Terminologie v ESG reportingu a uhlíková stopa

ESG reporting a uhlíková stopa

Pod zkratkou ESG (environmental, social, governance) se skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení, na jejichž základě lze číslem vyjádřit „udržitelnost“ či „odpovědnost“ firmy. Je to metoda díky níž firmy formulují své udržitelné obchodní strategie a efektivně naplňují stanovené cíle.

• NFRD- Non-Financial Reporting Directive (NFRD) První směrnice, NFRD, stanovila povinnosti velké společnosti uveřejňovat nefinanční informace. Cílem je zvýšit transparentnost a pomoci investorům a spotřebitelům hodnotit vliv firem na životní prostředí a společnost jako celek.
• CSRD - Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD). Pro vypočítávání ESG skóre bude sloužit směrnice pro nefinanční reportování CSRD, k posouzení vlivu na životní prostředí se už dnes používá EU Taxonomie. Zatím nová směrnice EU řeší reportování ESG velkých podniků, pro malé a střední podniky má CSRD platit až od 2027, a to jenom pro některé. Legislativa CSRD má vliv hlavně na dodavatelsko-odběratelské řetězce.
• LCA Life-Cycle Assessment posuzuje životní cyklus od výroby produktu po zpracování jeho odpadu. Má pevně danou strukturu a provádí se dle mezinárodních standardů ISO 14040. Jedná se o systematický přístup, jímž se hodnotí dopady produktu na životní prostředí. V úvahu bere procesy od těžby nerostných surovin přes dopravu, výrobu, užití až ke konečnému zpracování jako odpadu a zohledňuje energetické a surovinové náklady a dopad na životní prostředí pro každý z nich. Důležité jsou zejména emise do ovzduší, vody i půdy a spotřeba energie a materiálů. Analýza nebere v úvahu ekonomické ani sociální aspekty výrobku nebo procesů.
  Výsledkem LCA analýzy je tvorba a vyhodnocení alternativních scénářů pro potenciální snižovaní dopadu na životní prostředí a reálná implementace navržených změn.
• Environmentální prohlášení o produktu (EPD) je nástrojem transparentní deklarace vlastností výrobku zákazníkovi. Slouží k prezentaci skutečných dopadů daného výrobku na životní prostředí.
• Scope 1, 2 a 3 - ve výpočtu uhlíkové stopy podle GHG protokolu se bavíme o tzv. Scopes.
  • Scope 1 tvoří přímé emise, tedy emise, které společnost přímo ovlivňuje svou činností – jedná se zejména o emise ze stacionárního a mobilního spalování paliv a emise z průmyslových procesů. Důležitou kategorií přímých emisí skleníkových plynů (GHG) jsou fugitivní emise, které vznikají přímým uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry z různých typů zařízení a procesů. Mezi běžné zdroje fugitivních emisí patří chladicí a klimatizační systémy (konkrétně jde o uniklá chladiva), protipožární systémy (uniklá hasiva) a nákup a uvolňování technických plynů.
  • Scope 2 zahrnuje nepřímé, ale snadno zjistitelné emise z nakoupené elektrické energie, tepla, páry či chlazení, tedy emise, které jsou spojené s činností společnosti, ale nevznikají přímo ve společnosti.
  • Scope 3 tvoří tzv. nepřímé emise. Mezi ně patří zejména emise z výroby používaných materiálů (například elektronika, kancelářské potřeby), služeb (například překladatelské služby, externí účetnictví), kapitálových statků či emise z likvidace a zpracování odpadu vyprodukovaného společností. Kromě toho scope 3 zahrnuje také emise spojené se služebními cestami zaměstnanců a dojížděním zaměstnanců do práce, emise z dopravy a distribuce zajišťované společností i dodavateli.

V listopadu 2023 se uskutečnil již 8. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

Chemické látky řešíme kvůli zákonu o vodách, zákonu o prevenci závažných havárií a kvůli celému systému bezpečnosti práce, zaznělo na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii.

• S novinkami seznámila účastníky odbornice na REACH a CLP Ing. Jirátová z Výzkumného ústavu organických syntéz.
• K chemickým látkám patří i F-plyny, které většinou řešíme v souvislosti s ovzduším. Proto se jim v tomto bloku věnovala Mgr. Mašíčková z MŽP a seznámila účastníky konference s novými povinnostmi při používání zařízení s F-plyny, které určila novela zákona a nová vyhláška o F-plynech a revize nařízení EP.

Odpovědnost za aktualizaci bezpečnostních listů

Jak odpověděla Ing. Vokurková: „Aktuální bezpečnostní list má povinnost dodat dodavatel, ale v praxi to tak většinou nefunguje. Takže je na vás, abyste si je od dodavatele vyžádali, při případné kontrole se pak vykážete alespoň vaším požadavkem a případný postih by pak měl jít za dodavatelem."

Organizátorem konference Povinnosti v podnikové ekologii byl Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz