Rozvoj lidského potenciálu pomocí malých obnovitelných zdrojů energie

Prognózy budoucího vývoje v energetice předpokládají masivní nárůst obnovitelných zdrojů ve světovém energetickém mixu, přičemž většina nových zdrojů má být postavena v zemích mimo OECD. Hlavně fotovoltaické panely mají potenciál stát se vůbec prvním zdrojem elektřiny v mnoha odlehlých komunitách. Jak se tam dostanou, když místní mnohdy nemají peníze na jejich pořízení ani vzdělání pro jejich provoz?

Tento článek se věnuje třem společnostem sídlícím v Indii (Barefoot College), Bangladéši (Grameen Shakti) a Keni (M-KOPA Solar), které rozšiřují obnovitelné – nejčastěji malé fotovoltaické – zdroje mezi běžné obyvatele v Asii, Africe a Latinské Americe. Text se soustředí především na společensky prospěšné aktivity, technologie, výsledky a ocenění.

Barefoot College – Indie

Bez slunce by to nešlo

Pro nevládní organizaci Barefoot College v Tilonii v Indii [2] založenou v roce 1972 a postavenou v roce 1986, je solární energie [3] neodmyslitelnou součástí. Na střechách jsou rozmístěné fotovoltaické panely o celkovém instalovaném výkonu 45 kilowattů (obr. 1). Mezi lety 1986 až 2000 je instaloval první „barefoot“ solární inženýr a bývalý hinduistický kněz pouze s osmi lety základní školní docházky.

Jídlo pro asi 60 osob dvakrát denně se zde připravuje na několika Schefflerových parabolických solárních vařičích (obr. 2), které si sestrojily ženy ze Society of Women Barefoot Solar Cooker Engineers založené v roce 2003.

Systém navzájem propojených střech zachycuje dešťovou vodu do podzemních nádrží o kapacitě 400 tisíc litrů (obr. 3)

Pomocí 2,5kilowattového solárního generátoru probíhá proces reverzní osmózy [4] (obr. 4), jejímž výsledkem je denně asi 3 600 litrů pitné vody zbavené nečistot a soli nejen pro Barefoot College, ale i pro asi 1 000 okolních vesnic.

Bunker Roy

Vzdělávací programy na Barefoot College s aktivitami pro chudé nekvalifikované lidi založil společenský aktivista, Bunker Roy [5] (obr. 5). Podle britského deníku Guardian [6] je Bunker Roy toho názoru, že na světě žije mnoho schopných a vynalézavých lidí, kteří, ač nejsou kvalifikovanými inženýry, architekty nebo odborníky přes vodní hospodářství, dokáží přinést více užitku svým komunitám než vlády nebo velké korporace. A k tomuto cíli – přinést užitek komunitě – jsou programy na Barefoot College určeny.

Solar Mamas

Barefoot College také nabízí šestiměsíční školící program pro ženy, které opouští své rodiny, aby se krok po krůčku učily montovat, stavět a udržovat fotovoltaické panely v provozu. O programu byl natočen dokumentární film „Solar Mamas – Why Poverty?“ (2012) [7], jehož jordánská hrdinka Rafea [8] byla oceněná na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů IDFA. Dokument sleduje příběhy 27 matek z Burkina Faso, Kolombie a Jordánska. Jejich cesta k rozvoji osobnosti je náročná, je třeba překonat smutek z izolace od svých dětí a nátlak ze strany manželů, kteří pod pohrůžkou rozvodu a odejmutí dětí nutí ženy vrátit se ke svým starým životům v závislosti, ignoranci a nemohoucnosti.

Vydržet tlak a složit závěrečné zkoušky však stojí za to. Z absolventek se stávají sebevědomé „Solar Mamas“ (obr. 6), které jsou teď schopné zajistit elektřinu pro sebe, své děti i celou komunitu.

„Osvícené ženy – osvícené komunity“

Je mnoho důvodů, proč programy Barefoot College na solární elektrifikaci vesnic v Africe, Asii a Latinské Americe kladou velký důraz na vzdělávání školení dívek a fotovoltaické školení matek a babiček [9] (obr. 7). Na základě letitých zkušeností Bunker Roye jde mužům hlavně o certifikát, aby se mohli vystěhovat ze své vesnice do města a najít si tam práci. Ženy jsou dle Roye lépe vzdělavatelné a komunikativnější než muži a zároveň silnou motivaci vrátit se domů ke svým dětem, zařídit si ve své vesnici dílnu, trénovat další ženy a pomoci od chudoby zbytku vesnice.

Výsledkem [10] je přes 750 „barefoot” inženýrek, více než 1 300 solárně elektrifikovaných vesnic po celém světě ve více než 77 zemích a asi 14 500 domácností s instalovanými solárními systémy, z nichž má užitek přes 550 000 lidí. Vznikají také vzdělávací centra replikující výsledky indické Barefoot College. V Africe jsou například v Burkina Faso, Libérii, Senegalu, Jižním Súdánu a Zanzibaru [11]. Od roku 2013 věnovala indická vláda 2,5 milionů amerických dolarů pro Barefoot College na spuštění 5 regionálních školících center v subsaharské Africe. Do roku 2018 má být hotové centrum v Guatemale [12] v Latinské Americe (obr. 8).

Děti vědí

Kromě vzdělávacích programů pro dospělé má Barefoot College i denní a noční školu (obr. 9) pro děti [13] od šesti do čtrnácti let. Noční školou, kterou Barefoot College provozuje v 700 vesnicích, za svitu solárních lamp prošlo už přes 75 tisíc dětí (ročně asi 7 tisíc). Děti se v tzv. Solar bridge school učí o principech demokracie, o základních lidských právech a o záležitostech spojených se svým hospodařením.

Mají i dětský parlament (obr. 10). Každých pět let děti demokraticky volí mezi sebou premiéra či premiérku. Ten nebo ta má pak k dispozici kabinet složený z ministra energetiky, školství a zdraví, se kterými pak společně dohlížejí na chod 150 škol pro 7 000 dětí. V roce 2001 obdržela Barefoot College ocenění The World's Children's Honorary Award [14] za to, že 30 let pomáhala posilovat šance na vzdělání desítek tisíců dětí, zvláště dívek.

Naplněné rozvojové cíle

Barefoot College dosahuje 14 ze 17 cílů Udržitelného rozvoje Organizace spojených národů [15] (obr. 11): první – konec chudoby, druhý – konec hladu, třetí – zdraví a kvalitní život, čtvrtý – kvalitní vzdělání, pátý – rovnost mužů a žen, šestý – pitná voda, kanalizace, sedmý – dostupné a čisté energie, osmý – důstojná práce a ekonomický růst, desátý – méně nerovnosti, jedenáctý – odpovědná výroba a spotřeba, třináctý – klimatická opatření, patnáctý – život na souši, šestnáctý – mír, spravedlnost a silné instituce a sedmnáctý – partnerství ke splnění cílů.

Ocenění a spolupráce

Mezi oceněními [16], která Bunker Roy a Barefoot College sbírají od roku 2003, jsou například Clinton Global Citizen Award v roce 2013 a TOI Social Impact Award v roce 2015. Barefoot College má také 48 partnerů, mezi nimiž jsou kromě indické ambasády a vlády také World Wildlife Fund, UN Women, Schwab Foundation For Social Entrepreneurship nebo World Economic Forum. Spolupracuje s 80 nevládními organizacemi a partnery [17].

Grameen Shakti – Bangladéš

Grameen Shakti [18] byla založena v roce 1996 v Bangladéši, kdy se jí za 100% finanční podpory Rockefeller Brothers Fund (RBF) a spoluprací s dodavatelskými firmami na Srí Lance, v Nepálu a Bangladéši podařilo instalovat 20 jednotek solárních domácích systémů v tehdejší ceně 16 700 amerických dolarů, v dnešním přepočtu přes 400 tisíc CZK [19].

Sedm principů sociálního podnikání

Nejenže si profesor Muhammad Yunus, zakladatel a předseda Grameen Shakti (obr. 12), dal za cíl, aby jeho společnost pokryla všechny náklady (za pokračující finanční podpory od RBF a ostatních partnerů) a vydělala peníze. Chce, aby se tak dělo v souladu se sedmi principy sociálního podnikání [20], jimiž jsou:

1. Upřednostnění překonání chudoby, nedostatku vzdělání, zdravotní péče a přístupu k technologiím, řešení znečištění životního prostředí ohrožujících lidi a celou společnost před dosažením zisku.
2. Finanční a ekonomická udržitelnost.
3. Navrácení peněz investorům pouze do výše jimi investované částky a nevyplácení dividend nad rámec investovaných peněz.
4. Investování zisku firmy za účelem jejího rozšiřování a zvyšování kvality.
5. Citlivost vůči genderovým otázkám a šetrnost k životnímu prostředí.
6. Nárok pracovní síly na tržní mzdu a lepší pracovní podmínky.
7. …koná se s radostí.

Podle sedmi principů sociálního podnikání je realizován projekt Social Business & Nobin Udyokta [21] pro mladé podnikatele pracující v odvětvích jako krejčovství, textilní průmysl, živočišná výroba s produkcí mléčných výrobků, pekařství anebo telekomunikační služby (obr. 13).

Technologie

Grameen Shakti se zabývá instalací solárních domácích systémů (SHS), vylepšených kamen na vaření (ICS), domácích bioplynek a s tím spojenou výrobou organických hnojiv. V letech 1996 až 2015 společnost zprovoznila přes 1,6 milionů jednotek SHS, v letech 2005 až 2015 postavila téměř 32 tisíc bioplynových stanic a v letech 2006 až 2015 instalovala skoro 945 tisíc kamen (obr. 14).

Ceny a výhody SHS

Zákazníci si mohou vybrat ze 14 fotovoltaických balíčků [22], přičemž nejlevnější 10wattový panel stojí v hotovosti v přepočtu 1 850 CZK a nejdražší asi 130wattový panel 12 000 CZK (údaje k 31. 7. 2016). Splátky jsou možné. Záruka na panely trvá 20 let.

Ti úplně nejchudší obyvatelé mohou panely uhradit v tzv. mikro-splátkách [23]. Spočívá to v tom, že jeden podnikatel nainstaluje SHS na vlastní střechu a podělí se o náklady a o elektřinu s některými ze svých sousedů. Podnikatel/vlastník SHS je odpovědný za převod splátek, ze kterých je více než polovina pokryta jeho sousedními uživateli elektřiny. Tento business model se stal velmi populárním především na venkovských tržištích (obr. 15), kde světlo z více než 1 000 takovýchto systémů pomohlo prodloužit otevírací dobu a tím zvýšit obchodní obrat. Za vynález těchto mikroúvěrů dostal Prof. Muhammad Yunus ocenění SolarWorld Einstein Award [24] v roce 2010.

Výhody a ceny ICS a bioplynek

Vařením na kamnech ICS [25] lidé snižují spotřebu dřeva a s tím související výdaje, risk domácích požárů, a v neposlední řadě znečištění vnitřního ovzduší a s tím spojený výskyt chronických i akutních plicních nemocí. Grameen Shakti nabízí dva typy kamen (domácí a pro komerční provoz) vyráběné z betonových cihel. Domácí kamna (obr. 16) se pohybují v přepočtu od 650 do 950 bangladéšských taka (BDT), což je v přepočtu 200 až 290 CZK, kamna pro komerční provoz stojí v přepočtu od 1 235 do 1 850 CZK (údaje k 31. 7. 2016).

ICS se často kombinuje s instalací domácích bioplynek [26], jejichž nespornou výhodou je využití zbytků z jídla anebo různých organických odpadů, které jsou pak přetvořeny na bioplyn k vaření, svícení či výrobě elektřiny pomocí generátoru, a ve výsledku jako vedlejší produkt ještě zbyde kvalitní organické hnojivo (obr. 17). Na bioplynky se nabízí dvouletá záruka, výhody ve formě splátek anebo dotace, která sníží cenu u bioplynek typu IDCOL s kapacitou od 1,2 do 4,8 m³ až o 88 %, pokud si ji klient postaví svépomocí pod technickým dohledem inženýrů z Grameen Shakti. Podle poskytnutých technických parametrů na webu je pro denní provoz představující 3–4 hodiny u nejmenší bioplynky o objemu 1,6 m³ potřeba 43 kg kravského hnoje a 23 kg drůbežího trusu.

Solární mobily

Další pozitivní aktivitou je od roku 1997 Polli Phone [27], což je mobilní telefon nabíjený elektřinou z domácích solárních systémů. V provozu je více než 300 tisíc těchto telefonů. Telefonní služby poskytují zákazníkům ženy – podnikatelky, tzv. Women Entrepreneurs nebo také Village Phone Operators (VPO), které si touto činností měsíčně kolem roku 2010 vydělaly asi 2 000 BDT (v přepočtu 630 CZK, údaje k 31. 7. 2016). Pro představu, v roce 2010 se podle Trading Economics [28] měsíční mzda v Bangladéši pohybovala kolem 2 553 BDT, což je asi 800 CZK.

V dnešní době je Polli Phone známější pod názvem Village Phone anebo přímo Grameenphone [29] (obr. 18). Za svůj přínos pro VPO a celou komunitu, kterým operátorská činnost pomáhá k výdělku, obdržela idea Greameenphone už v roce 2000 ocenění „GSMA in the Community Award“. Následovala ocenění za inovaci „Commonwealth Innovation Award“ v roce 2003 a Petersburg Prize v roce 2005.

Grameen Bank

Grameen Bank [30], kterou v roce 1983 ji založil Prof. Yunus, je mikrofinanční organizace poskytující malé půjčky chudým bez nutnosti zajištění. Jednu takovou půjčku poskytla banka v roce 1992 paní Mosammat Taslima Begum, která se posléze stala podnikatelkou a členkou rady Grameen Bank a v roce 2006 obdržela jménem Grameen Bank Nobelovu cenu míru spolu s Prof. Yunusem (obr. 19). Norský výbor pro udělování Nobelovy ceny míru tím chtěl vyjádřit obdiv k práci Grameen Bank a aktivitám Muhammada Yunuse, které vykonali pro tisíce a tisíce obyčejných lidí v Bangladéši i v mnoha dalších zemích s cílem eliminovat chudobu ve světě. [31].

Podpůrné školící a sociální programy

Stejně jako Barefoot College, i Grameen Shakti investuje do prostředky do školení žen a vzdělávání dětí [32]. V technologických centrech (Grameen Technology Centers, GTC) bylo zatím proškoleno více než 1 000 žen na tzv. Solar Technicians (obr. 20), aby se pak v budoucnu mohly stát podnikatelkami. Jedním z cílů Grameen Shakti je, aby se ženy emancipovaly, podnikaly a přispívaly tak k rozvoji schopností svých i dalších lidí ze své komunity.

Ve vesnických oblastech je k dispozici Renewable Energy Exposure Program (REEP), kterým už o výhodách solárních systémů na střechy domů, vylepšených kamen a bioplynek proškolil více než 5 000 dětí (obr. 21).

Výzkum a vývoj

Důležitá součást programů je výzkum a vývoj [33] věnující se tématům:

• popularizace obnovitelných energií dobře dostupných pro domácnosti a instituce (obr. 22),
• inovace finančních služeb pro zpřístupnění obnovitelných technologií
• vývoj a výroba solárních technologií a příslušenství (například stejnosměrný měnič, solární regulátor nabíjení, nabíječka pro mobilní telefony) s cílem snížit celkové náklady na provoz systému

Rozvoj ekovesnic

Od ledna 2015 do července 2017 Grameen Shakti pracuje na experimentálním projektu Eco-Village Development (EVD) [34], jenž má pomoci rozšířit nízkonákladové a nízkoemisní technologie ve vesnicích proto, aby se v nich snižovala chudoba a život v nich se rozvíjel udržitelným způsobem. Kromě doposud zmíněných technologií (solární domácí systémy, vylepšená kamna na vaření a domácí bioplynky) se EVD ještě soustředí na využití dešťové vody, malé vodní elektrárny pro přečerpávání vody, nízkonákladové toalety, agrolesnictví a ekologické zemědělství.

Do projektu jsou zapojeny tři vesnice Khowamuri, Shudhkhira a Ashulia v regionu Manikganj asi 50 kilometrů západně od Dhaky, hlavního města Bangladéše. V těchto vesnicích byly instalovány buď fotovoltaické panely, bioplynka či kamna (obr. 23).

Na projektu EVD spolupracuje osm partnerských organizací:

1. Grameen Shakti, Bangladéš
2. Centrum pro venkovské technologie (CRT/N), Nepál
3. Asociace pro integrovaný rozvoj (IDEA), Srí Lanka
4. Hnutí za rozvoj žen (WAFD), Indie
5. Asociace pro sjednocení udržitelné energie a ekologického rozvoje (INSEDA), Indie
6. Síť pro akce na zmírnění změn klimatu v Jižní Asii (CANSA)
7. Dánská mezinárodní služba pro lidské osídlování (DIB), Dánsko
8. Mezinárodní síť pro udržitelnou energii (INFORSE)

Projekt EVD a celá činnost Grameen Shakti probíhá v souladu s plánem bangladéšské vlády Vision 2021 [35], který požaduje „elektřinu pro všechny“ do roku 2021. Nutno dodat, že obnovitelným zdrojům vláda vymezila pouhých 10 procent z celkové produkce elektřiny.

M-KOPA Solar – Keňa

Třetí a poslední společnost v tomto článku, která se naučila využít výhod slunečního záření, sídlí v Keni a začala prodávat své produkty v roce 2012. Avšak její činnost se oficiálně datuje od roku 2010, kdy dostala příležitost k otestování svého patentu na první mobilní solární zařízení na splátky na světě se zabudovanou technologií GSM a využíváním plateb za provoz fotovoltaického panelu prostřednictvím mobilního telefonu [36].

M-KOPA si dala za cíl učinit energii komerčně dostupnou pro všechny. K tomu jí dopomáhají tyto tři hodnoty [37]:

• MAENDELEO (pokrok)
  Klade rovnocenný důraz na zlepšování modelů podnikání i zvyšování životního standardu svých zákazníků.
• UMILIKI (vlastnictví)
  Dopomáhá zákazníkům s nízkými příjmy k získání kvalitního a cenově dostupného zdroje energie a k dosažení energetické autonomie.
• UWAZI (srozumitelnost)
  Usnadňuje život zákazníkům a cení si přímočarého a selského rozumu při hledání řešení ve spolupráci se zákazníky, partnery a zaměstnanci.

Zakladatelé společnosti M-KOPA Solar jsou Nick Hughes, Jesse Moore a Chad Larson (obr. 24).

Výsledky

Po dvou letech podnikání se společnosti podařilo připojit více než 100 tisíc domácností [38] k dostupné solární elektřině, s plánem připojit 1 milion domácností do roku 2018.

Protože v roce 2014 M-KOPA pronikla i na trh v Tanzanii a Ugandě, počet připojených domácností ve všech třech zemích k červenci 2016 čítá přes 350 tisíc [39]. Podle webu M-KOPA dokonce každý den přibyde přes 550 nově připojených domácností.

M-KOPA také uvádí [40], že díky jejím produktům

• zákazníci ušetří asi 280 milionů amerických dolarů v průběhu 4 let od zakoupení produktů,
• užijí si měsíčně 47 milionů hodin světla bez petroleje,
• celkový počet zaměstnanců společnosti ve východní Africe přesahuje 2 500 lidí,
• omezení užití petroleje ke svícení přináší výhody z hlediska zlepšení lidského zdraví a snížení emisí CO₂ o 260 000 tun.

Svá tvrzení podepírají studií „Cenově dostupná, čistá energie: cesta k novým zákaznickým volbám“ vydané v říjnu 2015 [41], která také shrnuje lekce z prvních tří let činnosti společnosti.

Jak to funguje

Splátky za panel s dalšími produkty se hradí společnosti M-KOPA prostřednictvím zákaznického účtu M-PESA, ke kterému mají zákazníci přístup ze svého mobilu (obr. 25). Potvrzení o platbě jim dojde SMS zprávou. V závislosti na frekvenci a množství splátek, které si každý člověk volí sám dle svých finančních možností, se zákazníci do roka stanou majiteli celého solárního systému a vyvážou se tak z placení společnosti M-KOPA. Minimální suma splátek je 50 keňských šilinků (KES) na den, jinak se celý systém deaktivuje, dokud se další splátky neobnoví.

V ilustračních videích [42] či prakticky psaných pravidlech a podmínkách [43] se dozvíte, že zákazníci si na splátky pořídí malý fotovoltaický panel propojený elektrickým kabelem s řídicí jednotkou, která jim dává informaci o tom, na kolik dní je jejich panel předplacený pro využívání elektřiny (obr. 26). Panel pak ve většině případech slouží ke svícení a dobíjení mobilů a dalších zařízení.

Technologie

Základní sadu výrobků tvoří 8wattový fotovoltaický panel s baterií, dvěma LED světly, jednou přenosnou LED svítilnou, USB kabel k nabíjení telefonů s 5 konektory a solárním rádiem (obr. 27).

Od března 2016 si zákazníci v Keni místo 8wattové sady s rádiem mohou zvolit 20wattový systém s digitální televizí s úhlopříčkou asi 40 centimetrů (obr. 28). Team M-KOPA zkoumá možnosti, jak zkvalitnit zákazníkův divácký zážitek zpřístupněním TV kanálů s hodnotnými vzdělávacími programy s informacemi pro místní podnikatele.

Ceny produktů

Při minimálních denních splátkách jsou ceny produktů v Keni 50 keňských šilinků (KES) na den plus základní vklad 3 500 KES, bez něhož se systém nedá aktivovat a který je součástí finální částky, tj. celkem 18 250 KES (v přepočtu 4 407 CZK; údaj k 31. 7. 2016) [44].

Dle stejného zdroje zákazníci v Tanzanii zaplatí 1 tisíc tanzanských šilinků (TZS) na den plus depozit 69 tisíc TZS, tj. 365 tisíc KES (v přepočtu asi 4 010 CZK; údaj k 31. 7. 2016) a v Ugandě 1 700 ugandských šilinků (UGX) na den plus depozit 130 tisíc UGX (v přepočtu asi 4 440 CZK; údaj k 31. 7. 2016).

Ocenění

M-KOPA si za krátké období vysloužila mnoho ocenění [45] pro svůj komerční úspěch na východoafrickém trhu i za technologický výzkum a vývoj. Například získala ocenění FT ArcelorMittal Boldness in Business Awards v březnu 2016 v kategorii „Rozvoj trhu“ [46], při jehož přebírání ředitel výroby a spoluzakladatel společnosti, Nick Hughes, nazval tehdejší číslo 350 tisíc domácností s instalovanými fotovoltaickými panely M-KOPA pouze „škrábání po povrchu“. Zmínil se o obrovském potenciálu pro růst zákazníků M-KOPA nejen ve východní Africe, ale i v Asii a Latinské Americe, a nezapomněl přitom zdůraznit pokračující spolupráci s partnery, čímž má na mysli investory, mezi nimiž najdete například Commercial Bank of Africa, Bill and Melinda Gates Foundation, Shell Foundation nebo Department for International Development UK [47].

Shrnutí

Rozvoj malých obnovitelných zdrojů v Africe, Asii a Latinské Americe není trendem pouze v posledním desetiletí. Na příkladu Barefoot College, která se formovala už v 70. letech 20. století nebo Grameen Shakti, vznikající v 90. letech 20. století, je patrné, že se tamní obyvatelé otázkou zmírnění chudoby, energetické autonomie a mezinárodní spolupráce v energetických oblastech zabývají už dekády. Oproti tomu je oficiální boom se solárním podnikáním M-KOPA Solar v Africe záležitost posledních čtyř až šesti let, což koresponduje s obdobím prudkého zlevňování fotovoltaických technologií.

Ve všech třech případech se společnosti zavazují, že lidem zajistí finančně dostupnou a čistou energii. Obě Barefoot College a Grameen Shakti dávají místním lidem možnost být ekonomicky a energeticky autonomní a zároveň vyvíjejí mnoho vzdělávacích aktivit na předávání know-how místním lidem, v důsledku čehož u těchto lidí s rozvinutým lidským potenciálem stoupá vědomí vlastní hodnoty a schopnost tvořit dobro i pro okolní společnost. Tvorba kapitálu není na prvním místě, ale poměřuje se objemem společenského a environmentálního užitku (viz například sedm principů sociálního podnikání u Grameen Shakti).

M-KOPA na rozdíl od předchozích dvou společností nevyvíjí žádné formy vzdělávacích a sociálních programů pro lidi v Keni, Tanzanii a Ugandě (ovšem plánuje rozšířit nabídku digitálních kanálů o kanály se vzdělávací tématikou). Soustředí se na marketing pro dodání hotového patentovaného produktu na trh k největšímu počtu zákazníků. Dodrží-li zákazník systém včasných splátek a další podmínky, stává se zhruba po roce plnohodnotným majitelem vlastního zdroje elektřiny.

Pozitivní je, že zákazníci M-KOPA přestávají svítit petrolejem, baví se při poslechu rádia a při dívání se na digitální televizi a zdokonalují se v ovládání mobilů, což pro ně bylo před vznikem M-KOPA nedostupné. Ve srovnání se zbývajícími dvěma organizacemi si však zákazníci M-KOPA nedokáží vyrobit vlastní zdroj energie a neosvojují si další dovednosti, které komunity Barefoot College a Grameen Shakti ovládají. Na druhou stranu výrobky M-KOPA zaplavují trh obrovskou rychlostí a stále více obyvatel v Keni, Tanzanii a Ugandě (a brzy jistě i v jiných státech) má prospěch ze snadno dostupné solární elektřiny.

Zdroje

1. Masson, G. et al. Global Market Outlook For Photovoltaics 2014–2018. EPIA. Brussels. ISBN 9789082228403. [Online]. http://www.cleanenergybusinesscouncil.com/site/resources/files/reports/EPIA_Global_Market_Outlook_for_Photovoltaics_2014-2018_-_Medium_Res.pdf
2. Barefoot College. Newsroom. 07/2016. [Online]
   http://www.barefootcollege.org/about/newsroom/
3. Barefoot College. Solar. 2016. [Online].
   http://www.barefootcollege.org/solution/solar/
4. Barefoot College. The Barefoot Model for Global Sustainability. 2016. [Online].
   http://www.barefootcollege.org/wp-content/themes/barefoot-college/download/barefoot-white-paper.pdf
5. TED. Bunker Roy. Learning from a barefoot movement. 10/2011. [Online].
   https://www.ted.com/talks/bunker_roy/transcript?language=en
6. The Guardian. 50 people who could save the planet. 01/2008. [Online].
   https://www.theguardian.com/environment/2008/jan/05/activists.ethicalliving
7. THE WHY FOUNDATION. Solar Mamas – Why Poverty? Youtube. 01/2013. [Online].
   https://www.youtube.com/watch?v=ON_NQ1HnRYs
8. International Documentary Film Festival Amsterdam. Rafea: Solar Mama. 2012.[Online].
   https://www.idfa.nl/industry/tags/project.aspx?id=F42F081E-3D66-471B-A33E-55604BDE9B13
9. Shining Hope Foundation. Barefoot College: Illiterate grandmothers trained as solar engineers. Youtube. 04/2014. [Online]. https://www.youtube.com/watch?v=5xyueW3pk0Q&feature=youtu.be
10. Barefoot College. Where we work. 2016. [Online]. http://www.barefootcollege.org/about/where-we-work/
11. Yusuf, I. Tanzania: Barefoot College in Zanzibar Lights Poor Village Homes. All Africa. 08/2015. [Online].
    http://allafrica.com/stories/201508120372.html
12. Barefoot College. About. 2016. [Online]. http://www.barefootcollege.org/about/
13. Barefoot College. Education. 2016. [Online]. http://www.barefootcollege.org/solution/education/
14. Naylor, K. Barefoot College. The World's Children's Honorary Award. 2001. [Online].
    http://worldschildrensprize.org/barefoot-childrens-parl
15. Informační centrum OSN v Praze. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). 2016. [Online].
    http://www.osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs-2015-2030/
16. Barefoot College. Partners. 2016. [Online]. http://www.barefootcollege.org/partners/
17. Barefoot College. Donate. 2016. [Online]. http://www.barefootcollege.org/donate/
18. Energy Map: Clean Energy for the Underserved. Grameen Shakti – Overview. Energy Map. 2016. [Online].
    http://energymap-scu.org/grameen-shakti/
19. Grameen Shakti. Interview. 06/2010. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=52&Itemid=130
20. Yunus Centre. SEVEN PRINCIPLES OF SOCIAL BUSINESS. Muhammad Yunus.org. 2011. [Online].
    http://www.muhammadyunus.org/index.php/social-business/seven-principles
21. Grameen Shakti. Social Business & Nobin Udyokta Program. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=51:computer-education-center&catid=37:programs&Itemid=67
22. Grameen Shakti. Price List – Attractive Packages of Solar Home System. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=115&Itemid=124
23. Grameen Shakti. Micro-Utility Model. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=73&Itemid=62
24. SolarWorld Einstein Award. Award Recipient 2010: Prof. Muhammad Yunus. SolarWorld AG. [Online]
    http://www.einstein-award.de/einstein-award/award-recipients/award-recipient-2010/?L=1
25. Grameen Shakti. Attractive Packages of Improved Cooking Stove. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=167&Itemid=133
26. Grameen Shakti. Attractive Packages of Biogas Plant. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=177&Itemid=134
27. Grameen Shakti. Polli Phone. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=74&Itemid=62
28. Trading Economics. Bangladesh Monthly Income. Bangladesh Bureau of Statistics. 2016. [Online].
    http://www.tradingeconomics.com/bangladesh/wages
29. Grameenphone. Village Phone. 2016. [Online].
    http://www.grameenphone.com/about/corporate-information/corporate-responsibility/village-phone
30. Grameen Bank: Banking for the Poor. About us. Grameen Bank – Bank for Small Business. 2016. [Online].
    http://www.grameen-info.org/about-us/
31. Prof. Mjøs, O.D. Award Ceremony Speech. Nobel Media AB. 10/12/2016. [Online].
    http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2006/presentation-speech.html
32. Grameen Shakti. Diversification and Scaling Up GS Activities through Entrepreneur Development. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=79&Itemid=68
33. Grameen Shakti. Research & Development Program. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=52&Itemid=69
34. Grameen Shakti. Eco-Village Development (EVD) Project. 2009. [Online].
    http://www.gshakti.org/index.php?option=com_content&view=article&id=50&Itemid=86
35. General Economic Division (GED) Bangladesh Planning Commission. 7^th Five Year Plan FY2016 – FY2020: Accelerating Growth, Empowering Citizens. Government of the People’s Republic of Bangladesh. Asiatic Civil Militery Press. Swamibagh, Dhaka-1203. 12/2015. [Online]. http://www.plancomm.gov.bd/wp-content/uploads/2015/10/7th_FYP_18_02_2016.pdf
36. M-KOPA Solar. World’s First Mobile Solar Leasing Product. 07/2010. [Online].
    http://www.m-kopa.com/updates/worlds-first-mobile-solar-leasing-product/
37. M-KOPA Solar. Company Values. 2013–2014. [Online]. http://solar.m-kopa.com/about/company-values/
38. M-KOPA Solar. M-KOPA 100K customers. 2013/2014. [Online]. http://videos.m-kopa.com/video/mkopa-100k-customers/
39. M-KOPA Solar. Company Overview. 2013–2014. [Online]. http://solar.m-kopa.com/about/company-overview/
40. M-KOPA Solar. Our Impact. 2013–2014. [Online]. http://solar.m-kopa.com/about/our-impact/
41. M-KOPA. Affordable, clean energy: a pathway to new consumer choices: Lessons from M-KOPA’s first three years of innovative energy service. Paper 1-6. 10/2015.
    http://www.m-kopa.com/wp-content/uploads/2015/10/Affordable-Energy-Lightbulb-Series-Paper1-6.pdf
42. M-KOPA Solar. Recent Videos. 2013–2014. [Online]. http://videos.m-kopa.com/
43. M-KOPA Solar. Customer Terms and Conditions. 2013–2014. [Online]. http://www.m-kopa.com/terms/
44. M-KOPA Solar. Products. 2013/2014. [Online]. http://www.m-kopa.com/products/
45. M-KOPA Solar. Awards. 2013/2014. [Online]. http://solar.m-kopa.com/media/awards-recognition/
46. Chapman, P. Solar power to the people. Financial Times. 03/2016. [Online].
    http://video.ft.com/4806108279001/Solar-power-to-the-people/Companies
47. M-KOPA Solar. Investors. 2013/2014. [Online]. http://solar.m-kopa.com/about/investors/