Ochrana spotřebitelů v oblasti energetiky

K novele Zákona č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií jsme v minulém týdnu zveřejnili:

• Zásadní změny v novele zákona o hospodaření energií
• Novela energetického zákona schválena - obnovitelná energie a spotřebitelé

Právě v druhém výše uvedeném článku je část Ochrana spotřebitelů v oblasti energetiky.
Nabízíme komentář Ing. Jana Schindlera, analytika Kalkulátoru cen energií TZB-info a zároveň reakci Jiřího Chvojky B.A. ze Sekce vnějších vztahů Energetického regulačního úřadu, který k tomu řekl: "Na úvod je potřeba předeslat, že se zákonem č. 406 nemáme nic společného a nepřísluší se nám k němu vyjadřovat. Ochranu zákazníka hodně řeší zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, na který asi naráží i pan Schindler. Tam lze do značné míry souhlasit s jeho názory s následujícími doplněními."

Ombudsman Energetického regulačního úřadu

Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu, jak doporučoval výbor pro sociální politiku.

• Ing. Jan Schindler: "To je možnost pro lidi, kteří mají problém a nechtějí jít s ním k soudu, protože se bojí, že tam by vyhráli právníci bohatých energetických společností. ERÚ chtěl dát institut ombudsmana do Energetického zákona. Při návrhu financování ERÚ vládou mám obavy, jak tento institut skončí, nebude mít oporu v zákoně a vláda ERÚ na něj nedá peníze."


• Jiří Chvojka B.A., ERÚ: "Nebylo přáním ERÚ dát ombudsmana do energetického zákona, ale vzešlo to z novely zákona o ochraně spotřebitele, která předpokládá, že institut mimosoudního řešení sporů v energetice bude řešit zvláštní zákon, tedy ten energetický. Ze zákona to na poslední chvíli navrhl vypustit pan poslanec Urban s tím, že "ERÚ má již pravomocí dostatek a další nepotřebuje.
  Tím se však porušuje směrnice Evropské unie, kterou se ČR zavázala implementovat do českého právního řádu k 1.7. 2015. Není to tedy vůbec požadavek ERÚ, ale evropské směrnice o ochraně spotřebitele, kdy navrhuje řešit spory v řadě sektorů pomocí ADR - mimosoudního řešení sporů.
  Na ERÚ ombudsman nezanikne, již existuje déle než rok a řešil úspěšně několik set stížností, pouze nebude moci rozhodovat s konečnou platností spory, ale mediátorem bude dál. Ombudsman v energetice bude muset vzniknout tak jako tak, ale obávám se, aby se jím pak nestala nějaká soukromá asociace, která nebude mít skutečný zájem na ochraně spotřebitelů."

Lhůta pro odstoupení od smlouvy na dodávku elektřiny, plynu a tepla

Naproti tomu schválili návrh, který má více ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti. U těchto smluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne jejího uzavření. Pokud spotřebitel změní odběratele, pak by mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní lhůta by byla patnáctidenní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

• Ing. Jan Schindler: "Myslím si, že mít špatné zákony a k těmto špatným zákonům dělat další opravy nemá smysl.
  Špatné je, že lidé uzavírají při podomním prodeji dlouhodobé smlouvy i na deset let (a díky jejich automatickému prodlužování i na ještě delší dobu) za nevýhodných finančních podmínek.
  Jedná se typický český foklór. EU předepisuje termín na odstoupení 14 dnů od podpisu. Aby tomu bylo vyhověno, je v novele zákona první věta. Odstoupení do 15 dnů je pak pokračováním možnosti, jakou bylo odstoupení do 5 dnů před dodávkou. Vyhověli tím části zákonodárců a ochránců práv. Dodavatelé mají připomínky, že budou muset fakturovat dodávky za několik málo dnů, za dobu mezi změnou dodavatele a odstoupením zákazníka.
  Osobně vidím řešení v omezení doby, na kterou jsou uzavírány formulářové smluvy a to na dobu 2 let s maximálním prodloužením smlouvy jednou o jeden rok. Pak by stačila lhůta na odstoupení 14 dnů a náš trh s energiemi by se rozhýbal. Na druhé straně jsem realista a nevěřím, že by to velké energetické společnosti zákonodárcům dovolily, nebo na druhou stranu, že by se našel někdo, kdo by to prosazoval."



• Jiří Chvojka B.A., ERÚ: "Pan analytik má pravdu, že nemá cenu opravovat špatné zákony. Podle našeho názoru je primární problém zejména další zmatek pro běžné spotřebitele. Zákon přinese celou řadu zhoršení v tomto směru, například dle naší analýzy bude potřeba měnit cca 5 milionů smluv, což jsou značné náklady pro obchodníky, potažmo klienty, navíc se otevírá prostor pro nájezdy podomních obchodníků.
  Kromě toho je možnost odstoupení od smlouvy až po zahájení dodávky řešena nešťastně, protože především může přinést situaci, kdy zákazník nebude mít žádného platného dodavatele a ocitne se bez smlouvy a dodávek. Řešením je přijmout postup, který bude chránit zákazníky, my se do té doby snažíme zákon suplovat vyhláškami a třeba Etickým kodexem obchodníků. Za úřad mohu uvést, že chceme například povinně na vyúčtování uvést informace typu doba trvání kontraktu na dobu určitou."