Čisté teplo
TZB-info se již více než 15 let zabývá perspektivními systémy technického zařízení budov s prioritou ve vytápění. V posledních letech se záběr portálu rozšiřuje, protože v odborných diskusích se otázka "čím topit" přesouvá k otázce "jak zateplit". Vývoj ve stavebnictví jednoznačně směřuje k pasivním stavbám, jejichž technologie se v Evropě ve větší míře rozvíjí již několik desítek let. Francie například plánuje přechod nejdříve na pasivní standard a od roku 2050 je plánována výstavba pouze tzv. kvazinulových domů. V České republice se významnějším impulsem stal až program Zelená úsporám, do té doby se jednalo o ojedinělé aktivity nadšenců a energetických vizionářů, objem vložených prostředků byl malý. Technická řešení jsou odborné veřejnosti známa, jejich plošnému rozšíření někdy brání vysoké investiční náklady, případně dlouhá doba návratnosti. Životnost technických řešení je však minimálně 20, ale často i 50 let, což odpovídá horizontu energetické koncepce. Chceme-li se vyvarovat opakování minulých chyb, například masivního nasazení přímotopů, podpory plynofikace bez následného využívání, musíme přemýšlet v dlouhodobých horizontech a se znalostí souvislostí. Následující článek je úvodem k seriálu, který bude tématu energetické koncepce věnován.
Úvod
Jak lze zajistit vytápění českých domů a přitom se zbavit závislosti na špinavém uhlí a ruském plynu? Na to mezi jinými odpovídá odborná studie Hnutí DUHA - Čisté teplo. Představená řešení jsou postavena na kombinaci investic do zateplování domů, solárních kolektorů či výtopen na biomasu. Důležité jsou nové standardy pro developery i prozatímní zásobování tepláren uhlím ze stávajícího dolu Bílina. Kalkulace vycházejí hlavně z propočtů Pačesovy komise. Příležitostí je mnoho. Zvyšování energetické efektivity v domech - zejména zateplováním - a potenciál tepla z obnovitelných zdrojů představují více než 300 milionů gigajoulů. To překonává celkovou dnešní spotřebu tepla v českých domech. Možnosti zateplování českých domů jsou také pětapůlkrát větší, než kontroverzní rozšíření uhelných dolů na Mostecku spojené s další devastací severočeské krajiny a bouráním obcí. Technická řešení jsou sice ekonomicky efektivní, jsou však investičně náročná, jejich zavádění by podle názoru Hnutí Duha mělo být intenzivně podporováno. Program Zelená úsporám je možná dobrým začátkem, stejně intenzivní podpora by však měla pokračovat nejméně do roku 2015.
Fosilní stigmata českého teplárenství
Česká republika s 12 tunami na obyvatele a rok patří k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. Pačesova komise konstatovala, že pokud potřebný pokles exhalací rozpočítáme mezi jednotlivé země, pro Českou republiku z toho vyplývá úkol omezit do roku 2050 znečišťování o 66-93 % [1]. Potřebné snížení emisí v České republice není proveditelné bez razantního omezení spotřeby uhlí. Polovina všech českých emisí skleníkových plynů totiž vzniká při spalování uhlí v elektrárnách, teplárnách, průmyslu i domácích kotlích [2]. Asi 60 % spotřeby uhlí připadá na výrobu elektřiny, nicméně většinu ze zbytku tvoří právě produkce tepla (viz Tabulka 1).
Podle propočtů Wuppertalského institutu připadá na spalování uhlí v České republice 71 milionů tun CO2 [2]. Rozdělíme-li tyto emise ve stejném poměru jako spotřebu uhlí, můžeme odhadnout, že spalování uhlí pro centrální vytápění způsobuje emise 14 milionů tun CO2 ročně. Na uhelné zdroje připadá 85 % emisí CO2 z teplárenského sektoru [3].
Při využívání uhlí v teplárenství nelze opomenout také významný sociální aspekt. Teplárny jsou závislé na uhlí ze severočeských dolů. Doly v posledních desetiletích doslova převrátily naruby stovky čtverečních kilometrů krajiny v Podkrušnohoří. Více než 80 obcí a měst zde bylo od války vystěhováno, aby uvolnilo cestu povrchové těžbě [4].
Změnu přinesl vládou na podzim 1991 schválený důležitý bod z tehdejšího programu ozdravění kraje: takzvané územní ekologické limity těžby, které chrání zbývající obce před dalším rozšiřováním dolů. Později je ještě potvrdil územní plán Severočeské hnědouhelné pánve. Limity přitom představovaly kompromis mezi zájmy uhelných společností a potřebami obcí. Severočeši museli v některých místech udělat velké ústupky. Úplně byla obětována vesnice Libkovice, která v době vyhlášení limitů ještě kompletně stála. Těžební společnosti se ovšem uhlí pod vesnicemi nikdy nevzdaly. Czech Coal vytrvale usiluje o prolomení limitů, zbourání Horního Jiřetína a Černic a rozšíření dolu ČSA. Pod obcemi a v jejich okolí totiž leží 287 milionů tun nadprůměrně výhřevného hnědého uhlí. Plán se zde setkal s razantním odporem. Místní občané v Horním Jiřetíně a Černicích jej 96 procenty hlasů v referendu zamítli a většina rodin také odmítla nabídku na odkoupení domů.
Druhým fosilním palivem, na kterém stojí české teplárenství, je zemní plyn. I když se jeho spálením do ovzduší emituje přibližně o polovinu méně oxidu uhličitého, ani toto palivo není bez rizik. Většinu zemního plynu importujeme z Putinovského Ruska, z geopolitického hlediska je pak toto palivo staví Českou republiku do soustavné nejistoty, zda tamní režim opět nezneužije závislost EU k vydírání. Závislost na dováženém plynu má také ekonomické důsledky. Peníze za každý krychlový metr, který domácnosti spotřebují, odtékají z místního hospodářství obcí a měst do kapes společnosti RWE Transgas - nebo rovnou za hranice. Česká ekonomika v roce 2008 každý den utratila 198 milionů korun za import zemního plynu [5].
Zateplené, zelené Česko
Vytápění pohlcuje největší část českého dovozu zemního plynu z Ruska. Palivo pro teplárny je hlavním argumentem, proč rozšiřovat uhelné doly a bourat další obce. Výroba tepla je druhým největším zdrojem skleníkových plynů v České republice. Ale kritická závislost na fosilních palivech má řešení. Pokud Česká republika využije příležitostí k zateplení domů a vytápění obnovitelnými zdroji energie, může závislost na plynu a uhlí podstatně snížit.
Propočty Pačesovy komise [1] a výsledky studie, kterou zadalo Hnutí DUHA u renomované konzultační společnosti Porsenna [5], jsou víceméně identické. Došly k závěru, že energetickou náročnost českých budov lze postupně snížit o 173 PJ, respektive 175 PJ.
Studie společnosti Porsenna rozebrala potenciál podrobněji: 144 PJ potenciálu úspor připadá na vytápění (z toho 124 PJ v obytných budovách), zbývajících 31 PJ na ohřev vody a elektrospotřebiče. Spotřebu energie pro vytápění budov lze snižovat pomocí standardních technických opatření. Příležitosti jsou trojího typu:
- stavební vylepšení stávajících budov (zateplení, výměna oken a další opatření k lepší izolaci domů).
- lepší topení ve stávajících domech (regulace či výměna kotlů v zateplených domech za menší, efektivnější),
- přechod nové výstavby na nízkoenergetický a později pasivní standard.
Rekonstrukce domů na nízkoenergetickou spotřebu (50 kWh/m2 ročně) jsou technicky zvládnuté. U panelových domů, které jsou pro teplárenství klíčové, se běžně dosahuje i podstatně lepších výsledků [6]. Neméně důležité než zateplování a další opatření ve stávajících budovách jsou lepší standardy při výstavbě nových budov. Roční spotřeba k vytápění novostaveb budovaných podle platné české legislativy by měla být do 100 kilowatthodin na jeden čtvereční metr. Ale takzvané pasivní budovy mají spotřebu dokonce méně než 15 kWh/m2 ročně. Účty za energii v pasivním domě jsou tedy oproti běžnému o 80 - 90 % nižší. Náklady na stavbu nízkoenergetického domu - který srazí účty za vytápění na třetinu - jsou víceméně stejné jako u běžných staveb [7]. Vícenáklady na pasivní budovy činí 5 - 10 % [8].
Komfortní způsob života umožňuje použití naprosto jednoduchých principů, které nejen šetří energii. Vysoká tepelná pohoda v domě v létě i zimě a stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu také významně vylepšují kvalitu života. Technologie sice využívají velmi vyspělé materiály a zařízení, ale nekladou žádné vysoké požadavky na obsluhu. Tepelné ztráty jsou tak nízké, že běžné vytápění není vůbec třeba. Slunce plus teplo vyzařované lidmi a elektrickými spotřebiči v domě pohodlně vytopí celou budovu po většinu roku [10].
Studie konzultační společnosti McKinsey spočetla, že izolace domů má v České republice největší potenciál ze všech opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, která mají záporné náklady [9]. Zamezení emisím jedné tuny oxidu uhličitého v českých podmínkách přinese podle typu budovy čistý zisk 50 - 100 €/tCO2.
Potenciál snižování spotřeby tepla se týká i průmyslu - lze ji podle studie společnosti EkoWatt pro Hnutí DUHA a Greenpeace už se současnými technologiemi snížit o 12 PJ [9]. Hlavní možnosti ke snižování spotřeby tepla v průmyslu jsou ve zlepšování energetického managementu, modernizaci kotlů, omezování ztrát v rozvodech a snižování tepelných ztrát v budovách průmyslových objektů [11].
Teplo se také zbytečně ztrácí v rozvodech a při regulaci v teplárenských soustavách, často vybudovaných v sedmdesátých letech, některé i dříve. Rozvody tepla stále nejsou často dostatečně izolovány. Úroveň ztrát v rozvodech přesahuje 20 %. Úpravou izolací stávajících potrubí lze ztráty snížit minimálně o čtvrtinu. Náročnější technická opatření (kompletní přestavba parní sítě na horkovodní s kvalitní izolací) ovšem mohou omezit velikost ztrát až o čtyři pětiny. Jde o poměrně investičně náročnou operaci, na úrovni krajského města až o stovky milionů korun. Odhadujeme, že by bylo možné tímto způsobem ušetřit přinejmenším několik petajoulů primárních zdrojů.
Plýtvání palivem lze snížit také, pokud teplárenské společnosti investují do lepší regulace celého systému. Pražská konzultační společnost RAEN odhadla, že v teplovodních soustavách lze dosáhnout úspory 5-15 % pouze instalací vhodných regulátorů a oběhových čerpadel [12]. V horkovodních soustavách lze pomocí regulačních prvků řídit teplotu i množství topné vody v systému, a tak uspořit 8 % spotřeby primárního paliva [12].
Podstatnou část spotřeby uhlí a plynu v teplárenství mohou pokrýt solární kolektory, výtopny či kotle na biomasu, efektivní tepelná čerpadla a další domácí obnovitelné zdroje energie. Pačesova komise odhadla potenciál tepla z obnovitelných zdrojů na 127 PJ k roku 2030, respektive 152 PJ k roku 2050 [1]. Může tedy výhledově pokrývat bezmála polovinu současné spotřeby, která (započteme-li i spotřebu v průmyslu) činí 349 PJ. Většinu potenciálu tvoří lesní, zbytková i zemědělská biomasa, která bude využita v bioplynových stanicích nebo k čistému spalování či spoluspalování. Kalkulace však bere v potaz i rostoucí zastoupení hlubinné geotermální energie nebo využití solárního ohřevu vody.
Obrázek č. 1: Srovnání konečné spotřeby tepla s potenciály úspor a obnovitelných zdrojů
Samozřejmé však je, že zateplování a využití zelené energie nedosáhnou na maximum svého potenciálu v okamžiku. Jejich nástup si vyžádá určitý čas. Provozovatelé tepláren argumentují, že jim dojde uhlí už v roce 2012. Proto stát musí najít přechodné řešení.
Současnou spotřebu českých tepláren mohou dočasně pokrýt dodávky ze stávajících dolů v rámci územních limitů těžby. Klíčovou roli sehrává uhlí z velkolomu Bílina, který je majetkem polostátního ČEZ. Každoročně těží asi devět milionů tun paliva s vysokou výhřevností, z nějž část již nyní dodává teplárnám. V rámci platných územních ekologických limitů má dostatečné zásoby až do roku 2030 při postupném poklesu těžby.
Stát by proto měl využít opatření k přednostnímu zajištění uhlí pro teplárny z dolu Bílina. Vláda může využít toho, že zde právě probíhá rozhodování o novém tzv. povolení hornické činnosti na příštích 20 let, a dodávky pro výrobu tepla stanovit jako podmínku těžby.
Snížení dodávek paliva pro elektrárny ČEZ o potřebných sedm miliónů tun ročně by výrobu elektřiny pro české spotřebitele nijak neohrozilo. Potřebný objem uhlí by pouze snížil roční vývoz elektřiny ze současných 15 % na zhruba 6 % čisté tuzemské výroby.
Obrázek č. 2: Dostupné zásoby uhlí
Zdroj: salda výměn - ERÚ, hrubá těžba na velkolomu ČSA - Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2008
Obrázek č. 3: Export uhlí
Scénáře řešení
Ekologické organizace si nechaly od renomovaného Wuppertálského institutu modelovat tři různé energetické scénáře vývoje české ekonomiky do poloviny století. Všechny tři scénáře předpokládají postupné uzavírání uhelných dolů, stejné tempo růstu ekonomiky - a pro rok 2050 uvažují čtyřnásobné HDP oproti dnešnímu.
Konzervativní scénář Vše při starém předpokládá, že vláda neudělá žádné další kroky mimo dnes platné opatření. Celková spotřeba tepla přibližně stejná jako dnes a ČR by musela dovážet uhlí. Další dva scénáře už předpokládají, že se příští vlády pustí do zelených řešení naplno. Liší se pak v míře využití čistých technologií.
Nejambicióznějším scénářem je Důsledně a chytře, který využívá maxima dostupných opatření ke snížení spotřeby energie. Rodinné rozpočty by ušetřily až 60 % prostředků za energie.
Ve scénářích modelujeme také spotřebu zemního plynu. Konzervativní scénář by mimo zmíněného dovozu uhlí znamenal i vzrůst importu zemního plynu - o 75 % oproti dnešku. Scénáře postavené na chytrých zelených řešeních již vykazují pravý opak, scénář Důsledně a chytře je dokonce balzámem na českou surovinovou nezávislost - srazí dovoz zemního plynu až o polovinu oproti současnosti.
Obrázek 4. Spotřeba uhlí ve třech scénářích české energetiky (PJ)
Jakou energetiku chtít?
Vysoká uhlíková náročnost bude kvůli nákladům na emisní povolenky pro energetické i průmyslové podniky stále dražší. V moderních nízkouhlíkových technologiích notně zaostáváme za Evropou. Česká republika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu asi o polovinu více energie než 15 států staré EU. Příčinou jsou hlavně obstarožní, špinavé technologie v průmyslu a energetice, které pohltí zbytečně mnoho uhlí, plynu a elektřiny.
Znát čísla potenciálů a scénáře však nestačí. Proto, aby se české teplárenství zbavilo závislosti na fosilních palivech, je třeba přijetí klíčových opatření. Mezi nejdůležitějším patří vznik Fondu energetické nezávislosti, fond by byl plněn ze zisků z využívání fosilních paliv a pomocí grantů by rodinám umožňoval dosáhnout na čistá řešení, které jim umožní snížit spotřebu energie nebo ji nahradit čistými zdroji: od zateplování, přes výstavbu nízkoenergetických nebo rovnou pasivních domů k nákupu zelených zdrojů tepla - kotlů na biomasu, solárních kolektorů apod. Příjmy fondu by tvořily zejména výnosy z aukcí povolenek za znečištění (až 20 miliard ročně) [13].
Je třeba také přijmout lepší standardy pro nové budovy: po roce 2012 by měly být stavěny pouze nízkoenergetické domy a po roce 2017 jen v pasivním standardu.
Stále nám chybí zákon o zeleném teple: po vzoru zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by nová legislativa usnadnila investice do obecních či podnikových výtopen na biomasu, kotelen pro bytové domy, bioplynových stanic, geotermálního vytápění a podobných větších projektů.
Současně Česká republika potřebuje jasný plán snižování českých emisí. Cokoliv jiného nás vytlačí na okraj světové ekonomiky. Česká republika potřebuje zejména stanovit rozvrh, podle něhož bude snižovat emise skleníkových plynů. Měla by proto přijmout zákon podle britského vzoru, který stanoví závazný postup snižování emisí skleníkových plynů o 2 % ročně do roku 2050 [14]. Umožní a rozhýbe tak investice do moderních, čistých řešení, jako je zateplování domů nebo obnovitelné zdroje energie, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny či snadná recyklace odpadu. Sníží tak naši závislost na dovozu surovin. Další pozitivem je impuls inovacím a k posílení konkurenceschopnosti průmyslu, což v době recese potřebujeme dvojnásob. Nová legislativa tak otevře cestu pro investice do moderních odvětví: energetické efektivnosti, čistých, obnovitelných zdrojů energie, recyklace odpadu a podobně.
Literatura
[1] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, Úřad vlády ČR, Praha 2008
[2] Lechtenböhmer, S., Prantner, M., et Samadi, S.: Development of alternative energy & climate scenarios for the Czech Republic, Wuppertal Institute for Climate, Environment and Energy, Wuppertal 2009
[3] Kloz, M.: Snižování emisí oxidu uhličitého v sektoru teplárenství. Analýza pro Hnutí DUHA, Praha 2009
[4] Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu, http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO. STAZO, 10. 11. 2009
[5] Studie potenciálu úspor energie v obytných budovách do roku 2050, Porsenna pro Hnutí DUHA, Praha 2007; Studie potenciálu úspor energie v terciárním sektoru do roku 2050, Porsenna pro Hnutí DUHA, Praha 2007
[6] Hollan, J. (ed.): Pasivní dům II: zkušenosti z Rakouska a české začátky, Ekologický institut Veronica, Brno 2008
[7] SEVEn: Nízoenergtická architektura, www.svn.cz/cs/activity/jhgfd , 8. 7. 2008
[8] Bárta, J. (ed.): Pasivní domy 2006, Centrum pasivního domu, Brno 2006
[9] Náklady a potenciál snižování emisí skleníkových plynů v České republice, McKinsey & Company, Praha 2008
[10] Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům? www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum
[11] Jakubes, J., Truxa, J., et Beranovský, J.: Studie možností úspor energie v českém průmyslu, Ekowatt pro Hnutí DUHA a Greenpeace, Praha 2008
[12] Zelený, K: Studie problematiky snižování energetických ztrát a zvýšení spolehlivosti při dodávkách tepla, RAEN, Praha 2007
[13] Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku: Novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami - EU (tisk 1021) - Zisk z aukcí emisních povolenek umožní vládě financovat opatření, která domácnostem srazí účty za teplo, sníží exhalace i naši závislost na ruském plynu, Hnutí DUHA, Brno 2010, dostupné z http://hnutiduha.cz/publikace/novela_emisniho_obchodovani.pdf
[14] http://hnutiduha.cz/publikace/velka_vyzva.pdf
O autorovi
Ing. MARTIN SEDLÁK je absolventem Fakulty strojní VUT v Brně, obor Energetické inženýrství. Od roku 2005 pracuje v Hnutí DUHA. Je autorem studie Jaderná energetika s ručením omezeným a řady informačních materiálů k problematice výstavby hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Spolupodílí se také na vydávání pravidelného informačního zpravodaje pro obce o problematice radioaktivních odpadů. Podílel se také na oponentuře zprávy Nezávislé energetické komise při Vládě ČR - kapitoly Jaderná energetika.
Aktuální informace doplněné recenzentem
Autor článku správně hodnotí úspory, které vzniknou zateplením nebo výstavbou nízkoenergetických popř. pasivních domů. V článku však není zmínka o současných možnostech v rámci programů snižování energetické náročnosti financovaných ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU. Energetické priority v rámci Operačních programů MPO a MŽP jsou velkým impulsem pro rozvoj projektů úspor energie a výroby energie z OZE v oblasti malého a středního podnikání a veřejného sektoru v ČR. V programu EKO-ENERGIE –- OPPI v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu je také velkou pobídkou pro rozvoj projektů úspor energie i ve velkých podnicích. Realizaci těchto programů má zajistit v ČR minimálně 916 mil. €, což je asi 3,5 % všech prostředků určených na politiku soudržnosti pro období 2007 – 2013. Dále za prodej AAU jednotek v rámci mechanismu emisního obchodování bylo pro program Zelená úsporám získáno cca 17 mld. Kč (konkrétní hodota závisí na aktuálním kurzu koruny, pozn. red.). Toto jsou další významné prostředky do konce roku 2012 pro realizaci projektů zvyšování energetické efektivnosti v sektoru domácností.
Prioritní osa 3 OPZP (správce programu MŽP) nabízí dotace na udržitelné využívání zdrojů energie – sem patří také zateplování budov. Navíc program zelená úsporám, dává skutečně velkou šanci k zateplení budov, výstavbě pasivních domů a ekologizaci vytápění v sektoru domácností. Všechny programy pomáhají významně k snižování emisí především CO2 a také modernizaci bytového fondu při dodržování vysoké kvality stavebních prací. Problém zateplování již není jen na straně státní správy, ale také na uživatelích bytového fondu, kteří se musí finančně podílet na rekonstrukcích. Ekologické organizace by se měly také zaměřit na propagaci těchto programů.
Dále autor článku hodnotí průmysl a energetiku jako „obstarožní se špinavými technologiemi a velkou spotřebou energie.“ I v této oblasti dochází k snižování energetické náročnosti za pomoci programů OPPI (správce programu MPO).prioritní osa 3 – snižování energetické náročnosti průmyslu a procesů spojených s výrobou, přeměnou a užitím energie. Ověřené moderní technologie velmi obtížně hledají uplatnění. Navíc řada z nich je natolik efektivní, že státní dotace ani nepotřebuje, ale přesto se nedaří je rychle zavádět.
Realizací programu OPPI se poptávka po zavádění těchto opatření výrazně zvyšuje. V rámci aktivity č.1 - Projekty úspor energie II. Výzvy EKO-ENERGIE (rok 2009) byl požadavek na dotaci ve výši cca 3,5 mld. Kč Například podle ex-ante vyhodnocení již realizovaných výzev energetických programů v rámci Operačních programů MPO a MŽP (stav duben 2009) by mělo být dosaženo roční úspory energie ve výši cca 1,12 PJ v rámci konečné roční spotřeby energie v ČR.
Z výše uvedených důvodu se ČR dostává do popředí zemí EU z hlediska podpory energetické efektivnosti. Současná situace se docela výrazně liší od situace před vstupem ČR do EU, kdy bylo na podporu energetické efektivnosti vyčleněno v rámci meziresortního Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v období 2002 až 2005 celkem cca 7 mld. Kč.
Cílem příspěvku bylo upozornit na nezanedbatelné finance, kterými jsou podporovány aktivity k snižování energetické náročnosti v ČR ať již formou zateplování domů či programy snižování energetické náročnosti v průmyslu.
Ing. Pavel Kárník, Ing. Miroslav Honzík
More than 15 years TZB-info is focused to perspective equipment for building services with priority in heating. During this period the main question: "how to heat" shifted to question: "how to reduce heat loses". For example France is planning for new buildings only passive standard, and begining 2050 only so-called quasi-zero buildings. In Czech Republic one of significant impulses is subsidy program Zelená úsporám (Green for savings). Technical solutions are widely known in professional community, unfortunately high investment cost and long payback time are the main barriers for broader expansion of the solutions. Folowing article is the first from a serie focused to long time planing of reduction of energy consumption in the Czech Republic. From two ways - to prospect new energy sources or to reduce energy consumption - the second needs no to destroy another villages or towns.
How can heating for Czech homes be assured while at the same time get rid of the dependence on dirty coal and Russian gas? This is answered by the scholarly study by the DUHA movement – Clean Heating. The solution is based on a combination of investments on home insulation, solar collectors and biomass heating plants. Very important are the new standards for developers and provisional supply of coal from the Bílina mine. The calculations are based on those from the Pačes Commission. There are many opportunities. Increasing the energy efficiency of builings – i.e. insultaions – and the heating potential from renewable sources represent more than 300 million gigajoule. This surpasses the total current heating consumption of Czech homes. The possibilities of insulating Czech homes are also five and a half times higher than the controversial expansion of the coal mines around Most, which is linked with a further devastation of the North Bohemian landscape and the demolition of towns.