Ministři v OSN sdíleli zkušenosti v oblasti městského vývoje
Česká delegace v čele s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou se zúčastnila 78. zasedání Výboru pro bydlení a management pozemků Evropské hospodářské komise OSN od 8. do 10. listopadu v Ženevě. Na programu jednání bylo i řešení otázek týkajících se bydlení a schválení společné deklarace zaměřené na problematiku udržitelného bydlení a rozvoje měst. S problematikou souvisí i realizace tzv. Smart Regions, inteligentních regionů.
„Širší výměna názorů a sdílení zkušeností z regionální úrovně je velmi důležitá při řešení globálních problémů městských oblastí. Musíme globálně přemýšlet, než budeme moci odpovídajícím způsobem postupovat na lokální úrovni. Evropská hospodářská komise OSN se v posledních dvou desetiletích ukázala jako jedinečné místo, kde země mohou formulovat svou společnou vizi, cíle a zásady udržitelného bydlení a rozvoje měst,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která na ministerském jednání pronese úvodní slovo a zúčastní se diskuse u kulatého stolu.
Odborníci ze států severní polokoule spolu s ministry a zástupci dalších státních institucí diskutovali o současných výzvách v oblasti bydlení. Na programu zasedání byla mimo problematiky zajištění dostupného a zdravého bydlení i strategie pro udržitelný růst měst, která v sobě zahrnuje tematiku integrovaného plánování, zavádění konceptu chytrých měst i otázku jejich financování. Stranou nezůstaly ani výzvy spojené s digitalizací a poskytováním služeb sdílené ekonomiky. Na závěr jednání byla přijata Ženevská deklarace ministrů o udržitelném bydlení a rozvoji měst.
Evropská hospodářská komise OSN sdružuje 56 států a v současné době slaví 70. výročí od svého založení. Listopadové zasedání EHK OSN navazuje na mezinárodní konferenci European Urban Forum, kterou uspořádalo ministerstvo v říjnu letošního roku v Praze.
Pozn. redaktora:
Tzv. Smart Regions, chytré regiony, nabízí velkou příležitost k optimalizaci vztahů systémů TZB mezi objekty. Z pohledu ochrany životního prostředí, snížení energetické náročnosti, leží budoucnost v propojování potřeb tepla, chladu s jejich nejen centralizovanou, ale i decentralizovanou výrobou. Co to znamená? Například vznikají nová centra pro ukládání dat, která jsou trvalým zdrojem odpadního tepla. S posilováním využití elektřiny z nejrůznějších obnovitelných zdrojů, zejména pro využití v dopravě, již jsou stavěny nabíjecí stanice. Rovněž nabývají reálných plánů bateriová centra pro ukládání elektřiny. Jak nabíjecí, tak akumulační centra produkují během provozu teplo, které, pokud na to region nebude připraven, bude vypouštěno do ovzduší a mařeno. Takových příkladů maření tepla lze v současnosti nalézt mnoho. Bohužel jsou zatím řešeny jen v rámci jednoho majitelského subjektu. Například teplo z chlazení pro údržbu ledu na stadionech je přesouváno do vytápění jiných sportovišť v areálu, do přípravy teplé vody pro sprchy, pro bazény atp. Nebo teplo z klimatizace, či chlazení velkých administrativních budov, které je přes chillery, chladicí věže atp. vypouštěno do okolí, zatímco blízko vedeným teplovodem proudí teplo vyráběné v plynovém kotli, kotli na pevná paliva atp. Tyto případy bude nutné řešit s ohledem na oprávněnou ochranu privátních investorů a tak, aby i pro ně bylo sdílení v daném okamžiku nepotřebné energie přínosné. Nařízení o ekodesignu se zatím vztahuje více méně na jednotlivé výrobky. Budoucnost bude mnohem širší. Je pravděpodobné, že zástupci států se na 78. zasedání Výboru pro bydlení a management pozemků Evropské hospodářské komise OSN této problematiky dotknou a vymění si zkušenosti.
Problematiku Smart Regions řešila například konference Inteligentní regiony uspořádaná především pro zastupitele středních a větších měst, krajů a regionů, ale i veřejnost, a to v Brně 6. až 7. listopadu pod s organizačním zajištěním od Společnosti pro techniku prostředí. Jejím cílem bylo seznámit účastníky s budoucím vývojem plánování a řízení územních celků z hlediska energetiky a strategického rozvoje s využíváním informačních modelů, které přináší nejen úspory ve spotřebě energie, ale efektivitu v celkovém řízení a zavedení tzv. Smart řešení.
Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., vedoucí katedry TZB na VUT, Brno, během konference poukázal na to, že již mají zpracováno více modelů, které jsou prakticky využívány. Zájemci se mohou například inspirovat řešením brněnské čtvrtě Nový Lískovec, která patří k leaderům tohoto trendu. Do projektu nejsou zapojena jen vysokoškolská pracoviště, ale i řada soukromých subjektů, mladých a silně inovativních firem, které v rozvoji inteligentních regionů vidí silnou budoucnost. Bližší informace o konferenci budou na TZB-info zveřejněny během několika dní.