Reklama

Ostrovní systémy – aneb jak řešit vodu v lokalitách bez veřejných sítí – část II.

Ing. Karel Plotěný, Ing. Jan Vacek

Recenzovaný

Existuje z hlediska hydrogeologického řada lokalit nevhodných pro výstavbu – není kam vypouštět a zastavěním nevhodného území se vytvoří bariéry v odtoku srážkových vod z lokality. Pak je jediným řešením minimalizace odtoku.

Reklama

Minimalizace odtoku srážkových vod

Z pohledu potřeb můžeme mít pro minimalizaci odtoku hned několik důvodů – u průmyslových podniků to mohou být poplatky, u rodinných domů pak splnění legislativních požadavků nebo, což se stává u ostrovních systémů, je to prevence před problémy se sousedními nemovitostmi. Jak již bylo zmíněno, existuje z hlediska hydrogeologického řada lokalit nevhodných pro výstavbu – není kam vypouštět a zastavěním nevhodného území se vytvoří bariéry v odtoku srážkových vod z lokality. Pak je jediným řešení minimalizace odtoku. Lze si vypomoct zelenými střechami, zelenými stěnami, maximalizací zachycení vod a jejich odparu (evapotranspirace) atp. Dá se tak dosáhnout skoro 100% eliminace odtoku – na vlastní oči je to k vidění v rakouském Welsu u firmy Fronius.

Obr. 4a: Zelená stěna v areálu firmy Fronius ve Welsu [3]

Obr. 4b: Zelená střecha na objektu v Údolní ulici v Brně (http://www.otevrenazahrada.cz/uvod.aspx)

Obr. 4: Zelená stěna v areálu firmy Fronius ve Welsu [3] a zelená střecha na objektu v Údolní ulici v Brně (http://www.otevrenazahrada.cz/uvod.aspx)

Recyklace vod v rámci domu a systémy NASS

Vedle v současnosti obvykle nabízených decentrální systémů, které jsou veřejnosti známy, je možné k redukci produkce odpadních vod využít tzv. postupů NASS. Zatím méně známý výraz NASS proto potřebuje krátké vysvětlení, a to i včetně představení možností použití. Ve firmě ASIO se snažíme o popularizaci akronymu NASS a vysvětlujeme tuto zkratku jako „Nekonvenčně Aranžované Sanitární Systémy“. To kvůli netradičnímu přístupu k sanitaci a také proto, že by se tyto systémy měly přímo „aranžovat“ podle místních podmínek, tak jako např. kuchyně, koupelny nebo obývací pokoje.

Použitím NASS mohou být sledovány různé cíle, k nimž patří redukce spotřeby vody, zpracování odpadů, dělení vod a také možnost přizpůsobení řešení odpadních vod místním podmínkám. Koncepce umožňují například využití zdrojů, které se v odpadních vodách vyskytují. Na místě se dá např. kal využít jako hnojivo v zemědělství, šedé vody na zálivku nebo jako užitková voda v domácnosti. Problematické stopové prvky lze efektivně zachytit a díky koncentrovanému proudu znečištění (viz německá směrnice DWA-A 272) i eliminovat.

Obr. 5: Rozdělení komunálních vod [1]

V původních představách byl potenciál NASS spatřován především pro těžko přístupné a náročné vesnické oblasti s nevýhodným prostorovým rozložením a nadstandardními ekologickými požadavky. V současnosti existují průzkumy a analýzy, které zkoumají, jaký přínos mohou tyto systémy mít při zohlednění stávajících prostorových sociodemografických a technologických aspektů a jaké mohou mít ekonomické výhody ve srovnání s jinými decentrálními řešeními v oblasti odvádění odpadních vod. Díky bezvodým a úsporným systémům se zmenšuje množství odpadních vod a úměrně i s tím spojené náklady. Také ve vztahu k demografickému vývoji slibují tyto systémy díky flexibilitě, přizpůsobivosti a struktuře nákladů výhody pro uživatele. I přes zjevné výhody NASS stále ještě nepatří ke standardizovaným způsobům odvádění odpadních vod. Zatím se ještě know-how o tom, jak tyto systémy navrhovat a používat nerozšířilo tak, aby se staly standardem, ale díky výzkumným a pilotním projektům již podklady pro navrhování (PPN) jsou, např. pro české poměry jako „ASIO PPN NASS“. Nevýhodou je, že nejsou universální. Naopak charakteristickým rysem pro použití NASS je individuálnost řešení, tj. je nutno vždy každou lokalitu řešit („aranžovat“) individuálně, a je nutné přijmout skutečnost, že neexistuje nějaké možné paušální tvrzení o tom, co je nejlepším způsobem řešení.

Oddělení a využití šedých vod

Oddělení a využití šedých vod vede k nižší produkci odpadních vod tím, že se čistí šedé vody (voda z koupelen) a následně se jako bílá voda používají na zálivku nebo mytí podlah, mytí techniky, splachování záchodů atd. Výhodné je použití tam, kde je nedostatek vody nebo se voda nedá vypouštět a je nutné odpadní vody odvážet. Výhody – ekonomické řešení, zejména ve spojení s recyklací tepelné energie, ale i ochrana životního prostředí. Ekonomické přednosti vyniknou u staveb, kde se hospodaří s větším množstvím teplé vody (wellness, bazény). Recyklace šedých vod má již řadu sofistikovaných řešení (nejčastěji s využitím membránových technologií), ale přirozeně intuitivně vznikly postupy zcela amatérské – nabrat z vany po osprchování hrníčkem vodu do kýble a použít ji ke spláchnutí záchodu nebo si umývat ruce nad splachovací nádržkou toalety. Za zvážení stojí, zda z pohledu výhodnosti recyklace vyřadit z šedých vod vody z kuchyní (podstatné navýšení nákladů na čištění) a praní (navýšení RAS a někdy nevhodné pH).

Obr. 6: Příklad zařízení na využití šedých vod [1]

Závlaha odpadní nebo vyčištěnou vodou

Pro nás Evropany možná nejkontroverznější způsob likvidace odpadních vod, protože se nám „příčí“ zabývat se svými vlastními produkty. Vycházíme z filosofie „co odteče, to neznečistí můj pozemek a dům“. Když se oprostíme od předsudků a vezmeme to prakticky, pak závlaha vede k redukci množství odpadní vody a má tedy stejné výhody jako využití šedých vod, navíc je zřejmá i úspora energie a efekt využití nutrientů. Naopak nutrienty nekontaminují povrchové vody – pro logicky uvažující je to ideální zkratka od použité vody k použitelné vodě. V podmínkách České republiky lze za vegetační období, pokud chceme vyhovět podmínce bezpečného nevypouštění do vod podzemních, zlikvidovat (použít) vody od 1 EO na 100 m² trávníku. V současnosti za účelem ověření této technologie v podmínkách České republiky běží pilotní projekt, jehož průběžné výsledky zatím ukazují, že podpovrchovou kapkovou závlahou, která je vhodně aparátově vybavena a zároveň i sofistikovaně provozována, nedochází ani k ovlivnění vnějšího prostředí (zápach a hygienické problémy), ani k ovlivnění podzemních vod.

Obr. 7: AS-GEOFLOW – systém podpovrchové kapkové závlahy a trávník se závlahou [1]

Minimalizace odtoku využitím bezvodých zařizovacích předmětů

Důsledným oddělení vod, které obsahují produkty lidského metabolismu – moč a exkrementy se v podstatě dá dosáhnout dvou efektů – minimalizuji spotřebu vody cca na polovinu a odpadní voda, která v domě vzniká je v podstatě hygienicky bezproblémová a umožňuje využití např. na závlahu. Bezvodé pisoáry a kompostovací toalety mohou být také nejlepším řešením z hlediska problematiky vypouštění odpadních vod – odpadní voda nevzniká.

Obr. 8a: Příklady bezvodých zařizovacích předmětů – pisoár [1]

Obr. 8b: Příklady bezvodých zařizovacích předmětů – kompostovací toalety [1]

Obr. 8c: Příklady bezvodých zařizovacích předmětů – kompostovací toalety [1]

Obr. 8: Příklady bezvodých zařizovacích předmětů – pisoár a kompostovací toalety [1]

3. Závěr

Z výše uvedeného je vidět, že neexistují universální řešení. Snad jen řešení, která jsou nejvhodnější pro některé typické modelové příklady. Například pro dům bez možnosti napojení na veřejnou kanalizaci a bez možnosti vypouštění do vod podzemních nebo povrchových je nejpraktičtější a i ekonomicky výhodné recyklovat šedou vodu a použít ji na splachování a zálivku. Další možností vedoucí ke snížení provozních nákladů je využití kompostovacích toalet. Z hlediska hospodaření se srážkovými vodami bude asi nejčastější jejich akumulace a využití na závlahu, použití jako provozní vody v domě (praní), případně i na osobní hygienu (koupání a sprchování).

Literatura

Interní materiály firmy ASIO, spol. s r.o.
VRÁNA, J., OŠLEJŠKOVÁ, M., Britská norma BS 8525-1 a zásady navrhováni zdravotně technických instalaci při recyklaci vod v budovách Sborník semináře Energie z odpadních vod. Brno: ASIO, 2011, s. 5–10.
Archiv autora: Karel Plotěný

English Synopsis

Isolated systems - saving water in locations without utilities, II.

There are a number of hydrogeological sites unsuitable for construction - there is nowhere to drain and building in the inappropriate area creates barriers to drain rainwater from the site. Then, the only solution is to minimize runoff.