Fotovoltaika ode zdi ke zdi
Poněkud bulvárně řečeno se fotovoltaika v České republice měla v loňském roce "jako prase v žitě". Prasata v žitě (dnes spíše v kukuřici) chodí střílet myslivci. Do fotovoltaiky se dnes pustili téměř všichni, včetně některých méně prozíravých propagátorů jiných obnovitelných zdrojů. Vláda opakovaně deklaruje snahu omezit rozvoj fotovoltaiky a dopad tohoto rozvoje na koncové odběratele.
Podpora fotovoltaiky v různých zemích
Fotovoltaické elektrárny jsou v současnosti celosvětově závislé na dotacích. Jedinou výjimkou v Evropě je jih Itálie, kde díky vysokým cenám konvenční elektřiny a vysoké úrovni slunečního záření je elektřina z fotovoltaiky levnější než ze sítě. Možností podpory fotovoltaiky a ostatních obnovitelných zdrojů je celá řada od investičních dotací po povinný podíl elektřiny z jednotlivých OZE. V Evropě převažuje systém povinných výkupních cen (feed-in-tarif, FiT), které jsou "rozpuštěny" v cenách elektřiny pro koncové zákazníky.
Struktura tarifů se mezi jednotlivými evropskými státy liší, obvykle jsou však výkupní ceny pro menší fotovoltaické elektrárny (FVE) na budovách vyšší než na zemi. Hlavním důvodem je, že takové FVE prokazatelně snižují ztráty při přenosu a distribuci elektřiny i zatížení přenosové soustavy ve špičkách. Dalším důvodem je, že investiční náklady malých FVE na střechách jsou vyšší než u FVE větších nebo při instalaci na zemi.
Obrázek: Struktura výkupních cen ve vybraných státech EU v roce 2009 [CZREA]
Jen v České republice jsou výkupní ceny víceméně stejné pro elektrárny malé i velké, na střechu i na zem. V důsledku toho vysoce převažují instalace na zemi. Jednak jsou investičně méně náročné, jednak jsou vzhledem k velikosti atraktivní pro velké investory. V současnosti je podíl instalací na zemi přes 90 %. V Německu je naopak 80 % výkonu instalováno na střechách.
Snižování výkupních cen
U malých systémů byla v roce 2006 nastavena výkupní cena nižší než v Německu. Teprve vlivem posílení koruny a postupného snižování výkupních cen v Německu se podmínky v roce 2007 vyrovnaly. Od roku 2008 jsou výkupní ceny i pro malé systémy vyšší než v Německu. Výjimkou bylo pouze krátké období na začátku roku 2009, kdy panovala obava, že koruna oslabí na více než 30 Kč/€, což by natolik zvýšilo ceny komponent, že by investice do fotovoltaiky přestaly být lukrativní.
Obrázek: Vývoj výkupních cen, porovnání České republiky a Německa [CZREA]
Pro velké systémy na zemi byly v České republice výkupní ceny od začátku výrazně vyšší než v Německu. Ceny fotovoltaických elektráren v Německu jsou výrazně nižší než v ostatních státech EU. Kromě toho jsou v Německu lepší úvěrové podmínky. Investor v Německu může získat až 100 % úvěr s úročením od 4 %. Výkupní ceny v ČR však byly přiměřené rozdílům obchodních podmínek pouze v roce 2007. Od té doby výkupní ceny v Německu výrazně klesly, zatímco v ČR vlivem posílení koruny reálně stouply, z fotovoltaiky na polích se stal nepřiměřeně výnosný byznys. Propad cen panelů v roce 2009 tento trend jen posílil.
Německo
Německo má jeden z nejpropracovanějších systémů výkupních cen pro obnovitelné zdroje. Před dvěma lety byly navíc podmínky novelizovány tak, že výkupní cena závisí na instalovaném výkonu v předchozím roce. Skutečné výsledky však předčily původní očekávání dvojnásobně. Důvodem byl neočekávaný pokles investičních nákladů způsobený několika faktory, mezi nimiž zřejmě převažuje vliv finanční krize.
Z obavy před dalším boomem němečtí zákonodárci schválili mimořádné snížení výkupní ceny již v polovině tohoto roku. Výkupní ceny byly od 1. července 2010 sníženy o 8 až 13 % v závislosti na umístění fotovoltaické elektrárny. Další snížení výkupních cen o 3 % bude následovat 1. října 2010. K 1. 1. 2011 se výkupní cena sníží o dalších cca 12 %.
Francie
Rovněž ve Francii bylo schváleno mimořádné snížení výkupních cen. V první fázi byly sníženy výkupní ceny o 12 % od 1. září 2010. Ve druhé fázi bude francouzské ministerstvo pro udržitelný rozvoj diskutovat se zástupci oboru o dalších krocích. Francie plánuje v roce 2020 celkem 5400 MWp fotovoltaických elektráren. Na konci roku 2010 je přitom očekáváno připojení 850 MWp.
Ve Francii je dlouhodobě situace podobná současnému stavu v České republice. Zcela dokončené projekty mohou čekat i řadu měsíců na připojení do sítě. Na druhou stranu Francie může být pro Českou republiku i ostatní státy příkladem v diferenciaci podpory v závislosti na klimatických podmínkách - v severních oblastech je výkupní cena až o 20 % vyšší než na jihu.
Itálie
Podmínky italského programu Conto Energia se měly změnit po dosažení instalovaného výkonu 1200 MWp. Vzhledem k tomu, že v letošním roce bude tato hranice překročena, je naplánováno snížení výkupních cen v následujících letech. V roce 2011 bude výkupní cena snížena třikrát o 6 % ve čtyřměsíčních intervalech. Následně bude výkupní cena snižována o 6 % ročně. Itálie plánuje v roce 2020 celkový instalovaný výkon 8000 MWp.
V Itálii jsou však ceny elektřiny vysoké a v oblastech na jih od Říma je vysoká úroveň slunečního záření - minimálně o 50 % vyšší než v České republice. Již dnes jsou proto oblasti, kde cena elektřiny z fotovoltaických elektráren je nižší než cena konvenční elektřiny ze sítě.
Novelizace legislativy v České republice
Z těžko pochopitelných důvodů se primární legislativa v ČR vždy mění pomaleji, než bylo původně plánováno nebo navrhováno. Například rychlejší snižování výkupní ceny bylo navrženo v srpnu 2009 s účinností od 1. 1. 2010, bylo však odloženo o celý rok. V průběhu toho roku výkupní ceny snížily tři největší státy EU. V žádném z nich se v srpnu 2009 o snižování výkupní ceny nemluvilo. Projednávání další novely nedávno předložené vládou Poslanecké sněmovně, bylo původně očekáváno okamžitě s účinností 15 dní po vyhlášení. Platnost byla odsunuta na 1. 3. 2011, čímž se novela stává zbytečnou.
Naproti tomu sekundární legislativa se mění velice rychle. Změny vyhlášek ERÚ, pravidel provozování přenosové a distribuční soustavy a dalších podobných dokumentů, zejména v letošním roce přicházejí jedna za druhou. Halasně vyhlašovaným cílem všech těchto změn je omezení rozvoje fotovoltaiky a snížení dopadu na cenu elektřiny pro koncové odběratele. Podařilo se to jen částečně, ovšem za cenu větší složitosti povolovacího procesu pro všechny obnovitelné zdroje. Snížení výkupní ceny by přitom zasáhlo jen a právě ten segment, který je nutno regulovat.
Ve skutečnosti současné aktivity vlády mohou boom fotovoltaiky omezit jen minimálně. Jedinou možnost - snížení výkupní ceny - propásli zákonodárci v roce 2009. Pokud by byla politická vůle, bylo možno prosadit výraznější snížení výkupních cen již od 1. 1. 2010. Takové opatření by se dotklo výhradně fotovoltaiky. Riziko arbitráží bylo minimální. Vláda však připravovala jeden odstavec novely zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů téměř 3 měsíce a ještě déle trvalo Poslanecké sněmovně její projednání. Účinnost však byla nastavena až na 1. 1. 2011.
Střílení do mrtvoly a nevinné oběti
Nepřiměřené zisky se týkají pouze fotovoltaických elektráren instalovaných v loňském a letošním roce. Současné legislativní změny se však dotknou všech fotovoltaických elektráren a dokonce všech obnovitelných zdrojů. V řadě případů to bude dotek smrtelný. A nebudou to jen nesmyslné fotovoltaické megaprojekty, které snad nikdo nelituje.
Každé rozhodování o novelách souvisejících s fotovoltaikou je vždy uvozováno mediální kampaní. Často jsou přitom prezentovány zkreslené nebo přímo lživé informace. Například "informace" o tom, že ve Španělsku podvodníci na panely v noci svítí, se objevila ve všech médiích krátce před projednáváním novely zákona č. 180/2005 Sb. v Senátu. Senátoři tyto "zprávy" citovali na jednání. Nikoho z nich ani nenapadlo, že se jedná o technický a ekonomický nesmysl. Žádné opravy se v masových médiích neobjevily.
Rovněž nedávné strašení výrazným zdražením elektřiny bylo přehnané. Dnes už se odhady ERÚ pohybují na poloviční úrovni ve srovnání s těmi, které prezentoval ČEZ. Jen pro zajímavost, odhady ERÚ se překvapivě blíží odhadům Czech RE Agency.
V některých případech už hysteričtí "střelci" střílejí po mrtvole. Je například zbytečné zakazovat ostrovní systémy na zemi, když jsou pozemní instalace zakázány jiným ustanovením stejné novely. Kromě toho, je zbytečné zakazovat systémy na zemi, když výkupní cena pro rok 2011 bude nastavena na zcela nerentabilní úroveň. Stejně tak je zbytečné zrušit v příštím roce podporu pro ostrovní systémy na střeše, protože tento segment byl vždy zanedbatelný. Spekulace s uvedením do provozu v letošním roce v ostrovním provozu a připojení do sítě v příštím roce souvisí výhradně s vysokou výkupní cenou a neochotou distribučních společností připojovat v letošním roce, po snížení výkupní ceny zmizí pro takové spekulace důvod.Shrnutí
Celkem by tedy (prozatím) měly fotovoltaiku zabrzdit mimo jiné následující změny:
1) snížení výkupních cen o více než 50 % - od 1. 1. 2011, snížení umožňuje schválená novela zákona č. 180/2005 Sb., ERÚ předložil návrh novely vyhlášky č. 475/2005 Sb., na jejímž základě jsou výkupní ceny počítány
2) nulová podpora v roce 2011 v případě, že instalovaný výkon překročí 1650 MWp - limit určený v Národním akčním plánu na podporu obnovitelných zdrojů (NREAP), na tento limit se odkazuje tzv. "velká" novela zákona č. 180/2005 Sb., která by podle požadavku směrnice 2009/28/EC měla být schválena do 5. 12. 2010
3) připojování fotovoltaických elektráren až v roce 2011, kdy budou výrazně nižší výkupní ceny - na základě změny vyhlášky ERÚ č. 51/2006 Sb. - jediné opatření s reálným potenciálem omezit instalovaný výkon v roce 2010
4) současný vládní návrh novely zákona č. 180/2005 Sb. zakazující instalace na zemi a rušící podporu pro ostrovní systémy, ovšem až od 1. 3. 2011, takže s ohledem na předchozí body je tento návrh zcela zbytečný
5) zrušení daňových prázdnin - bude mít na instalace v letošním roce zanedbatelný vliv, citelně se však dotkne ostatních OZE
6) zdanění výnosů - aby bylo seriozní, muselo by být aplikováno pouze na výnosy fotovoltaických elektráren instalovaných v letech 2009 a 2010, pro instalace v jiných letech a pro ostatní OZE by bylo toto opatření likvidační
Již první bod stačí k tomu, aby se Česká republika stala nejméně lukrativním regionem v Evropě. Fotovoltaické elektrárny budou pořizovat jen nadšenci podobní těm, kteří fotovoltaiku instalovali již před rokem 2006. Velcí investoři Českou republiku opustí a zaměří se na jiné trhy, kde podmínky zůstanou výhodnější. Dopad jakýchkoli dalších opatření současné vlády bude s vysokou pravděpodobností mizivý, včetně opatření, která by mohl vymyslet nově jmenovaný Koordinační a monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny.