Studie projektových společností 2017

Stav českého stavebnictví závisí na mnoha faktorech. Správně odhadnout budoucí vývoj stavebního trhu, velikost potřeby projektových prací v oblasti TZB, je otázkou budoucí existence všech subjektů na trhu TZB působících. Jedním z dobrých vodítek může být Studie projektových společností 2017, kterou zpracovala společnost CEEC Resarch s podporou řady partnerů, především mezinárodně působící společnosti Graitec, s.r.o. zaměřené na poradenství, software pro projektanty, stavbu a architekty.

Tato studie se opírá o údaje získané ze 100 uskutečněných interview s klíčovými představiteli vybraných projektových společností. Zmíněné rozhovory se všemi společnostmi proběhly v červenci a srpnu 2017.

Kromě standardní analýzy odpovědí celého vzorku společností nabízí tento výzkum detailní informace o postojích hlavních segmentů podle dvojrozměrné segmentace. Segmenty jsou rozděleny na společnosti zaměřující se především na pozemní, nebo na inženýrské stavitelství.

Vytížení projekčních kapacit

Vytížení projektových společností dosáhlo nejvyšší úrovně za uplynulých 6 let, jedná se o rekordních 97 procent. Více jak polovina ředitelů plánuje navýšit své kapacity v průměru o 15 procent. V inženýrské projekci dojde k navýšení u 65 % společností. Nejvíce firmy postrádají projektanty a vedoucí projektů.

„Projektové společnosti zaměřené na inženýrské stavby predikují vývoj mírně pozitivněji (růst 8,1 procenta) než společnosti z pozemního sektoru (růst 7,9 procenta). I v roce 2018 očekává inženýrský sektor větší nárůst než pozemní, konkrétně se jedná o 5,4 procenta oproti 4,9 procenta,“ Jiří Vacek, ředitel, CEEC Research. Největší hrozba pro projektové společnosti spočívá v byrokracii a nekvalitní legislativě.

„Růst objemu projektových prací v tomto roce bude pokračovat nadále podobným tempem i v příštích 2–4 letech. Velikost tohoto růstu bude limitována především omezenou kapacitou projektantů a architektů na pracovním trhu. Jednou z priorit nově vzniklé vlády bude zajisté snaha vyčerpat maximum zbylých finančních prostředků z EU fondů. Aby se tyto peníze mohly proinvestovat, bude třeba plánované investice připravit a vyprojektovat,“ Libor Urbášek, Sales and Marketing Director, Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s.

„Po růstu trhu v letech 2016 a 2017 očekávám stabilizaci trhu a stagnaci růstu. Většina projektů aktuálního plánovacího období bude v roce 2018 již v přípravě, a trh by tak měly držet především privátní investice,“ Petr Menšík, jednatel a obchodní ředitel, ATELIER SIMONA - BOHEMIA, s.r. o

Nárůst cen a ziskovosti (marží)

Nárůst cen za projektové práce zaznamenali ředitelé zejména v privátní sféře. Téměř polovina projektových společností navýší své ceny v průměru o 10 procent.

„Předchozí krize výrazně stlačila ceny projektových prací, v řadě případů dokonce i pod úroveň nákladů. Současná konjunktura a převis poptávky po projektových pracích nad jejich nabídkou dává viditelný prostor pro růst cen a řada firem této příležitosti využívá,“ Jiří Vacek, ředitel CEEC Research. Toto tvrzení se opírá o názory k vývoji očekávané ziskovosti (marží) v roce 2017 a 2018, viz obrázek.

Možnost zvyšovat ceny projektových prací naznačuje přehled vytíženosti kapacit. „Nárůst cen projektových prací zaznamenali ředitelé zejména u privátních investorů (45 procent); u veřejných investorů došlo k nárůstu pouze u 29 procent,“ Petr Ščurkevič, ředitel divize Projekce pozemních staveb, K4, a. s.

Růst projekčních kapacit

„Určitě budeme přibírat nové pracovníky, zásadně pro pozice projektantů. Velmi dobré zkušenosti máme se zaměstnanci, kteří plynule navazují na studentské brigády v naší firmě,“ Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, architektonicko-stavební divize, INTAR, a. s.

„Naše firma spíše chce jít i v druhé polovině roku 2017 taktikou stabilizace současného stavu pracovníků a nabídnout jim další osobní profesní rozvoj i motivaci. Nemálo rovněž investujeme do nových technologií, ale také do vývoje vlastních software, které nejsou na trhu běžně k dostání, neboť jejich zaměření je úzce specializované, a tudíž by pro softwarovou firmu nebyly komerčně zajímavé. I takto se snažíme potencionálnímu personálnímu nedostatku předcházet,“ Ivan Pomykáček, výrobní ředitel, SUDOP PRAHA, a. s.

„Hledáme pracovníky s komplexním pohledem na dům – topení, chlazení – lepší dialog s projektantem, posilujeme týmy pro lepší péči o zákazníka v oblasti inovací a komplexního řešení bytového domu,“ Libor Suchánek, jednatel společnosti, SULKO, s. r. o.

Ředitelé projektových společností požadují v 69 procentech vysokoškolské vzdělání u nových pracovníků, následuje středoškolské vzdělání v oboru (27 procent) a středoškolské (4 procenta).

„Nedostatek, a to zdůrazňuji, kvalifikovaných pracovních sil, je v současné době problém, který řeší snad všechny firmy, které podnikají ve stavebním sektoru jako celku. Vzhledem k objemovému i nominálnímu růstu počtu zakázek je největší poptávka po zkušených pracovnících s adekvátní kvalifikací, kteří budou okamžitě využitelní v rámci realizace zakázky,“ Jan Lidral, Marketing Manager Central Europe, TAKENAKA EUROPE GmbH - organizační složka.

Zaměstnanci na pozici back office jsou potřeba jen ve 4 procentech případů. Inženýrský sektor naopak více postrádá vedoucí projektů (50 procent) oproti projektantům (45 procent).

„Ze strany školství by ředitelé projektových firem pro odbourání nedostatku pracovních sil nejvíce ocenili zajištění vyučujících s dostatečnými zkušenostmi a délkou praxe. Tento faktor ohodnotili 7,8 bodu z maximální škály 10 bodů. Následně by nejvíce prospělo více praktické výuky v rámci předmětů (7,6 bodu z 10). Vhodným krokem by bylo doporučení praxí, nejlépe v projektových firmách. Následně bych přivítal, např. formou veřejných konzultací, zhodnocení těchto praxí, vč. konkrétní výměny získaných zkušeností. Osobně bych rád slyšel, jak brigádníci hodnotí práci v naší firmě. Zároveň by mě velmi zajímaly zkušenosti a hodnocení ve firmách konkurenčních.“ Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, architektonicko-stavební divize, INTAR, a. s.

„Zvýšení nároků na studenty. Posledních několik let pozorujeme snížení kvality absolventů vysokých škol. Dalším problémem je nedostatečné zaměření na přípravu studentů pro praxi,“ Lubor Hoďánek, generální ředitel, VPÚ DECO PRAHA, a. s.

Zásoba zakázek a výběrová řízení

Projektové společnosti mají nasmlouvané zakázky téměř na 8 měsíců dopředu (7,9 měsíce). Pět procent společností má dokonce zakázky nasmlouvané na následujících 24 měsíců. Společnosti zaměřující se na projekci inženýrských staveb vidí dopředu na delší období než v pozemním sektoru, zakázky mají nasmlouvané na 9,6 měsíce. Přesně polovina ředitelů projektových společností by přijala novou zakázku i v případě, že by neměli dostatek volných kapacit. Zlepšení kvality svých prací plánuje 86 procent projektových společností.

Projektové společnosti v průměru zvítězí ve výběrovém řízení v každé své třetí nabídce, kterou podají (38 procent). V inženýrském sektoru je procento vyhraných zakázek ještě o tři procentní body vyšší.

„I podle našich statistik lze potvrdit úspěšnost třetiny podaných nabídek. Nové zakázky i při zdánlivé kapacitní naplněnosti přijímáme, ještě se nám nestalo, že bychom je v termínu a požadované kvalitě nezvládli. Flexibilita našich specialistů je překvapující, na druhé straně tomu pomáháme neutuchajícím náborem nových pracovníků, kteří se stále v našem moravském regionu objevují.“ Lubomír Klímek, ředitel, GEOtest, a. s.

Transparentnost veřejných výběrových řízení, kterých se projektové společnosti účastní, byla ohodnocena v průměru 6,4 bodu z maximálních 10. V soukromé sféře jsou výběrová řízení mírně transparentnější, na bodové škále se jedná o 6,6 bodu z 10.

„Dosud stále nejčastěji využívaným kritériem je institut nejnižší ceny. To je sice dostatečně transparentní, bohužel to vede k tomu, že s levnými průzkumy jsou zpracovány levné projekty. Podle těch postaví nejlevnější dodavatel z nejlevnějšího materiálu „kvalitní“ stavbu. Že to dobře dopadne, to zní jako pohádka.“ Štěpán Moučka, ředitel a jednatel, KO-KA, s. r. o.

„Ano, jsou transparentní, často až absurdně. Například, přestože je zákonem stanovena povinnost hodnocení nabídek na základě ekonomické výhodnosti, zadavatelé v 90 % stanovují ekonomickou výhodnost na základě nejnižší nabídkové ceny. Pokud se zadavatel rozhodne stanovit jako kritérium výběru ekonomickou výhodnost na základě poměru nabídkové ceny a kvality, není často schopen objektivně stanovit metodu vyhodnocení nabídek a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.“ Zdeněk Jeřábek, statutární ředitel, INFRAM, a. s.

„Výběrová řízení jsou pod tlakem mediálního obrazu stavebnictví z poslední dekády a nedochází k dlouho očekávanému odklonu od nejnižší nabídkové ceny. Na jedné straně zadavatelé proklamují vícekriteriální podmínky výběru, ale realita je zcela odlišná. Soutěž na nejnižší nabídkovou cenu může být vnímána jako transparentní, ale je zcela nekorektní vůči kvalitě projektu a stavebního díla. Privátní sektor se v tomto ohledu chová zcela odlišně, když preferuje zkušenosti týmu a očekávanou kvalitu a životnost stavby.“ Petr Menšík, jednatel a obchodní ředitel, ATELIER SIMONA - BOHEMIA, s. r. o.

„Jsou dostatečně transparentní, ale vyjadřují absolutní neúctu k erudici a vzdělání technických pracovníků, protože vítěz vyhrává nejnižší cenou, tj. neúcta společnosti k architektuře, k technicky vzdělaným lidem a odbornosti.“ Milan Moravec, jednatel, „P“ atelier, s. r. o.

Pozn. redaktora: Názory týkající se nedostatku vhodných pracovníků a potřeby zvyšovat kapacitu projekčních firem doplňuje informace o prioritních oblastech pro činnost firem. Pro plných 80 % k prioritám patří změny v IT, nový hardware a software. Je pravděpodobné, že se to projeví i v růstu zájmu o BIM a pracovníky, kteří s tímto systémem projektování mají zkušenosti. Vše souvisí s faktem, že smyslem BIM není jen 3D projektování, ale i správa následného „života“ objektu. Právě tento fakt bude zvyšovat poptávku po projektech v BIM. Nikoliv tedy jen úzká potřeba projektových společností, respektive potřeby vznikající ve spojení projekt - stavba. S tím úzce souvisí nutnost zvyšování kvalifikace na všech úrovních, zvýšení schopnosti stavbyvedoucích využívat 3D projekty a zvýšení znalostí firem zajišťujících provoz objektů, facility managementu atp.

Názory k 3D projektování a BIM

K aktuální problematice zavádění systému projektování BIM ze studie vyplývá názor, že investoři nejsou ochotni platit vyšší náklady spojené s projektováním ve 3D. Vyšší náklady akceptuje pouze 16 procent investorů. Tvorba 3D projektu je v průměru o více jak polovinu (o 56 procent) časově náročnější. Stavbyvedoucí dokážou na stavbách efektivně využít 3D model v 13 procentech případů.

(Názor redaktora TZB-info: V tomto směru je to pochopitelné, neboť vyšší náklady na projekt ve 3D a BIM zdražují produkt a tedy zhoršují jeho prodejnost. Otázkou dneška a již blízké budoucnosti je, jak takové projekty a zejména mnohem širší informační základnu, která je s nimi spojena, ocení budoucí uživatel objektu, správcovská firma. Lze předpokládat, že dojde k diferenciaci nákladů na správu, údržbu a provoz objektu podle toho, jak komplexní informace o objektu budou k dispozici. Dosavadní dělení nákladových či cenových motivací se bude měnit. Motivace budou přesahovat současné poměrně striktní hranice vymezující prostor, kde působí investor, projektant, stavitel, provozovatel. A to i bez ohledu na záměry státu zavést povinnost řešit zakázky státu formou BIM s rostoucí zkušeností s BIM jak na straně projektů, tak na straně provozovatelů, jak dokazuje řada již realizovaných příkladů privátních projektů bez účasti státu.)

O dnes typickém postoji k 3D a BIM hovoří Milan Moravec, jednatel, „P“ atelier, s. r. o.: „Investoři odmítají jakékoliv navýšení ceny, ať hovoříme o architektuře, dobrém technickém řešení nebo projektech 3D, z toho plyne neochota stavbyvedoucích naučit se pracovat s 3D projekty.

„V naší firmě jsme zavedli a podporujeme projektování v 3D. Předání projektové dokumentace v 3D zatím požadují jen ti nejosvícenější zákazníci, a jak už to bývá, připlácet se nechce nikomu. Ještě možná za model BIM, ale za 3D dokumentaci nikoli. Pokud jde o stavbyvedoucí, tak první z našich BIM projektů se začne stavět letos na podzim, tedy uvidíme.“ David Krása, předseda představenstva a generální ředitel, METROPROJEKT Praha, a. s.

„Někteří investoři a stavební firmy nemají nástroje ani správně zavedené procesy a metodiky na práci s 3D modely a s BIM daty. Proto nejsou ochotni zaplatit zvýšené náklady, nedokážou využít benefity datových modelů. Na druhé straně se však začínají objevovat stavební firmy a investoři, kteří tyto nástroje v praxi nasadili a otevírají tak cestu k digitalizaci stavebnictví. Vzhledem ke komplexnosti procesu zavádění těchto technologií budou mít tyto průkopnické firmy v budoucnu významnou konkurenční výhodu.“ Miroslav Kohout, country manager, GRAITEC S.R.O.

„Podle ředitelů projektových firem je tvorba projektu v 3D o 56 procent časově náročnější než projekt vytvořený v 2D. Některé ze společností na základě dlouhodobějších zkušeností s novým softwarem považují 3D projekt za stejně časově náročný jako projekt v 2D. Vzhledem k tomu, že naše společnost realizuje již několik svých projektů v režimu BIM, máme ve firmě odborníky, kteří s touto problematikou již mají praktické zkušenosti. Naším cílem je nyní vysvětlovat klientům, jaké technické a provozní přínosy a možnosti BIM má, aby investoři měli o jeho nasazení větší zájem. Ochota uhradit náklady spojené s využitím BIM projektování staveb poroste s mírou pochopení a následného využití při provozu a údržbě staveb.,“ Tomáš Koranda, člen představenstva, HOCHTIEF CZ, a. s.

„3D je velmi diskutované téma spíš neodbornou veřejností. Již v roce 2005 jsme 3D zpracování použili v projektu stavby kolektoru pod Vltavou. Pro prezentování návrhu vysoce postaveným laikům je to neocenitelná pomoc. Při shrnutí dosavadních zkušeností se domnívám, že v oboru podzemních staveb a inženýrských sítí bude mít praktické použití 3D projektování, povolování a realizace značné zpoždění za objekty pozemních staveb, kde 3D může značně usnadnit návrh i sledování změn stavby.“ Štěpán Moučka, ředitel a jednatel, KO-KA, s. r. o.

„Zatím je asi předčasné mluvit o ochotě či neochotě, alespoň státních investorů, platit vyšší náklady na projektovou přípravu spojenou s vypracováním 3D modelu stavby. Tak daleko u nás ještě nejsme, začíná se s pilotními projekty. Na druhou stranu, možné vyšší náklady na zpracování projektové dokumentace budou nepochybně kompenzovat představitelnější, a tím lépe provedené koordinace jednotlivých částí stavby a 3D simulace postupu výstavby na společném 3D modelu stavby všemi účastníky výstavby (míněno investor, projektant i zhotovitel). Stejně jako díky novým mobilním zobrazovacím a datovým nosičům se budou moci stavbyvedoucí virtuálně či reálně procházet po stavbě, kontrolovat stav a zaznamenávat nedostatky a rozesílat tyto informace bezprostředně všem zúčastněným, prostě začíná období digitalizace stavebnictví, jemuž rozhodně neutečeme.“ Ivan Pomykáček, výrobní ředitel, SUDOP PRAHA, a. s.

Studie projektových společností 2017 zpracovaná ve spolupráci CEEC Research a Graitec je v plném znění dostupná na adrese: http://www.ceec.eu/research