logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Globální teplota v listopadu 2023 poprvé dosáhla kritických hodnot

Nárůst globální teploty o 2 °C oproti předindustriálnímu období je považován za kritickou hranici, kdy začne docházet k nevratným změnám klimatu. Zatím tohoto nárůstu bylo dosaženo jen na dva dny, ale již v roce 2023.

Reklama

Podle dat evropské informační služby o změnách klimatu Copernicus 17. a 18. listopadu 2023 přesáhla globální průměrná teplota vzduchu nad povrchem o 2 °C předindustriální průměr. Stalo se tak poprvé v dějinách.

Anomálie vyplývá z dat ERA5, páté generace zpětné analýzy databáze globálních teplot od roku 1940, kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí.

Denní odchylka globální teploty vzduchu nad povrchem země vzhledem k referenčnímu předindustriálnímu období 1850–1900, zdroj: C3S/ECMWF
Denní odchylka globální teploty vzduchu nad povrchem země vzhledem k referenčnímu předindustriálnímu období 1850–1900, zdroj: C3S/ECMWF

Na grafu služby Copernicus je vidět, že v prvních měsících a na jaře se rok 2023 teplotně držel v mezích ostatních let z poslední dekády. Všech deset posledních let tvoří nejteplejší roky v celé historii měření, ale rok 2023 nijak zásadně nevybočoval. Počínaje červnem však začaly průměrné globální teploty roku 2023 výrazně převyšovat všechny předešlé a dosud rekordní roky.

Z grafu je zřejmé, že až na několik výjimek byl každý den od začátku června teplejší než všechny měřené roky. Nejvyšších teplot bylo zatím dosaženo v polovině listopadu 2023, kdy 17. 11. globální průměrné teploty přesáhly o 2,07 °C a 18. 11. o 2,06 °C referenční hodnotu, tedy teplotní průměr z let 1850–1900.

Přečtěte si také Jak se projevuje změna klimatu v ČR a co ji způsobuje? Přečíst článek

Faktory rekordního oteplení v roce 2023

Dle Ondráše Přibyly z portálu Fakta o klimatu rok 2023 klimatology překvapil. Teploty se sice drží v rámci rozpětí klimatických modelů, ale pohybují se na jejich horní hranici. Rok 2023 je výrazně nadprůměrný a na rychlejší oteplování má – nad rámec zvyšování koncentrace emisí skleníkových plynů – vliv několik faktorů:

  • El Niňo – periodická změna míchání jižních proudů v Tichém oceánu způsobuje častější výskyt extrémního počasí a vyšších teplot
  • Výbuch podmořské sopky Hunga-Tonga v lednu 2022 – enormně silná erupce podmořského vulkánu přidala do atmosféry velké množství skleníkových plynů, zejména vodní páry
  • Méně větrné počasí v severním Atlantiku – méně větru nad oceánem znamená menší promíchávání (ochlazování) vody v oceánu.
  • Menší obsah písku ze Sahary v atmosféře – písek ze Sahary pomáhá odstínit sluneční záření a snižuje tak oteplování
  • Omezení oxidů síry z lodní dopravy – emise síry způsobují lokální ochlazování a od roku 2021 se jejich emise vlivem mezinárodní regulace lodní dopravy skokově snížily

Jakou váhu měly jednotlivé faktory při ovlivňování globální teploty, se zatím neví. Jejich dopady na výši teplotní anomálie roku 2023 se nyní analyzují a budou známy v příštím roce.

Důsledky globálního oteplování

Podle zvláštní zprávy IPCC z roku 2018 globální oteplení o 1,5 °C přináší zvýšené riziko pro zdraví, živobytí, potravinovou bezpečnost, zásobu vody, lidskou bezpečnost a hospodářský růst. Vyšší teploty přinášejí snížení výnosů plodin a nutričních hodnot, náročnější chov dobytka z hlediska kvality krmiva, nemocí nebo dostatku vody a pro lidi vyšší riziko tropických chorob jako je malárie nebo horečka dengue. Čím méně globální teplota stoupne, tím méně lidí bude těmito nesnázemi postiženo.

Přečtěte si také Klimatické změny a globální oteplování Přečíst článek

Předpokládané dopady globálního oteplování na život lidí se liší podle regionu i podle bohatství dané společnosti. Nejvíce důsledky globálního oteplování dopadnou na živobytí chudých společností v tropickém a subtropickém pásu.

Shoda na tvrzení, že současné globální oteplování je způsobeno lidskou činností, panuje u vědeckých institucí po celém světě a není zpochybněna žádným státním nebo mezinárodním vědeckým orgánem. Mechanismus globálního oteplování vlivem nárůstu emisí CO2 byl popsán poprvé v roce 1896. V 70. letech minulého století ke stejným závěrům došly i výzkumy ropné společnosti Exxon.

K limitům Pařížské dohody máme ještě relativně daleko

Navzdory rekordnímu oteplení listopadové rekordy neznamenají, že jsme již dosáhli průměrného oteplení planety o 2 °C. Aby se tak stalo, musela by globální teplotní anomálie vyšší než dva stupně trvat minimálně šest měsíců. V roce 2023 jsme se dostali na první dva dny.

Rok 2023 ale ještě neskončil a faktory, které vedou k letošním vysokým teplotám, jsou stále ve hře. Není tak vyloučené, že se do Vánoc dočkáme ještě vyšších globálních teplot.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.