Dřevostavby Volyně, přehlídka světových staveb a přínosy eurokódu pro jejich navrhování
Tradiční mezinárodní konference v jihočeské Volyni informuje odbornou veřejnost o možnostech využití dřeva ve stavebnictví, seznamuje s technickými a legislativními problémy při řešení dřevostaveb, představuje zajímavé konstrukční systémy používané v tuzemsku a v zahraničí. Nabízíme malé ohlédnutí za letošním již pětadvacátým ročníkem této populární akce.
Význam obnovitelných ekologických materiálů roste a fantazie tvůrců nezná hranic. Patrná je i proměna celého stavebnictví, v němž dřevo a dřevěné prefabrikáty hrají hlavní roli. Ředitel Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni (VOŠ a SPŠ) Jiří Homolka hovoří o tom, že konference je důležitým místem pro setkávání dřevařů, projektantů, architektů, výzkumníků i zástupců stavitelské praxe, které bývá často provázáno s konkrétním sestavováním týmů na připravovaných stavbách doma i v zahraničí. V dvoudenním programu zde přednášející představují zajímavé projekty, seznamují s postupy zpracování dřeva a výroby dřevěných prvků, komentují navrhování, realizace a provoz dřevostaveb. K významným partnerům patří tradičně německá Technische Hochschule Deggendorf (THD), Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), Dřevařská fakulta Technické univerzity ve Zvolenu (TUZVO) a samozřejmě také zástupci velmocí dřevostaveb, jakými jsou Švýcarsko, Kanada, Německo, Rakousko nebo Finsko.
Foto: Pořadatel akce Dřevostavby 2024 VOŠ a SPŠ Volyně
Příprava na aktualizaci všech eurokódů
Tak jako u většiny současných konferencí je i zde kladen důraz na přechod k udržitelné energetice a ekologicky šetrnému stavebnictví; nabízejí se propracované způsoby výstavby zdravotně nezávadných a zcela bezpečných budov. Měly by k tomu přispět i nové verze evropských norem. Jejich přínos zhodnotil ve svém příspěvku docent Petr Kuklík, který je zároveň členem evropské technické komise (CEN/TC 250/SC 5 Structural Eurocodes/Timber structures). Hovořil o tom, že na základě mandátu Evropské komise M/515 jsou v rámci modernizace a zdokonalení pravidel připravovány aktualizace všech eurokódů, přičemž v případě navrhování dřevěných konstrukcí byl již aktualizován Eurokód 5, ostatní se finalizují.
„Souhrnně lze říci, že jednotlivé části 2. generace Eurokódu 5 zahrnují mnoho podnětného a zajímavého, například křížem vrstvené dřevo, tesařské spoje, různé způsoby spojování prvků pomocí oceli, řešení křehkých způsobů selhání spojů, vyztužování prvků, analýzy kmitání, řešení požární odolnosti a též mostních konstrukcí. Části věnované provádění a dřevobetonovým kompozitním konstrukcím jsou části zcela nové; část věnovaná provádění zaměřená na realizaci dřevěných konstrukcí byla dosud v eurokódech zmiňována jenom okrajově. Část věnovaná dřevobetonovým kompozitním konstrukcím přináší podrobné informace k navrhování podle mezních stavů, k použitým materiálům, trvanlivosti, spřahování dřeva a betonu, k detailům i montáži,“ uvedl Petr Kuklík s upozorněním na obrovský rozsah všech částí (více než 850 stran) a s odkazem na technické normalizační informace TNI dostupné na webu České agentury pro standardizaci (ČAS).
Foto: Pořadatel akce Dřevostavby 2024 VOŠ a SPŠ Volyně
České normy a požární bezpečnost staveb
Přednášející se shodli na tom, že se rozhodně nejedná o technicky jednoduchý úkol (nejenom kvůli rozsahu všech částí 2. generace Eurokódu 5), neboť se musí nejdříve upravit české normativní požadavky požární bezpečnosti staveb, zvláště v případě křížem vrstveného dřeva (CLT). Jeho chování je totiž významně ovlivněno celistvostí lepených spár a případnou delaminací, což může to mít významný dopad na rozvoj požáru. „Tato skutečnost je zohledněna v novém znění EC 5 tak, že stanovení účinné tloušťky CLT panelu různé skladby vrstev závisí na tom, zda je CLT panel použitý na stropy či stěny, zdali je nebo není chráněn pláštěm protipožární ochrany a má či nemá zaručenu celistvost lepených spár,“ podotýká docent Kuklík, z praktických důvodu doporučuje doplnění stavby železobetonovými či ocelovými prvky a upozorňuje též na příčnou tuhost, která je ovlivněna, mimo jiné, okenními a dveřními otvory. „Klíčový je přenos vodorovného zatížení mezi jednotlivými podlažími. S výškou dřevostavby potom hraje roli i otlačení dřeva kolmo k vláknům – s nimi se setkáváme u lehkých dřevěných skeletů a deskových konstrukcí z CLT. Do současnosti nebyly některé výrobky ze dřeva zahrnuty v 1. generaci Eurokódu 5. Výrobci sice dávali k dispozici příslušné dokumenty (osvědčení ETA, různé katalogy skladeb atd.), nicméně existují rozpory, do jaké míry lze kombinovat osvědčení ETA a EN normy,“ dodává docent Kuklík a připomíná, že v současné době řeší tuto problematiku kromě jiných i v UCEEB ČVUT, kde aktuálně probíhá diskuse o možnostech využití a fyzikálních vlastnostech masivních stavebních prvků s délkou až 16 metrů, které se jeví jako ideální pro rozsáhlejší stavby, nebo jako variabilní prefabrikát pro rodinné domky.
Tématu se částečně věnoval i samostatný workshop UCEEB v kongresovém centru školy, kde se diskutovalo o stavebně-fyzikálních souvislostech dřevostaveb, a to včetně predikování a exaktního měření vlhkosti. Také zde zaznělo, že sektor dlouhodobě zpomalují legislativní předpisy omezující výšku budov ze dřeva na 12 metrů a také neznalost bezpečnostního monitoringu staveb a nových technologií. Připomněli, že pravidla pro navrhování konstrukcí z CLT za běžné teploty i na účinky požáru jsou již součástí nové verze EC 5, která byla aktualizována na základě provedení rozsáhlých mechanických a požárních zkoušek. Patří sem kromě jiného i senzorové monitorovací systémy, které v reálném čase hlídají nejenom vzdušnou vlhkost, ale také hmotnostní vlhkost dřeva uvnitř konstrukce a o všech změnách majitele okamžitě informují. Pokročilé simulační nástroje pro předpověď stavebně-energetických vlastností budov prezentovali i na soutěžním domě FIRSTLIFE v Living Lab a představili i stejnojmennou knihu (kniha ke stažení).
Foto: Pořadatel akce Dřevostavby 2024 VOŠ a SPŠ Volyně
Zahraniční zkušenosti a požární předpisy
Tradičně mají na konferenci ve Volyni silné zastoupení přednášející ze zahraničí. I zde je patrný rychlý vývoj v oblasti měřicí techniky a požárních zkoušek, pomáhají strategické investice do vývoje a výzkumu. „V Kanadě zcela jednoznačně urychlují růst průmyslu dřevostaveb a vedou ke změnám stavebních předpisů,“ podotýká ve své přednášce Dalibor Houdek, který působí dlouhodobě v Kanadě a je rovněž absolventem volyňské VOŠ a SPŠ. Ve své prezentaci se zaměřil na vývoj kanadských dřevěných konstrukcí za posledních 25 let a doprovodil ji bohatou obrazovou dokumentací. Připomněl pořádání zimních olympijských her ve Vancouveru v roce 2010, kdy se stavěla olympijská sportoviště a mnohá z nich byla postavena právě ze dřeva…
„Po důkladném výzkumu, který nashromáždil obrovské množství dat, změnila provincie Britská Kolumbie stavební předpisy tak, aby umožňovaly výstavbu šestipodlažních budov ze dřeva. Jednalo se o součást zákona zvaného Wood First Act, jehož cílem bylo stimulovat dřevařský a stavební průmysl v provincii. Do té doby byly lehké dřevostavby omezeny do čtyř podlaží a v některých provinciích pouze do tří podlaží,“ uvedl a nabídl možnost nahlédnout do dílny kanadské komise pro stavební a požární předpisy (CCBFC), která schválila v roce 2015 zařazení pěti a šestipodlažních lehkých dřevěných rámových a těžkých dřevěných konstrukcí jako přijatelné řešení do vydání kanadských národních stavebních předpisů.
„V roce 2020 byla v kanadských národních stavebních předpisech zahrnuta takzvaná zapouzdřená masivní dřevěná konstrukce (EMTC) do 12 podlaží pro obytné a kancelářské budovy. V letošním roce směřují stavební a požární předpisy Britské Kolumbie ke změnám předpisů, které, pokud budou přijaty, umožní 18 podlaží masivního dřeva jako přijatelné řešení pro obytné i kancelářské budovy. Jedná se o podstatné zvýšení oproti současnému limitu 12 podlaží. Kanadské stavební předpisy se jistě u 18 podlaží v budoucnu nezastaví…,“ pokračoval dále Dalibor Houdek a nabídl seznam organizací, které hrály klíčovou roli na uvedeném vývoji a nabídl i recenzované příručky a manuály FPI Innovations (např. CLT Handbook).
Foto: Pořadatel akce Dřevostavby 2024 VOŠ a SPŠ Volyně
Podpora technického vzdělání a výzkumu
25. ročník tradiční dřevařské konference se uskutečnil u příležitosti letošního 160. výročí založení volyňské školy. I to byl důvod k letmému ohlédnutí za tuzemským a zahraničním stavebnictvím a k zamyšlení nad novými možnostmi sdíleného mezinárodního vzdělávání, výzkumu a vývoje stavebního systému budoucnosti. Celá akce má ovšem ještě další dimenzi, a tou je podpora technického a enviromentálního vzdělávání v době přechodu k udržitelné energetice a ekologicky šetrnému stavebnictví. „Myslím, že konference je přínosem nejenom pro stavební praxi, výzkum i veřejnou správu, ale také pro samotné školství s mezinárodním přesahem. Pro naše studenty, a to nerozlišuji, zda bývalé či současné, se jedná o příležitost dostat se do přímého kontaktu s odbornou praxí v prostředí jejich školy, setkat se se špičkami studovaného oboru s možností zajistit si zahraniční stáž nebo i perspektivní zaměstnání. Naši nejmladší studenti zpočátku působí v roli spolupořadatelů; nejdříve sedí v zadní části sálu jako spolupořadatelé, následně jako zaměstnanci firem uprostřed, a nakonec ti nejlepší v předních řadách v roli čestných hostů nebo přednášejících. Z pohledu ředitele se tím vytvářejí nadstandardní vztahy mezi učiteli a studenty, které se poté promítají do celkového pozitivního klimatu celé školy,“ uzavírá Jiří Homolka, zve na další ročník akce a také na letošní oslavy 160. výročí založení Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni, která bývá často označována jako pomyslná brána Národního parku Šumava, Zelného srdce Evropy.
Foto: Pořadatel akce Dřevostavby 2024 VOŠ a SPŠ Volyně