O relevanci obnovitelných zdrojů jako jasného trendu v energetice již dnes pochybuje málokdo. Přesto se česká Státní energetické koncepce stále spoléhá zejména na centrální zdroje. Proč?
Strategie MŽP na ochranu klimatu do 2030 a postupný přechod na nízko-emisní hospodářství do 2050 dostala od vlády zelenou. Politika ochrany klimatu představuje cíle a konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových plynů tak, aby ČR dodržela závazky vyplývající z mezinárodních dohod a evropských cílů.
Uran je nerostný zdroj, který hraje důležitou roli v energetice a své využití má i ve vojenském sektoru. Jeho těžba, zpracování a využití jsou zároveň provázeny hromaděním radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Jaké hospodářské, společenské a ekologické dopady má uranový průmysl na Českou republiku?
Zveme Vás na zahájení výstavy s vyhlášením výsledků ankety čtenářů TZB-info a navazující diskusní blok Vize ve vytápění a úsporách energií v Evropě a ČR s Ing. Tošenovským. Zveme vás také na úterní doprovodný program Chytrá řešení pro úspory energie v budovách a těšíme se na Vaši návštěvu na stánku TZB-info.
Jak uvedl portál Strom-magazin.de, rozhodnutí vybudovat kapacitně silná elektrická dálková vedení pro přenos elektrické energie ze severoněmeckých větrných elektráren do průmyslových regionů na jihu Německa, se podle nejnovějších odhadů provozovatele elektrických sítí, společnosti Tennet, téměř dvojnásobně prodraží.
Přestože je Německo jeden státní útvar, tak ceny elektřiny pro domácnosti nejsou všude stejné a mezi jednotlivými spolkovými zeměmi se liší. Informaci o tom, o jaké cenové rozdíly se jedná, přinesl Strom-magazin. Údaje jsou založeny na výsledcích průzkumu provedeného německým spotřebitelským portálem Verivox.
Recenzovaný V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.
Ceny uhlí v Evropě vzrostly během roku 2016 o závratných 69 %. Producenty uhlí trápí především snižující se poptávka a jsou nuceni snižovat těžbu. Ta klesla meziročně o 10 %. Přímou reakcí je zvyšování ceny uhlí. Lze očekávat, že uhelný byznys bude dále upadat a do čela se budou dostávat obnovitelné zdroje energie, do nichž začala výrazně investovat i Čína. Se zdražením uhlí by měly počítat i domácnosti.
Konec roku se blíží a s ním vydání nových cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V posledních letech jsou právě regulované ceny pro mnoho zákazníků tou rozhodující položkou způsobující změnu plateb. Rok od roku se regulované ceny zdražují, bude tomu tak i letos? Co navrhuje regulátor s ohledem na notifikaci podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů?
I přes razantní rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů v Německu tamní zákazníci platí rok od roku stále vyšší účty za elektřinu. Jaké je současné složení ceny elektřiny u našich sousedů a jaký je vývoj cen elektřiny za posledních několik let? Co lze očekávat na přelomu tohoto a následujícího roku?