Vyplatí se ještě lidem čekat se stavbou na pokles úrokových sazeb?
Čekat na snížení úrokové sazby od ČNB o 1 % znamená počítat také s tím, že za tu dobu vzrostou ceny. Musíme počítat s inflací. V současné době žijeme dobu odložené poptávky.
„My teď věříme a pevně doufáme, že druhá polovina roku to trochu oživí a budeme fungovat tak, jak jsme fungovali dřív,“ řekl na začátek rozhovoru v e15 Castu Jan Smola, generální ředitel společnosti Heluz, a vysvětluje aktuální stav věci: „V současné době žijeme dobu odložené poptávky. Poptávka nezmizela, lidé se předzásobili a nyní ze zásob žijí. Při pohledu zpět tři, čtyři roky vidíme, že poptávka byla enormní. A víme, že celá řada výrobků nešla přímo do stavebního procesu, ale byla koupena dopředu. Tehdy se psalo, že nejsou cihly. Lidé stavěli a kupovali do zásoby. A nyní se ze zásob staví,“ vysvětluje Smola a dodává:
„Nyní jsou zásoby ve stavebninách na minimech, cihly se vyprodaly. A teď by logicky měla poptávka přijít k nám, k výrobcům.“
Na jedné straně úroky hypotéky, na druhé straně inflace v ceně materiálů
„Naše výrobky jsou primárně určené pro rodinné domy. Stavby jsou v naprosté většině financovány z hypotečních úvěrů. Hlavním spouštěčem stavební krize jsou proto drahé půjčky a s nimi související pokles poptávky. Ale úrokové sazby 1,7 a 1,8 % se již nevrátí. Za mne je standard okolo 3 %, což jsme už i zažili. Čekat na snížení úrokové sazby od ČNB o 1 % znamená počítat také s tím, že za tu dobu vzrostou ceny. Musíme počítat s inflací. Čekat se stavbou se nemusí vyplatit,“ říká Smola.
Svůj podíl na stavební krizi mají i rostoucí ceny surovin
„Pro nás je nejdůležitějším hlediskem cena plynu a elektrické energie,“ řekl v e15 Castu Smola. „Z toho desetinásobku ceny energií, který jsme zažili během energetické krize, jsme nyní na dvojnásobku, kde se ceny již drží. Stávající cena kolem 40 EUR za plyn je pro nás dlouhodobé udržitelná, ale skok cen energií se logicky odrazil v cenách našich výrobků, kalkulace je neúprosná,“ dodal Smola.