AKTUÁLNĚ: Neplánované toky obnovitelné energie z Německa - komentář k posledním zprávám v médiích

Čeps ve své tiskové zprávě ze dne 10. 1. 2012 mimo jiné uvádí: "Přenosová soustava ČR je opakovaně a stupňovaně zatěžována neplánovanými evropskými toky elektřiny ve směru sever – jih," přičemž "v loňském roce četnost nestandardních situací prudce vzrostla. Nejnáročnější situaci čelila přenosová soustava ČR v období mezi 25. 11. a 16. 12. 2011."

Podle ČEPS: "V tomto konkrétním případě se k původní příčině, větrným parkům na severu Německa s výrazným nárazovým výkonem ve větrných dnech, přidaly ještě následující faktory:
   Odstavení osmi jaderných elektráren na severu a jihu Německa.
   Nárůst instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách v Německu.
   Intenzivní obchodování s elektřinou zejména na spotových trzích.
   Nedostatek vody ve vodních elektrárnách na Balkáně, který zvýšil dovozy elektřiny do této oblasti.

Česká média uvedené informace vesměs převzala včetně emotivně podbarvených výroků (energie se valí, hrozí blackout...), které zazněly na tiskové konferenci. Nutno podotknout, že některé formulace mohou být pro laické čtenáře zavádějící.
Například skutečnost, že toky energie jsou neplánované (míněno pravděpodobně dlouhodobě), neznamená, že nejsou předvídány (na základě krátkodobé předpovědi počasí), mohou proto být zahrnuty do denní přípravy provozu (tj. plánu výroby na následující den), v tom případě se neplánovanými stávají pouze odchylky od předpovědi.
Rozdíl je však již v kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem. V případě konvenčních zdrojů obsahuje výkon i čas dodání, zatímco v případě neregulovaných OZE pouze závazek odebrat energii z daného zdroje.

"Nestandardní situace vyvolává dojem, že se jedná o něco, co by se mělo vyskytovat výjimečně. Nárůst četnosti náročnějších situací je však samozřejmou součástí rozvoje obnovitelných zdrojů. Slouží ke cti českých dispečerů, že se rychle učí nové situace zvládat.
"Nárazový výkon" vyvolává asociaci s nárazovým větrem, což je formulace, kterou známe z předpovědi počasí. Výkon větrných elektráen je sice v uvedeném období mimořádně vysoký, je však relativně stabilní.

Zajímavý je však závěr tiskové zprávy. ČEPS na jednu stranu uvádí, že na evropské úrovni problém řeší a zavádí nástroje na jejich předvídání, přesto v závěru tvrdí, že "je nutné urychlené posilování přenosových soustav v regionu."

Je obtížné nalézt rozumný důvod, proč by ČEPS měl na náklady českých odběratelů elektřiny zvyšovat přenosovou kapacitu tuzemských vedení, aby řešil problémy zahraničních partnerů vzniklých v důsledku legislativy, jejíž podobu nemá ani Česká republika ani ČEPS možnost ovlivňovat. Vezmeme-li navíc v úvahu, že jen v loňském roce se zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren v Německu minimálně o 5 GW, je zřejmé, že přenosové kapacity v České republice takovým tempem rozvíjet nelze.

V případě, že by hrozilo překročení kapacity přenosové sítě v České republice z důvodu přetoku energie ze zahraničí, je povinností zahraničního partnera provést potřebná opatření ke stabilizaci situace. ČEPS ve své tiskové zprávě uvádí, že o konkrétních způsobech řešení problémových situací (ale i o případných finančních kompenzacích) vede jednání v rámci celoevropského sdružení ENTSO-E. Provozovatelé přenosových sítí v Německu mají přitom možnost v nutných případech regulovat výkon obnovitelných zdrojů, podobně jako tuto možnost má na základě nové legislativy a ve stále větší míře i technicky rovněž ČEPS.

Němečtí dispečeři měli možnost regulovat obnovitelné zdroje podstatně dříve než jejich čeští kolegové. Dokonce už si v minulosti prošli i fází nadměrného odstavování obnovitelných zdrojů s následnými soudními spory, která byla ukončena zákonnou povinností proplácet obnovitelným zdrojům ztráty příjmů v důsledku regulace. Dispečeři v Německu i okolních zemích mají samozřejmě v důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energie více práce s regulací, ohrožení elektrizační soustavy však hrozí pouze v málo pravděpodobných případech kombinace problémových faktorů.

Spíše je možno při pohledu na plánovaná nová vedení vytušit snahu připravit dostatečné kapacity pro vyvedení výkonu z plánovaných nových velkých elektrárenských bloků. Posílení přenosových kapacit do Německa má pravděpodobně zvýšit exportní kapacitu pro případ, že by Německo v důsledku odstupu od jádra potřebovalo dovážet větší množství elektřiny z okolních států. Němečtí politici však odmítají možnost, že by Německo dováželo z okolních států elektřinu z uhlí nebo z jádra. Přebytek výroby elektřiny se sice v Německu snížil na jediné procento, stále však v celoroční bilanci převažuje export.

Obnovitelné zdroje v České republice vystačí se současnou kapacitou přenosových sítí i při zvýšení jejich podílu na dvojnásobek. K tomu však může dojít jedině v případě, že se Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (NREAP) stane tím, čím má být – minimální trajektorií rozvoje obnovitelných zdrojů, nebo se alespoň podstatným způsobem změní limity Národním akčním plánem definované. Pro obnovitelné zdroje je důležitější zvyšování funkčnosti elektrizační soustavy ve smyslu umožnění obousměrného toku energie, konkrétně tedy ze sítí nízkého napětí do vysokého a z vysokého do velmi vysokého. V současnosti jsou tyto možnosti omezené. V tomto smyslu ekologické organizace distribučním společnostem i společnosti ČEPS vytýkají, že zaspali s rozvojem sítí pro vyšší podíl obnovitelných zdrojů.

Největší investice, kterou ČEPS plánuje, je dvojité vedení velmi vysokého napětí z Kočína na Mírovku, tj. ve směru východ-západ, navíc v oblasti, která je přetoky elekřiny z Německa dotčena jen okrajově. Možná proto ČEPS v tiskové zprávě zmiňuje Balkán. Mírovka je rozvodna v centru Vysočiny - kraji, který zakázal výstavbu větrných elektráren s odvoláním na estetické důvody. Bylo by možná zajímavé znát vysvětlení, proč stovky stožárů a desítky kilometrů vodičů velmi vysokého napětí estetickým problémem nejsou. Kočín je rozvodna, do níž je připojena naše největší elektrárna.