Dopad ESG na facility managery – co je ESG a co to v praxi bude znamenat
Téma ESG rezonuje českou společností. Rok 2024 se rychle blíží a bude prvním rokem, ve kterém na firmy dopadne povinnost reportovat své nefinanční dopady. V první vlně se jedná o velké společnosti, které již nefinanční aktivity reportovaly – jedná se zejména o banky a další finanční instituce, pro které se ale mění kritéria reportování dle tzv. ESRS standardů.
Od roku 2025 se následně povinnost rozšiřuje i na velké firmy, které splňují minimálně 2 ze 3 podmínek – mají nad 250 zaměstnanců, roční obrat nad 40 milionů EUR, nebo výši aktivit v hodnotě nad 20 milionů EUR. V dalším roce se k nim následně přidají i všechny další podniky, které jsou kótované na burze.
Na první pohled se ESG reporting týká pouze velkých firem, v praxi se ale sbírání dat dotkne mnohem širší skupiny subjektů. Velké firmy totiž mnoho údajů vykazují i za takzvaný hodnotový řetězec. Jde zde například o údaje o uhlíkové stopě budovy, ve které sídlí, nebo o další data z dodavatelsko odběratelského řetězce.
Co je ESG?
Zkratka ESG představuje dopady firem na životní prostředí, společnost a způsob řízení firmy. Pochází z anglického E – environmental, životní prostředí, S – social, společnost a G – governance, způsob řízení. V každém pilíři si firma určuje takzvaná materiální témata, která jsou pro ni podstatná a která vychází z konkrétního byznysového modelu a zájmu stakeholderů. „V praxi u samotného reportování tak například pro firmu, která vyrábí ze dřeva nábytek, bude velice důležité zaměřit se na téma cirkulární ekonomiky, v kterém bude řešit odpady, obaly, ekodesign, prodloužení životního cyklu výrobku a nové příležitosti pro svůj vlastní rozvoj než například téma znečištění půdy, které je pro ně nerelevantní a tzv. nemateriální,” vysvětluje Laura Mitroliosová, ředitelka CIRAA, poradenské společnosti v oblasti udržitelnosti.
Obr. Základní témata pro reportování dle standardů ESRS, na která navazují další podtémata a podpodtémata. Zdroj: CIRAA
Jak se ESG váže k facility managementu
Z témat pro reporting je patrné, že se mnoho údajů dotkne také facility managerů. Jde zde zejména o data k pilíři E a tedy, jak budovy hospodaří se svými zdroji. Zda se zde využívají prvky cirkulární ekonomiky, jaká je uhlíková stopa v provozu, zda se využívají inovativní udržitelné technologie pro provoz a jaký mají dopad. Na tato data se určitě bude ptát osoba odpovědná za ESG reporting právě facility managerů.
„V případě mnoha společností vidíme trend zaměřit se na jeden z pilířů, tedy E nebo S či G. Musíme si uvědomit, že se jedná o ESG reporting a je tedy důležité navnímat veškerá témata, dát si je do souvislostí svého podnikání a možných dopadů. Na důležitosti nabývají data například z pilíře S. Zde se může jednat o to, jak se společnost chová ke svým vlastním zaměstnancům i zaměstnancům v dodavatelském řetězci – typicky se může jednat například o zaměstnance úklidových firem a jejich pracovní podmínky,” dodává Mitroliosová.
Konkrétně v odvětví facility managementu se dál může jednat například o využívání ekologických prostředků na úklid, bezodpadové řešení, aplikování principů cirkulárního nakupování, zaměstnávání znevýhodněných osob, řešení diverzity a inkluze na pracovišti. Dané aktivity navazují na dlouhodobý tlak na zvyšování standardů budov, který je velmi často požadováno deklarovat certifikacemi jako jsou LEED, BREAM atd.
Jak přesně se ESG reportování dotkne konkrétního facility managera, tedy ve velké míře závisí od zadavatele ESG reportingu. Obecné doporučení ale je začít si informace zjišťovat co nejdříve a využít rok 2024 pro pilotní sběr dat. Doporučujeme kontaktovat partnery a zjistit od nich, jaká konkrétně data je pro ESG reporting zajímat budou a tato data sbírat. Následně může facility manager začít zjišťovat, jaká opatření se mohou v rámci budovy provést, aby se minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí, nebo se zlepšily dopady na společnost a řízení společnosti bylo co nejtransparentnější.