I průmyslové zóny mohou být pěkné a sloužit svému okolí

V holubickém areálu nás vítá Aleš Růžička, technický ředitel GLP, který zrovna kontroluje průběh instalace tepelných čerpadel v nově postavených halách. Podle něj důraz na ochranu přírody, snižování ekologické zátěže a maximální využití obnovitelných zdrojů energie nebrání a ani není nijak v rozporu s developmentem i tak velkých parků, jakými jsou ty v Chrášťanech nebo Holubicích.

Co děláte pro to, aby vaše developmenty měly na okolí co nejmenší vliv? Tolik zeleně včetně ovocného sadu se běžně v komerčních zónách nevidí.

Jsme si vědomi, že naše činnost má nepochybně určitý dopad na životní prostředí v okolí. Proto se snažíme vytvářet více pozitiv a negativa kompenzovat. Naším cílem je pozvednout úroveň místa, kam přicházíme, tedy více dávat než brát. Odstraňujeme staré ekologické zátěže, budujeme parky, biokoridory, sázíme bylinné louky, stavíme hřiště, větrolamy, odstraňujeme skládky, zvyšujeme kapacitu obecních vodovodů, rozšiřujeme čističky odpadních vod, rekonstruujeme silnice, obnovujeme staré polní cesty a osázíme je následně stromořadím.

Aleš Růžička, technický ředitel GLP

Vizualizace zahradních úprav GLP Parku v Holubicích

Relaxační zóna a discgolfové hřiště v GLP Parku v Chrášťanech u Prahy

Řada firem vysazuje stromy, aby kompenzovaly negativní dopady výstavby. GLP tedy jde dále za hranici běžných parkových úprav?

Pro nás to výsadbou stromů teprve začíná. Proto taky holubický areál vypadá spíše jako park a návštěvník si toho hned všimne. Dbáme na místní druhovou rozmanitost, ale i kde poskytnout lidem místo k odpočinku. Proto budujeme biokoridory či zakládáme ovocné sady, jako například tady v Holubicích, který je volně přístupný veřejnosti. Propojujeme naše areály s okolní krajinou, aby byly pokud možno otevřené a dostupné bez zbytečných bariér. Například v GLP Parku v Chrášťanech u Prahy jsou k dispozici relaxační zóny, discgolfové hřiště a místo pro možnost mobilního stravování, takzvané food trucky.

Takže parkové úpravy jsou podloženy nějakým hlubším konceptem?

Máme dlouhodobou vizi, kterou postupně realizujeme. Haly máme postavené za několik měsíců, ale parkové úpravy se mohou vytvářet léta. Zaměstnáváme proto krajinného architekta (Green & Landscaping Manager) – který je zodpovědný za návrh a realizace zahradních úprav okolí našich areálů. Zpracovává projekty sadových a krajinářských úprav včetně projektové dokumentace a dohledu nad realizací. Bere v potaz i veřejnou zeleň v intravilánu a v extravilánu měst a obcí, které na naše projekty navazují, a to včetně projektů hygienických pásem zeleně a doprovodné zeleně komunikací a vodních toků. Do našich projektů chceme postupně také zavádět prvky tzv. permakultury, což je koncepce, jejímž cílem je podpora trvalé udržitelnosti a obnovy přírodních zdrojů.

Zasakovací nádrž pro dešťovou vodu v Holubicích vytvoří okrasný a v létě okolí ochlazující prvek

Fotovoltaické panely na střechách areálu zbytečně nezabírají zemědělskou půdu

Zpřístupnění areálů veřejnosti pomocí zahradních úprav a relaxačních zón: odpočinková zóna v GLP Parku v Chrášťanech

Dalo by se udělat ještě něco navíc? Třeba vybudovat jezírka či rybník, zvlášť tam, kde je hodně sucho.

Dalo by se pro životní prostředí udělat ještě více, pokud by obce měly připravené projekty a povolení, a hlavně vypořádané majetkoprávní vztahy. Například na vybudování rybníků a jezírek je potřeba řada povolení. Třeba i starou černou skládku nemůžeme bez povolení vlastníka pozemku odstranit. Praxe je bohužel složitější, než si veřejnost myslí.

Zůstaňme ještě u zmiňované vody, je s ní možné v takových areálech lépe hospodařit?

To rozhodně, s vodou hospodaříme nad rámec běžného zasakování. Dešťovou (šedou) vodu využíváme jako užitkovou v provozu budov, například pro splachování toalet či zalévání zeleně. Tento přístup aplikujeme nejen u nových projektů, například v Holubicích u Brna nebo v plánované Obchodní zóně GLP Bratislava, ale i v rámci upgradu starších projektů, i tam vidíme značný prostor pro vylepšení.

Využíváte ve svých parcích také uměle vybudované zdroje vody, například rybníky či nádrže?

Třeba tady v Holubicích máme vrtanou studnu, protože v místě není vodovodní přípojka s dostatečnou kapacitou. Čerpáme vodu z vrtu přes 100 metrů hlubokého. Vodu pak dočišťujeme v naší úpravně vody. V místě našich parků se jinak vyskytují i zasakovací a protipožární nádrže, které se snažíme zakomponovat do areálu tak, aby tvořily okrasný a v létě ochlazující prvek. Budováním parkových úprav a vhodnou kombinací zeleně se snažíme zabránit vzniku tepelných ostrovů a vytvořit v areálech mikroklima, které okolí v létě ochlazuje.

Vizualizace okolí plánované komerční zóny v Bratislavě

Fotovoltaika na střechách se může využívat například k napájení tepelných čerpadel, což opět zvyšuje účinnost této formy vytápění

Další možnosti je využití energie z fotovoltaiky k napájení dobíjecích stanic pro elektroauta

A co třeba výstavba zelených střech? Ty prý zamezují vzniku tepelných ostrovů.

Aby zelená střecha plnila svůj účel, je třeba se o ni dobře starat. Zelené střechy se proto osvědčují tam, kde mají lidé přímý prospěch z jejich existence. Typicky se hodí na rodinné domy nebo střechy kancelářských budov, kde slouží i pro odpočinek, takže náklady na jejich vybudování a údržbu jsou obhajitelné. Střechy průmyslových hal takto smysluplně využít nelze, proto je mnohem vhodnější je využít pro výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů. Ty pak zbytečně nezabírají zemědělskou půdu, což je obrovská výhoda střešních instalací. Energii z fotovoltaiky lze navíc z velké části spotřebovat na místě, protože když slunce svítí, tak se v halách pracuje, což je opět ideální kombinace. Případné přebytky lze snadno vracet do sítě prostřednictvím již existující infrastruktury, není třeba budovat další přípojky. Zelené střechy na rozsáhlých průmyslových halách jsou nevhodné také kvůli zvýšené uhlíkové stopě. Aby střechy unesly silnou vrstvu substrátu, musí být postaveny z materiálů, při jejichž produkci vzniká velké množství emisí, které nejsou nijak kompenzovány. V případě výroby fotovoltaických panelů je uhlíková stopa kompenzována dlouhodobou bezemisní výrobou elektřiny. Životnost panelů totiž přesahuje dvacet let.

Jak lze tedy zabránit přehřívání okolí komerčních parků?

Na větších pozemcích lze zabránit vzniku tepelných ostrovů vybudováním kvalitních zahradních úprav a následnou péčí. V praxi to znamená pravidelně zalévat, hnojit a zeleň celkově udržovat, aby prosperovala. Proto budujeme již zmíněné ovocné sady, biokoridory a zaměstnáváme zahradního architekta. Chceme, aby zahradní realizace v okolí našich parků vytvořily místo pro odpočinek zaměstnanců i návštěvníků.

Plánujte tedy střechy osadit fotovoltaickými panely?

Naše areály nejen stavíme, ale také je provozujeme. Proto investujeme do dlouhodobě udržitelných energetických opatření, kam patří i fotovoltaika. Plocha střech v Holubicích představuje výrobní kapacitu několika megawatt. To je již dostatečný výkon k pokrytí provozních nákladů areálu i větší části spotřeby energie nájemců, kteří mohou mít i energeticky náročné provozy, jako je například lehká průmyslová výroba. Kromě toho se fotovoltaika může využívat k napájení tepelných čerpadel, což opět zvyšuje účinnost této formy vytápění. Naše střechy jsou na tento druh řešení připraveny.

Kolik energie vyrobené třeba tady v Holubicích můžete reálně využít?

Z hlediska účinnosti, respektive využitelnosti, můžeme říct, že vyrobená elektřina stačí na pokrytí spotřeby provozu areálů, tedy osvětlení, provozně-podpůrných technologií a podobně. Vyrobenou elektřinu lze využít i pro zmiňovaná tepelná čerpadla, ale jen částečně: v topné sezoně se v našem podnebí nedá vyrobit dostatek energie na jejich provoz.

Lze s energiemi i nějak efektivněji hospodařit?

V lepším hospodaření s energiemi vidíme obrovský potenciál, jak dosáhnout úspor. Proto do našich areálů instalujeme chytré technologie, jakými jsou různá čidla a ovládací zařízení, která dokážou měřit a vyhodnocovat celou řadu provozních dat. Zejména v reálném čase monitorovat a řídit spotřebu energie v budovách. Navíc mohou sledovat využívání osvětlení, ovládat či monitorovat otevírání vstupních bran a podobně.

Lze váš koncept zvelebování okolí aplikovat i při výstavbě na brownfieldech?

Rozhodně ano, těch pozitivních dopadů na okolí je pak ještě více, protože brownfieldy se obyčejně vyskytují v zanedbaných a neatraktivních lokalitách. Citlivým developmentem se do nich může vrátit život a dát jim slibnou budoucnost. A to i v případě lokalit výrazně postižených ekologickou zátěží. Ty samozřejmě nejdříve dekontaminujeme a revitalizujeme. Skvělým příkladem je naše úspěšná revitalizace bývalé chemické továrny v Ostravě-Hrušově, kde jsme odstranili staré toxické znečištění a postavili jeden z nejmodernějších logistických parků v regionu.

Děkuji za rozhovor.

Na otázky odpovídal Aleš Růžička, technický ředitel GLP.