala. I co se týče vývoje na energetických trzích, ať už diskuze o redukci emisí, ať již schopnosti nebo neschopnosti Evropy definovat když už ne jednotný, tak alespoň konzistentní rámec pro evropský energetický trh, to jsou nyní věci, které zásadním způsobem ovlivňují plynárenské odvětví v České republice.

Abych ten úvod nezačal příliš depresivně, tak mám důvod ale na druhou stranu zmínit několik témat, která právě za ten poslední rok zaznamenala podle mého názoru jednoznačný pozitivní posun a tím prvním je schválení aktualizované Státní energetické koncepce. Ta dává alespoň určitý rámec pro postavení zemního plynu v energetickém mixu České republiky. Jakým způsobem ten rámec bude naplněn, závisí nyní výrazně na nás a na mnoha dalších faktorech.

Druhé téma, které považuji za naprosto zásadní, z hlediska státní podpory a z hlediska celkového vývoje je to, co se odehrávalo v oblasti čisté mobility a explicitně z hlediska podpory a rozvoje CNG v českém prostředí. Ten růst, který vidíme z hlediska flotil vozů a autobusů je něco, co nám řada kolegů z ostatních evropských zemí závidí. Otázka zní nyní, jak to bude dál, jak to bude se spotřební daní po roce 2020 apod. Já bych na tomto místě, jako člověk, o kterém to možná někteří víte nebo nevíte, jako bývalý skeptik ohledně budoucnosti CNG, chtěl vyseknout poklonu lidem, kteří na půdě plynárenského svazu a různých jiných společností, přes řadu let stagnace, kdy vůbec nebylo jasné, jak to se CNG bude nebo nebude, bojovali vlastní „zabejčeností“ a ty výsledky se nyní dostavují. Tedy když vidím tady přede mnou sedět pana ředitele svazu Rumla, tak to je jeden z těch lidí, kterému jsem asi před pěti lety řekl, že CNG je mrtvé a dnes bych to rád vzal tady zpátky.

Na druhou stranu, a toto je téma, které je pro mne společné z hlediska kotlíkových dotací apod., jedním z takových hlavních hybatelů, že CNG se nastartovalo, je přes všechnu snahu všech plynárníků, Škoda Auto. A na to bych rád, abychom nezapomněli. Že naši zákazníci si nekupují molekuly zemního plynu, naši zákazníci si kupují všechna možná zařízení, která umožnují využít užitnou hodnotu, jako auta na CNG, kotle, kogenerační jednotky a užitnou hodnotu jakékoliv dalšího zařízení. A když nebudou dodavatelé těchto zařízení aktivní, můžeme dělat cokoliv, a zemní plyn se nebude prodávat. Je to stejné, jako lidé si nekupují kilowatty elektřiny, ale kupují si televize, pračky, ledničky apod. Myslím si, že máme na půdě plynárenského svazu před sebou další úkol, získat ještě více a aktivně podchytit všechny výrobce zařízení, která zemní plyn spotřebovávají. Protože i na jejich ekonomické efektivitě, podílu na trhu atd., je budoucí spotřeba zemního plynu zásadně závislá. To jen poznámka ještě k CNG.

Máme také nastaveny po všech peripetiích parametry pro 4. regulační období. To bude něco, co dává jasný rámec na další 3 roky a v regulované části našeho businessu ovlivňuje naše podnikání.

Čtvrté téma, to jsou pravidla pro novou vlnu kotlíkových dotací. Ta jsou z hlediska plynárenství podle mého názoru jedinečná, protože skutečně umožňují pokrýt celou obměnu topného systému počínaje přípojkou, přes nový kotel, přes vyvložkování komína, až po nové radiátory, která v souvislosti s charakteristikami kondenzačních kotlů souvisí. Je ale nyní jen na nás, jakým způsobem se nám podaří tuto skutečnou příležitost využít, a myslím si, že i na dnešní konferenci se dozvíme, jaké konkrétní kroky chce plynárenství jako odvětví, ale i jednotlivé společnosti chtějí udělat, aby tuto příležitost nyní využily na maximum, protože je zásadní otázkou, kolikrát se ještě taková nabídka bude opakovat.

Mimochodem, když se bavíme o roli výrobců, opět jedno z témat, se kterým se potýkáme, v souvislostí s kotlíkovou dotací, je aktivita výrobců kotlů. Když se podíváte na seznam výrobců plynových kotlů, kteří jsou už dnes registrováni, které podstoupily všechny potřebné certifikace a podíváte se na seznam výrobců kotlů na pevná paliva, tak prostě vidíme, že stojíme trochu opodál a přes všechny snahy, i když se nyní už ten proces zlepšuje, kdyby nebyly na seznamu žádné plynové kotle, tak všechny naše snahy by byly přesto úplně marné.

Poslední téma, které tady mám, je konkrétní posun v podpoře a rozhodování o dalším rozvoji tranzitní soustavy, se všemi problémy kdo co zaplatí, protože nyní se už se bavíme o nákladech na bezpečnost dodávky a nikoliv o potřebě skutečné fyzické kapacity jednotlivých tranzitních tras.

Toto jsou témata, která se za poslední rok posunula, a myslím si, že s námi pořád ještě rezonují a věřím, že když jsem se díval na program konference, že se v průběhu příštích dvou dnů o nich dozvíte více a podrobněji.

Dámy a pánové,

dovolím si ještě využít příležitost a velmi stručně shrnout závěry volebního sjezdu Českého plynárenského svazu, který se odehrál v květnu tohoto roku:

Na sjezdu došlo k volbě nového předsedy, ale také došlo k rozhodnutí o rozšíření počtu místopředsedů Rady, zejména proto, aby v Radě prostřednictvím místopředsedů byly lépe podpořeny a zastoupeny všechny odbornosti a části hodnotového řetězce plynárenství. Máme tedy 5 nových místopředsedů, pana Baleku, Benčíka, Herrmanna, Janečka a Šimka, kteří zastupují jak transitní přepravu, tak uskladnění, distribuci, obchod se zemním plynem a jsou tudíž schopni z pozice místopředsedů, i z hlediska komunikace směrem ven ze Svazu, zastoupit všechny klíčové odbornosti, které se v plynárenském svazu odehrávají.

Současně sjezd schválil hlavní úkoly, kterými by se měl v příštích třech letech Český plynárenský svaz zabývat. To je za prvé: nadále posilovat propagaci zemního plynu jednak jako ekologicky čistého, spolehlivého a bezpečného paliva, ale také ve světle budoucnosti založené na obnovitelných zdrojích jako ideálního komplementárního média, které podporuje a není v rozporu s budoucí decentrální energetikou a stabilitou dodávek energie z obnovitelných zdrojů.

Pokračovat v systematické činnosti v legislativní oblasti a to zejména v podpoře pro vyšší využití distribučních soustav tak, abychom se vyvarovali vodárenského efektu, abychom věděli, jakým způsobem distribuční soustavy rozvíjet a investovat do jejich rozvoje a obnovy.

Za druhé: podpořit rozvoj kombinované výroby elektrické energie a tepla. CHP, neboli Combined Heat and Power – kombinovaná výroba elektřiny a tepla, je dnes jedna z klíčových oblastí a opět jsme zde závislí na tom, zda si zákazníci budou pořizovat tyto zdroje, protože to je podstatné pro to, jak jsem zmínil, aby se molekuly plynu mohly posunovat dál. Dále podporovat užití a rozvoje CNG a LNG v dopravě, to je téma, které není asi potřeba rozvádět dál.

Pokračovat v aktualizaci a tvorbě technických předpisů s orientací na aplikaci moderních a efektivních trendů v provozu a údržbě plynárenských zařízení a rozvoj aplikace nových technologií. Na rozdíl od kolegů z elektřiny, je plyn novými technologiemi a převratnými změnami, které z toho vyplývají, zasažen pomaleji, ale to neznamená, že nemáme povinnost se tím zabývat.

V neposlední řadě podporovat a rozvíjet profesní vzdělávání plynárenských pracovníků, protože vidíme, jak nám plynárenská cechovní dovednost částečně stárne a zájem nových mladých kolegů o to, aby pracovali v plynárenství je potřeba trvale stimulovat a starat se o to, aby ti starší jim své znalosti předávali, abychom nezahynuli s odchodem generace, která se věnovala plynu v době jeho zásadního rozvoje v návaznosti na budování tranzitního plynovodu.

Poslední věc, je spolupracovat a rozvíjet spolupráci s veškerou odbornou veřejností, se všemi subjekty, které se v plynárenství pohybují. Právě tady bych zdůraznil, pro mne osobně je prioritou zatáhnout aktivněji do budování svazu výrobce všech plynárenských zařízení, protože když si je zákazníci nebudou kupovat, tak veškeré naše další snahy padnou vniveč.

Tímto shrnutím květnového sjezdu mi dovolte se opět vrátit k tomu, čím jsem začal. Popřát vám, abychom na konferenci měli ideální mix z pohledu zvenčí, zevnitř, generální mix těch problémů, kterými se zabýváme my sami a které nám přináší externí prostředí a popřát nám všem co nejlepší konferenci.

Děkuji Vám za pozornost.