V souvislosti se současným mimořádným stavem se na nás obracejí čtenáři s nejrůznějšími otázkami ohledně pojištění a odškodnění za přerušení provozu. Oslovili jsme proto několik pojišťoven a zeptali se na jejich názor.

Pro Novou zelenou úsporám a Dešťovku platí nový termín – do 30. 6. 2020.

Začátkem března byla vyhlášena nová výzva (výzva č. 12/2019) podporující decentrální řešení obcí, obcí, které není reálné z ekonomických důvodů řešit centrální čistírnou. Cílem výzvy je pomocí soustav čistíren odpadních vod do 50 EO vyřešit minimálně 30 % obyvatel v rámci řešeného území.

Tyto finance pomohou samosprávám zmodernizovat neúsporné objekty škol, nemocnic, úřadů, domovů pro seniory či kulturních a sportovních center.

Téma budeme probírat i na semináři na Aquathermu 5. 3. 2020, vstup je zdarma. Nové požadavky se vztahují na řemeslníky, kteří přijímají platby v hotovosti, směnkou, šekem nebo jiným obdobným způsobem.

Tématem budou jednotlivé kroky v procesu Výměny kotlů, zkušenosti soudního znalce, databáze kontrolorů kotlů pro provozovatele (IPO), databáze pro OZO a výrobce ISPOP. jaké podmínky se vztahují na komíny, tepelná čerpadla, plynové kotle? Vstup je zdarma.

Na co si dát pozor při pořizování střešní solární elektrárny? Fotovoltaické panely to kupodivu nejsou – jejich kvalita je bez ohledu na výrobce poměrně srovnatelná. Pokud si však pořídíte sestavu, která ukládá přebytky vyrobené energie do baterií, je naprosto klíčové zvolit správný střídač. Ten totiž ve výsledku rozhoduje o tom, jaká bude (nebo taky nebude) návratnost vaší investice. Je to takové specifikum České republiky.

Ústečtí starostové dostali od ministra Brabce dotace na kotlíkové půjčky. Ty pomáhají ve třech strukturálně postižených krajích s financováním výměny starých neekologických kotlů těm domácnostem, které nemají našetřeno dostatek finančních prostředků na kofinancování nebo předfinancování výměny kotle.

Dotační výzva „Oslo“ nabízí 26 milionů korun na adaptační strategie přizpůsobení se změně klimatu na lokální a regionální úrovni. Ve výzvě mohou žadatelé získat až 1,3 milionu korun, resp. pokrýt až 90 procent způsobilých výdajů projektu. Žádosti je možné podávat online od 14. ledna do 15. března 2020.

Nedaří se ve vaší obci postavit kanalizaci a čistírnu odpadních vod? Řešením může být soustava domovních čistíren. 200 milionů korun obcím na zlepšení kvality vod.

Z prostředků SFŽP uvolňuje MŽP ČR na nadlimitní (tedy na častější, než stanovuje zákon) čištění komunikací ve městech se zhoršenou kvalitou ovzduší 50 milionů Kč.

Nově tržby evidují i ostatní podnikatelské činnosti, například svobodná povolání, oblast dopravy, zemědělství, řemeslné a výrobní činnosti. Rozšíření EET vstupuje v platnost od 1. 5. 2020.

Přinášíme stručné seznámení s návrhem nařízení vlády o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na energetickou modernizaci bytových domů, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

S využíváním dešťových vod v rodinných domech je samozřejmě spojena otázka s měřením vod, které jsou následně odvedeny do kanalizace. Tato povinnost se vztahuje pouze na případy, kdy dochází k podání žádosti o státní dotaci v rámci dotačního programu „Dešťovka“.

Instalovat, či neinstalovat? Pokud patříte k těm, kdo výhledově uvažují o pořízení vlastního zdroje, ale k samotné akci se zatím neodhodlali, pak vězte, že vhodnější načasování tu ještě nebylo.

Alokace 500 milionů Kč nestačila na obrovský zájem měst a obcí. Další možnost bude na jaře 2020. O dotaci na rekonstrukce lze žádat až do února 2020.

Pokud chcete již nyní koncipovat váš dům tak, aby vyhověl novým požadavkům a nechcete platit vícenáklady v řádech statisíců, obraťte se na společnost Biosuntec CZ.

Jednotlivé obce a města mohou získat až dva miliony korun podpory na energeticky úsporná řešení při rekonstrukci veřejného osvětlení.

Po kontrole podávání žádostí v Jihočeském kraji neshledal Státní fond životního prostředí ČR důvody ke zrušení III. výzvy kotlíkových dotací.

Přestože již několikátý rok sužují Česko velká sucha, obce nejsou na následky připraveny a koncepčnímu hospodaření s vodou nevěnují patřičnou pozornost. Vyplynulo to z unikátního šetření, které mapovalo zájem obcí řešit problémy způsobené dlouhotrvajícím suchem a na dílčí opatření čerpat dostupné dotace.