logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Zemní plyn v Rusku

Na území Ruska se nacházejí největší zásoby zemního plynu na světě. Ruská těžba je druhou největší na světě. V plynárenství země dominuje polostátní podnik Gazprom. V posledních letech se však začínají prosazovat alternativní těžařské společnosti.

Reklama

Podle údajů časopisu Gas and Oil Journal vlastní Rusko největší zásoby zemního plynu na světě se 48 000 mld. m3 (leden 2015), což představuje jednu čtvrtinu ověřených světových zásob. Většina z nich se nachází na území západní Sibiře, v oblastech Jamburg, Urengoj a Medvedzie.

Graf. 1: Odhad ověřených zásob zemního plynu k 1. lednu 2015 (Zdroj: Oil and Gas Journal Wordllook at Reserves and Production December 2014)
Graf. 1: Odhad ověřených zásob zemního plynu k 1. lednu 2015 (Zdroj: Oil and Gas Journal Wordllook at Reserves and Production December 2014)
 

Kdo v Rusku těží plyn?

Tab. 1: Tabulka ruských těžebních společností s jejich denní těžbou (Zdroj: Eastern Bloc Research, CIS and East European Energy Databook 2014, Table 34, p. 14.)
Tab. 1: Tabulka ruských těžebních společností s jejich denní těžbou (Zdroj: Eastern Bloc Research, CIS and East European Energy Databook 2014, Table 34, p. 14.)

Těžba Gazpromu v roce 2013 v Rusku představovala 73 % celkového objemu vytěženého zemního plynu. Podle údajů za rok 2013 získávají nezávislí dodavatelé stále silnější postavení. Společnosti jako Novatek, Lukoil, Rosneft v předcházejících letech zvyšovaly těžbu, Gazprom se zejména opíral o výhodu spočívající v monopolním postavení vývozce plynu prostřednictví plynovodů.

Rusko v roce 2013 vytěžilo druhé největší množství zemního plynu na světě 626 mld. m3 plynu, bylo předstiženo pouze Spojenými státy (688 mld. m3). Alternativní těžební společnosti zvyšovaly těžbu na úkor Gazpromu a budou i v budoucnu zvyšovat svůj podíl.

 

Kdo na těžbu dohlíží?

Na těžbu a obchod se zemním plynem dohlíží několik institucí. Licence uděluje Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí, které se stará o to, zda jsou dodrženy podmínky těžby a zda jsou v souladu s udělenou licencí. Ministerstvo energetiky má dbát na dodržování cílů energetické politiky státu a také v jeho působnosti je rozvoj exportu s LNG. Ministerstvo financí a Ministerstvo ekonomiky zase spravují exportní daně a tarifní sazby.

Nejdůležitějšími orgány dohlížející na obchod se zemní plynem jsou Federální tarifní úřad, který reguluje tarifní poplatky pro plynovody a Federální antimonopolní úřad, jež odpovídá za zajištění přístupu třetích stran k dopravě plynovody.

Kde se těží?

Tab. 2: Přehled oblastí, kde se těží zemní plyn s jejich denní kapacitou těžby (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)
Tab. 2: Přehled oblastí, kde se těží zemní plyn s jejich denní kapacitou těžby (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)

Převážná část zásob se nachází v západní Sibiři, i když Gazprom a jiní dodavatelé se snaží těžit zásoby i v jiných oblastech Ruska jako Jamal, východní Sibiř a ostrov Sachalin. U polí s největšími zásobami, kde těží Gazprom (Jamburg, Urengoj a Medvedzie) se předpokládá v příštích letech pozvolný pokles těžby.

Kam dodává?

Rusko v roce 2014 vyvezlo 208 mld. m3 plynovody, většina tohoto množství byla dodána do Německa, Turecka, Itálie, Běloruska a Ukrajiny. Dodávky LNG směřovaly do Asie. Naproti tomu na Ukrajinu Gazprom dodal v roce 2014 polovinu množství, které dodal v roce 2013.

Vývoz plynu představuje objem 14 % celkového obratu ruského exportu, což je mnohem méně, než objem obchodů s ropou. Gazprom dodává 30 % spotřeby plynu v Evropě, více jak polovina z tohoto množství proudila v roce 2013 přes Ukrajinu. Některé státy jsou 100% závislé na dodávkách ruského plynu, patří k nim Finsko, Pobaltí, státy jihovýchodní Evropy. Od poloviny minulého desetiletí spotřeba plynu v Evropě stagnuje, spolu se sankcemi USA a EU Rusko obrací své obchodní aktivity směrem k Číně.

Problematické spalování plynu

Velkým problémem je spalování plynu. V Rusku je běžná praxe, že při těžbě ropy se spaluje zemní plyn. Podle odhadu Národního úřadu pro atmosféru a oceány Spojených států Rusové v roce 2011 spálili 37 mld. m3, nejvíce ze všech zemí, což je 27 % celkové těžby. Sice se o problému hodně na vládní úrovni hovoří, ale ve skutečnosti se zatím jen málo proti tomu udělalo.

Systém plynovodů

Systém plynovodů v Rusku spolu s vysokotlakými plynovody představuje délku přibližně 169 tis. km, soustava má 46 podzemních zásobníků plynu. 75 % z nich je starších více než 20 let. Nové plynovody mají za úkol dopravovat plyn z nových ložisek (Jamal, východní Sibiř) do Číny nebo mají dodávat plyn do Evropy s tím, že se vyhýbají Ukrajině. V roce 2007 stát určil Gazprom jako garanta výstavby plynovodu směřujícího na východ, který je dnes znám pod názvem Síla Sibiře.

Gazprom vlastní všechny plynovody v Rusku. Od roku 1999 zákon vlastníkovi plynovodu přikazuje umožnit nediskriminační přístup k plynárenské síti dodavatelům, kteří dodávají domácím zákazníkům. To neplatí pro dodávky plynu na export, od roku 2006 má pro export plynu Gazprom exklusivní postavení.

Tab. 3: Přehled plynovodů v Rusku (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)
Tab. 3: Přehled plynovodů v Rusku (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)
 

LNG

Od roku 2009 pracuje v severní části Sachalinu terminál o kapacitě 13,5 mld. m3 plynu, který je vlastněn Gazpromem. Vývoz je nasmlouván dlouhodobými kontrakty. Optimalizací byla v roce 2011 rozšířena kapacita terminálu o 4,5 mld. m3 ročně. Tento plyn je určen pro spotový trh v Asii. Většina plynu se vyváží do Japonska (79 %) a Koreje (18 %). Ostatní země (Čína, Taiwan, Thajsko) představovaly pouhá 3 %.

V roce 2013 bylo dovoleno společnostem Novatek a Rosneft exportovat plyn prostřednictvím terminálů LNG. Novatek staví v současné době svůj terminál v jamalské oblasti.

Tab. 4: Přehled terminálů LNG v Rusku (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)
Tab. 4: Přehled terminálů LNG v Rusku (Zdroj: www.eia.gov/beta/international/analysis.cfm?iso=RU)
 

Zdroj

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.