Dominantní detaily při řešení vodotěsných izolací spodních staveb

Spodní stavba patří mezi nejexponovanější část konstrukce objektu a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu (totéž platí i u střechy).

Diagnostika poruch spodní stavby, a následné odstraňování těchto poruch, je však daleko obtížnější a zásady navrhování na nápravu jsou rozdílné. Složitost celé problematiky je zvýšena zejména z toho důvodu, že drtivá většina závad je velmi obtížně přístupná.

Naše stanovisko a pohled na tuto problematiku ukazujeme ve fotodokumentaci a ukazujeme současnou realitu na některých realizovaných spodních stavbách.

Z obecného hlediska je možné problémy rozdělit do několika skupin, které mají své příčiny. V prvé řadě v projektové dokumentaci a v její koordinaci s jednotlivými řemesly. V druhé řadě při realizaci a opět v návaznosti na ostatní řemesla. S ohledem na skutečnost, že se žádná stavba neobejde bez subdodávek, tak koordinace mezi subdodavateli a řešení návazností by měl řešit hlavní dodavatel. Jestliže se setkáme se stavbou, kde hlavní dodavatel neplní plně svou funkci, tak nastávají situace s nutným dodatečným řešením dalších detailů, které původní projektová dokumentace neřešila, neboť při správném technologickém postupu by tyto problémy nevznikly.

Projekční návrh

Projekty u větších staveb, myšleno na objekty s hlubším založením, než je běžná nezamrzná hloubka, bývají na dobré úrovni a řeší i potřebné detaily, kterých z technického hlediska nebývá mnoho. Většinou se jedná o přípojky inženýrských sítí a objektové dilatace.

I do této specializace řešení spodních staveb pronikají nové technologie a nové materiály. Jedním z těchto materiálů je ochrana hydroizolace lepením desek z extrudovaného polystyrénu. Toto řešení není zcela bez problémů – jak se projektant vyrovná se základním požadavkem „hydroizolační vrstva se umisťuje vždy mezi pevné konstrukce“? Lze za pevnou konstrukci považovat desky z extrudovaného polystyrénu, které samy o sobě mohou být lehce poškoditelné?

V naší praxi jsme se například setkali skutečností, že u několika patrových podzemních garáží (většinou dvou až tří) nebylo zhotoveno odvodnění podlahy s tím, že do kanalizace nelze vypouštět znečištěnou vodu. Tak se voda následně projevuje na omítkách stropu a stěn nižších podlaží, neboť zde není žádná vodorovná hydroizolace – ta je až v úrovni základové spáry.

Jak se navzájem koordinují a kontrolují navazující projekty se ukázalo na příkladu tohoto sporu. Důvodem sporu byly dva projekty, provedené na jeden objekt – první na stavební část objektu a hydroizolace spodní stavby – s výškou upraveného terénu 0,00 m a druhý projekt na venkovní úpravy komunikací, včetně přístupových chodníků, s výškou skutečně upraveného terénu +0,15 m. Jak myslíte, že to dopadlo. Odpověděli jste správně – do upraveného terénu chybělo 150 mm hydroizolací. Selhala koordinace projektu, kontrolní činnost zhotovitele venkovních úprav komunikací, včetně přístupových chodníků a technického dozoru investora u stavby s rozpočtem ve stovkách milionů korun...

Realizace

Z obecného hlediska lze vlastní vady dominantních detailů hydroizolace spodní stavby rozdělit do několika částí. Např. vady a poruchy v nadzemní části objektu, tj. nad úrovní upraveného terénu, které se vyskytují zejména u menších staveb.

Vady a poruchy těsně pod povrchem terénu, které jsou zase charakteristické u větších staveb, které souvisí většinou s vnějšími faktory, jako jsou např. neúcta k práci druhého řemeslníka a poškozování jeho díla. K poškození hydroizolací se nikdo sám nepřizná a tak izolatérské firmy by se měly bránit zápisy do SD, samostatnými protokoly a fotodokumentací předávek dokončených jednotlivých částí stavby, které dokumentují, že tyto jsou bez mechanického poškození a tudíž v pořádku. A po dokončení a převzetí hydroizolací, nastává opět následná kontrola etapy postupu prací – železářů, tesařů a betonářů – opět záznamy (to by měla být práce investora a izolatérské firmy), nejlépe fotodokumentace. Pracovníky bychom konečně měli naučit, jak se k dokončeným hydroizolacím chovat, jak je chránit atd. V podstatě jen takovým postupem se může bránit firma, která provedla kvalitně hydroizolace, před označováním viníka – zhotovili jste hydroizolace? Tečou? Tak je hleďte opravit!!!

Rovněž tak je velmi důležitá odbornost pracovníků staveb nejen v dělnických profesích, ale i technických profesích (zde měl být minimálně jeden technik odpovědný – technický dozor investora). Jenom takovým způsobem nebudou vznikat dominantní detaily hydroizolací spodní stavby, které tečou.

Ukončení nopové fólie v úrovni okapového chodníku bez ukončovací lišty (obr. č. 1) je bohužel takovým detailem, který spatřujeme až u ¾ staveb, a to pomíjíme tak „nepodstatnou“ maličkost, jako je vytažení hydroizolace do úrovně minimálně 250 mm nad upravený terén, tak jak „praví“ norma.

Obr. č. 1

Obr. č. 2

Často vidíme i na stavbě např. protažení svazku elektrokabelů (obr. č. 2) přes hydroizolaci v úrovni cca 300 až 600 mm pod upraveným terénem bez opatření…

Na stavbě jsme dostali i dotaz od pracovníka – musí tam být upravená hydroizolace?

Obr. č. 3

Další příklad – v projektové dokumentaci v technické zprávě u zásypu dokončených a chráněných povlakových hydroizolací je napsáno: zásyp stavebního výkopu musí být prováděn postupně a ve vrstvách, nepřesahujících cca 500 mm, řádně následně zhutněn a postup se opakuje.

Praxe: k základové konstrukci nacouvá Tatra a vyklopí celý náklad prakticky na šířku vozidla (obr. č. 3). Vrstva tak dosáhne výšky min. 1500 mm. Jaký bude následek dynamického rázu na základ a jeho hydroizolaci, nikdo nepřemýšlí.

Při hloubce výkopu okolo 6 m je výsledný pokles zásypu o cca 400–600 mm. Je možné, aby tyto pohyby povlakové hydroizolace vydržely?

Závěr

Cílem příspěvku je dosáhnut toho, aby se konečně uznal princip, že každý správný detail, správná technologie či postup prací, poslouží k tomu, aby stavební objekt fungoval jako celek, bez závad a poruch. Proto je nutné neustále poukazovat na zcela běžné zásady, které se v praxi nedodržují.

Literatura

• [1] ČSN P 73 0606 – Hydroizolace staveb. Povlakové hydroizolace. Základní ustanovení
• [2] Volné zdroje z internetu
• [3] Vlastní fotoarchív autora příspěvku