Spotřeba plynu stoupla. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál o 2,3 %

Spotřeba plynu meziročně stoupla na 2,9 mld. m³ (31,5 TWh), tedy o 4,4 %. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak vzrostla o 2,3 %.

Největší podíl z celkové čtvrtletní spotřeby připadá na leden (42,8 %), kdy došlo zároveň k jejímu meziročnímu nárůstu o 18,1 %. V únoru (−3,9 %) a březnu (−4 %) naopak spotřeba klesala.

Nejvíce svou spotřebu v letošním prvním kvartálu zvýšili velkoodběratelé (+6,7 %), následovali domácnosti (+4,6 %), podnikatelé (+3,6 %) a střední odběratelé (+0,9 %).

Do tuzemské plynárenské soustavy přiteklo 1,5 mld. m³ plynu, prakticky stejně jako v prvním čtvrtletí loňského roku. Řádově se ovšem zvýšil export z české soustavy (449 mil. m³ proti loňským 63 mil. m³). Ze zásobníků se vytěžilo 1,8 mld. m³ plynu, v meziročním srovnání o 40 % více. K poslednímu březnu v nich bylo uskladněno 461 mil. m³ plynu, což je téměř stejné množství jako v roce 2022, kdy stav provozních zásob na konci zimní sezóny ještě nebyl ovlivněn válkou na Ukrajině. Meziročně došlo ke snížení o 45,2 %. Podrobné statistiky najdete ve čtvrtletních zprávách o provozu plynárenské soustavy. ¹

Zdroj: ¹ Energetický regulační úřad, tisková zpráva 20. 5. 2026

Komentář společnosti innogy Česká republika a.s.

Spotřeba zemního plynu u velkoodběratelů v České republice mezi roky 2024 a 2025 vzrostla přibližně o 12–13 %. Na první pohled výrazný nárůst má však jen zčásti strukturální příčiny. Podstatná část je výsledkem vývoje počasí, zatímco zbytek souvisí s ekonomickým oživením a změnami v energetice.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se po očištění o teplotní vlivy sníží meziroční růst spotřeby zhruba na 4 %. To znamená, že přibližně dvě třetiny nárůstu lze vysvětlit právě teplotními rozdíly mezi roky.

Počasí jako hlavní faktor: návrat z extrému

Klíčovou roli sehrál vývoj zimního počasí. Zatímco zima 2023/2024 patřila mezi historicky nejteplejší, zima 2024/2025 byla sice stále nadprůměrná, ale o zhruba 2,3 °C chladnější.

Tento rozdíl měl zásadní dopad:

• rok 2024 znamenal mimořádně nízkou potřebu vytápění
• rok 2025 se vrátil blíže běžným podmínkám
• spotřeba plynu tak meziročně „vyskočila“

Data potvrzují, že většina růstu spotřeby plynu – zhruba 8 až 9 procentních bodů, tedy asi 60–70 % celkového nárůstu – byla způsobena právě chladnějším počasím.

Důležité přitom je, že nejde o „studenou zimu“, ale o návrat z extrémně teplého roku. V relativním srovnání se tak energetická náročnost výrazně zvýšila.

Průmysl se vrací k vyšší spotřebě

Druhým významným faktorem byl vývoj v průmyslu. Během energetické krize v letech 2022–2023 mnoho podniků omezovalo výrobu kvůli vysokým cenám energií.

Situace se začala měnit v roce 2024:

• ceny plynu se stabilizovaly
• podniky obnovily výrobu
• rostla poptávka po energiích

Právě tento efekt vysvětluje většinu „očistěného“ růstu spotřeby. Po odečtení vlivu počasí činí nárůst zhruba 4 %, což lze z velké části přičíst průmyslové aktivitě.

Na celkovém růstu spotřeby plynu se tak průmysl podílel přibližně 15–25 %, tedy zhruba 2 až 3 procentními body.

Přechod z uhlí na plyn kvůli emisním povolenkám

Třetím významným faktorem je strukturální změna energetiky. V Česku postupně probíhá odklon od uhlí, a to i bez dokončených velkých investic.

Role zde hrají zejména:

• emisní povolenky, které zvyšují náklady na spalování uhlí
• flexibilita plynu jako paliva
• možnost operativního přepínání u dvoupalivových zdrojů

Typicky jde o:

• teplárny
• velké průmyslové podniky

Tyto zdroje stále častěji:

• spalují méně uhlí
• více využívají zemní plyn

Trend potvrzují i data z trhu, podle nichž roste spotřeba plynu souběžně s odklonem od uhlí.

Podíl tohoto efektu na celkovém nárůstu se odhaduje na přibližně:

• 15–25 % růstu
• tedy opět zhruba 2 až 3 procentní body

Celkový rozklad nárůstu spotřeby

Při shrnutí všech faktorů lze meziroční růst spotřeby plynu u velkoodběratelů rozdělit následovně: