Odpady a jejich využití v širokém spektru činností včetně možností oborové spolupráce

„Klíčovou přidanou hodnotou symposia zůstává jeho schopnost propojovat vědeckou sféru s praxí. Výzkumníci zde získávají přímou zpětnou vazbu na aktuální provozní problémy, zatímco zástupci firem se seznamují s nejnovějšími technologiemi a postupy, které mohou následně implementovat do výroby. Tento dialog je zásadní pro rozvoj cirkulární ekonomiky, ať už jde o snižování produkce odpadů, efektivnější využívání druhotných surovin, nebo rozvoj moderních recyklačních technologií,“ řekl na úvod Ing. Vladimír Študent, výkonný ředitel společnosti CEMC, která je pořadatelem akce [1].

Radioaktivní a jiné nebezpečné odpady

Program třídenního jubilejního 20. ročníku sympozia Odpadové fórum byl rozdělen do několika sekcí s mnoha tematickými okruhy. I zdánlivě odtažité téma se nakonec ukázalo jako zajímavé i pro stavebnictví či pro technické zabezpečení budov. Vše se nakonec sešlo na poli recyklace a cirkulární ekonomiky, kam patří takřka všechny firmy, které se na sympoziu prezentovaly.

„V rámci moderního odpadového hospodářství je třeba zavádět ekonomické pobídky pro všechny účastníky procesu cirkulární ekonomiky, tedy jak na úrovni firem, tak občanů. Je nutné zlepšit informovanost a komunikaci mezi dotčenými partnery (obce, lokální zařízení pro nakládání s odpady, neziskové organizace apod.) v souvislosti s eliminací rizik, která mohou narušit dodavatelské řetězce (např. zvyšování cen za primární suroviny apod.) na daném území, ale zároveň i podpořit spolupráci a zvýšit efektivitu využívání odpadů a jejich recyklace mezi jednotlivými aktéry odpadového hospodářství,“ zaznělo na konferenci jako výzva ke spolupráci při představování jednotlivých sekcí bohatého programu.

Foto: Organizátor sympozia společnost CEMC

Asi nejvýrazněji zde působila sekce radioaktivních odpadů, která se zaměřila především na otázky bezpečnosti, a to jak z pohledu ochrany osob, tak z hlediska technologických postupů zpracování a úpravy radioaktivních odpadů z provozu jaderných zařízení do formy vhodné pro bezpečné finální uložení. Je patrné, že jaderná energetika zůstává významnou součástí energetického mixu České republiky, přičemž výzkum se stále více posouvá směrem k problematice jaderné fúze. Veškeré radioaktivní odpady podléhají přísným předpisům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), přičemž se v této souvislosti hovořilo i o změnách v oblasti atomového zákona a o vyhlášce č. 377/2016 Sb., která stanovuje podrobné požadavky na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem (RAO) a vyřazování jaderných zařízení či pracovišť III./IV. kategorie z provozu. Upřesňuje také třídění, evidenci, úpravu, skladování a uložení RAO. [2]

„V návaznosti na novelu Atomového zákona (zákon č. 83/2025 Sb.) pokračují práce na aktualizacích a úpravách jeho prováděcích právních předpisů. Novela atomového zákona nabyla účinnosti dne 1. července 2025. Novela vyhlášky reaguje na poznatky a zkušenosti z minulých let v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování z provozu jaderných zařízení. Jejím cílem je zohlednění relevantních požadavků mezinárodních dokumentů, odstranění některých nepřesností a úprava několika málo oblastí, ve kterých byla praxí identifikována potřeba změny. Nově jsou stanoveny obsahové náležitosti programu charakterizace radioaktivního odpadu, tj. dokumentu, jehož vypracování současně platná vyhláška požadovala, nestanovovala však žádné další podrobnosti jeho obsahu,“ připomněli ve své referátu zástupci Policejní akademie v Praze.

Zaujala také sekce zaměřená na odpady a recyklace v automobilovém průmyslu. Tato ekonomicky významná oblast pokrývá celou škálu důležitých materiálových toků – od kovu, plastu, skla a provozních kapalin, přes textilie až po pneumatiky. Velká pozornost zde byla věnována elektromobilitě a bateriím, významnou roli zde hrála témata spojená s pneumatikami, a to jak z hlediska zdravotních rizik u recyklátů, tak z hlediska jejich energetického zhodnocení.

Foto: Pexels

Odpady ve stavebnictví a druhý život dřeva

V odpadovém hospodářství nelze pominout sekci stavebnictví. Patří dlouhodobě mezi největší producenty odpadů (zejména beton, cihly, keramické materiály a jejich směsi, dřevo z demolic). Zde se hovořilo o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2025–2035 [3], připomínal se evropský i národní legislativní rámec, včetně aktuální novely stavebního zákona a prováděcí vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Ve vazbě na odpadovou legislativu a  cirkulární ekonomiku lze označit za podstatnou součást celého procesu předdemoliční audity. Mají za cíl identifikovat materiály a výrobky obsažené ve stavbě před zahájením demolice a navrhnout vhodný způsob jejich dalšího využití [4].

„Nicméně budoucnost recyklace stavebních a demoličních odpadů nespočívá pouze ve zvyšování míry jejich materiálového využití, ale především v hledání inovativních aplikací, které dokážou efektivně využít jejich specifické vlastnosti. Takový přístup umožňuje nejen šetřit přírodní zdroje, ale také přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky a k udržitelnějšímu fungování stavebního sektoru,“ zaznělo v této sekci, kde se připomínal kromě jiného i „druhý život dřeva“.

Tato sekce upozornila svými referáty na skutečnost, že dřevu není v oblasti odpadového hospodářství věnována odpovídající pozornost. Potenciál této komodity zůstává dle diskutujících z velké části nevyužitý. Dřevo ze staveb může být opětovně využito nebo materiálově recyklováno například při výrobě dřevotřískových či jiných desek, musí mu být ovšem věnována patřičná pozornost, ať už z hlediska možné přítomnosti ochranných chemických látek, biologického napadení (houby, hmyz, atd.) či možné kombinace s jinými materiály. Tyto faktory mohou významně ovlivnit možnosti dalšího využití dřevních materiálů. K dispozici jsou analýzy materiálových toků, jež se liší podle typu materiálu a způsobu jeho využití, zejména mezi materiálovou recyklací a opětovným použitím stavebních výrobků.

„V případě materiálové recyklace představuje hlavní bariéry nedostatečné třídění materiálů při demolici, kontaminace materiálů jinými složkami, technologická omezení některých recyklačních postupů a omezené možnosti využití recyklovaných materiálů v některých typech stavebních výrobků. V případě opětovného použití stavebních výrobků jsou bariéry ještě výraznější. Mezi hlavní omezení patří zejména obtížná prokazatelnost technických vlastností a bezpečnosti použitých výrobků, absence dokumentace o původních vlastnostech výrobků, požadavky na splnění právních předpisů pro stavební výrobky uváděné na trh, odpovědnost za vlastnosti výrobků při jejich dalším použití, ekonomická náročnost ověřování technického stavu výrobků,“ upozorňuje ve svém příspěvku tým UCEEB při ČVUT v Praze v čele s docentkou Terezou Pavlů. Významu systematického přístupu k plánování demolice staveb a podpoře využívání výše uvedených nástrojů se věnuje i v textech pro TZB-info [5].

Foto: Pexels

Moderní prvky v oběhovém hospodářství a cirkulární ekonomika

Specializovaná sekce ukázala, kam se celý obor posouvá – směrem k digitalizaci, automatizaci, využití pokročilých technologií, umělé inteligenci a budoucnosti bez skládek. Návštěvníky sympozia zaujaly dle slov organizátorů zejména aplikace umělé inteligence při třídění odpadů, nové metody identifikace materiálů za účelem jejich efektivnější recyklace či projekty zaměřené na využití obtížně zpracovatelných odpadů. Je patrné, že „budoucnost bez skládek“ není jenom pouhý sen či vzdálený legislativní cíl, ale postupná cesta vpřed, která změní celé hospodářství, nejenom to odpadové.

Podle dokumentu Cirkulární Česko [6] je rok 2030 považován za důležitý milník, přičemž o podobě budoucího systému se rozhoduje už dnes – v infrastruktuře, provozních záležitostech či investicích. Každý krok směrem k cirkulární ekonomice má ze současného pohledu svá pro i proti, nicméně kroky jsou to zcela jistě nevyhnutelné a nevratné. Výzkum, inovace a samozřejmě také všudypřítomná digitalizace jsou důležitými faktory přechodu na moderní oběhové hospodářství. Digitalizace státní správy, průmyslu, regionů a měst přitom hraje důležitou roli a pro moderní fungování města, obce a státu je klíčová. Nezbytná je i spolupráce v rámci jednotlivých odvětví průmyslu. Jednou z platforem takového spolupráce a setkávání je právě sympozium Odpadové fórum v Hustopečích u Brna. Na podzim letošního roku se připravuje další odborné setkání, konkrétně konference Předcházení vzniku odpadů 2026. Uskuteční se 12. listopadu a bude se věnovat preventivním přístupům v odpadovém hospodářství a jejich praktickému uplatnění.

Doporučená literatura a zdroje:

1. Více o sympoziu Odpadové fórum a kompletní přehled přednášek zde
2. Novelizace vyhlášky č. 377/2016 Sb. o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie uveřejněna ve Sbírce zákonů. SÚJB, Praha, 2025. Online zde
3. Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2025–2035, ke stažení zde
   Mohou být využity vybrané indikátory, jak je uvádí Strategický rámec Česká republika 2030, Státní politika životního prostředí 2030, Politika druhotných surovin ČR a další indikátory využívané ke sledování pokroku při naplňování cílů udržitelného rozvoje
4. Problematika předdemoličního auditu a identifikace materiálů a výrobků ve stavbě před zahájením demolice a návrh vhodného způsobu jejich dalšího využití na TZB-info zde
5. Význam systematického přístupu k plánování demolice staveb a podpoře využívání výše uvedených nástrojů v textech na TZB-info zde
6. V prosinci 2021 vláda schválila Strategický rámec Cirkulární Česko 2040. Jedná se o první komplexní strategii pro cirkulární ekonomiku v České republice, která reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu. Online zde + akční plán pro období 2022 až 2027 jako implementační dokument zde