V příspěvku jsou uvedeny příklady závad, které souvisejí s nanášením difuzně neprostupných povrchových úprav na vlhký beton nebo beton, jímž může migrovat voda v kapalné či plynné fázi. Popsány jsou možné mechanizmy vzniku poruch.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Šikmé a strmé střechy jsou na budovách prováděny po několik staletí. Ještě do nedávné doby měly tyto střechy pouze jediný účel – chránit budovu před srážkovou vodou, sněhem či dalšími klimatickými vlivy. Podívejme se podrobněji na současnou problematiku nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech a ukažme si i pomocí obrázků některé konkrétní příklady.

Současné i budoucí využívání dešťové vody v městských i vesnických sídlech s hustou sítí obytných i provozních budov včetně zpevněných ploch lze proměnit od standardních ekologicky i ekonomicky neprosperujících svodů do kanalizací nebo vodotečí na zachycení tohoto zdroje vody pomocí vsaků do půdního profilu dané hydrogeologické lokality.

Přesto, že od okamžiku zrušení „starých“ technických norem pro stanovení zatížení a dimenzování stavebních prvků a konstrukcí uplynuly již takřka dva roky, stále nejsou určité části naší odborné veřejnosti zřejmé všechny dopady plného zavedení systému Eurokódů do oblasti mechanicky kotvených pružných hydroizolačních povlaků střech. Stále poučenější stavební dozory a v neposlední řadě i pojišťovny odmítají převzít popř. pojistit mechanicky kotvené střešní pláště, které nejsou řádně provedeny – tedy i kvalifikovaně a prokazatelně správně kotveny.

Mezi nejstarší sanační opatření patří izolace pomocí vzduchových dutin. Nejúčinnějším řešením je vytvoření celoplošných dutin pod podlahami konstruovaných tak, aby byl zajištěn pohyb vzduchu. Tím dochází k difuzi vodní páry z konstrukcí a tím ke snižování vlhkosti. Tato opatření nemohou být prováděna samostatně, jsou vždy součástí kombinace sanačních zásahů. Příklad takového řešení je uveden na komplikovaném historickém objektu uprostřed Prahy – v paláci, který je situován v prudkém terénním zářezu pod Pražským hradem.

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (1.část textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).

Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.