Změna evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti

Výtah z důvodů uvedených ve směrnici

Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří udržitelný, konkurenceschopný, bezpečný a dekarbonizovaný energetický systém . Pro splnění tohoto cíle potřebují členské státy i investoři opatření, jejichž účelem je do roku 2050 dosáhnout dlouhodobého cíle v oblasti emisí skleníkových plynů a která dekarbonizují fond budov, který je odpovědný přibližně za 36 % všech emisí CO₂ v Unii. Členské státy by měly usilovat o nákladově úspornou rovnováhu mezi dekarbonizací dodávek energie a snížením konečné spotřeby energie. Pro tyto účely je třeba, aby členské státy a investoři disponovali jasnou vizí, na jejímž základě budou formulovat své politiky a svá investiční rozhodnutí, a to včetně orientačních vnitrostátních dílčích cílů a opatření v oblasti energetické účinnosti směřujících k naplnění krátkodobých (2030), střednědobých (2040) a dlouhodobých (2050) cílů. Se zřetelem k těmto cílům a s přihlédnutím k obecným ambicím Unie v oblasti energetické účinnosti je nezbytné, aby členské státy vymezily očekávané výsledky svých dlouhodobých strategií renovací a aby sledovaly vývoj na základě vnitrostátních ukazatelů pokroku, stanovených při zohlednění vnitrostátních podmínek a vnitrostátního vývoje.

Za účelem dosažení vysoce energeticky účinných budov bez emisí uhlíku a aby bylo zajištěno, že dlouhodobé strategie renovací přinesou potřebný pokrok v transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, zejména navýšením počtu rozsáhlých renovací, by členské státy měly poskytovat jasné pokyny, přijmout měřitelná, cílená opatření a podporovat rovný přístup k financování, a to i pro energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, pro spotřebitele potýkající se s energetickou chudobou, pro sociální bydlení a pro domácnosti dotčené problémem rozdílné motivace a zohledňovat přitom cenovou dostupnost. K další podpoře nezbytného zlepšování vnitrostátního fondu nemovitostí k pronájmu by měly členské státy v případě nemovitostí k pronájmu zvážit zavedení nebo pokračující uplatňování požadavků na určitou úroveň energetické náročnosti podle certifikátů energetické náročnosti.

Podle posouzení dopadů vypracovaného Komisí by bylo třeba provádět renovace průměrně 3 % budov ročně, mají-li být ambice Unie v oblasti energetické účinnosti nákladově efektivním způsobem naplněny. Jelikož každé 1% zvýšení energetických úspor snižuje dovoz plynu o 2,6 %, mají jasné ambice v oblasti renovace stávajícího fondu budov velký význam. Úsilí snižující energetickou náročnost budov by tudíž aktivně přispívalo k energetické nezávislosti Unie; kromě toho představuje rovněž značný potenciál z hlediska tvorby pracovních míst v Unii, zejména v malých a středních podnicích. Proto by členské státy měly brát v úvahu, že je zapotřebí zřetelná vazba mezi jejich dlouhodobými strategiemi renovací a příslušnými iniciativami na podporu rozvoje dovedností a vzdělání v odvětvích stavebnictví a energetické účinnosti.

V pokynech Světové zdravotnické organizace z roku 2009 se uvádí, že pokud jde o kvalitu vnitřního vzduchu, zajišťují budovy s nižší energetickou náročností vyšší míru komfortu a pohodlí pro uživatele a zlepšují zdraví. Tepelné mosty, nedostatečná izolace a neplánované proudění vzduchu mohou vést k povrchovým teplotám pod rosným bodem vzduchu a k vlhkosti. Je proto nutné zajistit úplnou a homogenní izolaci budovy včetně balkonů, oken, střech, stěn, dveří a podlah a věnovat zvláštní pozornost tomu, aby teplota na žádném povrchu uvnitř budovy neklesla pod teplotu rosného bodu.

V případě nových budov a budov podstupujících větší renovace by členské státy měly v souladu s vnitrostátními bezpečnostními předpisy podporovat vysoce účinné alternativní systémy, jsou-li technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, a měly by rovněž věnovat pozornost otázkám podmínek zdravého vnitřního prostředí, požární bezpečnosti a rizik souvisejících s intenzivní seismickou aktivitou.

Aby bylo při renovacích budov zajištěno co nejlepší využití finančních opatření týkajících se energetické účinnosti, měla by tato opatření být svázána s kvalitou renovačních prací, a to se zřetelem k zamýšleným nebo již dosaženým úsporám energie. Tato opatření by proto měla být navázána na vlastnosti zařízení či materiálu používaných při renovaci, na úroveň certifikace či kvalifikace osoby zajišťující instalaci, na energetický audit nebo na zlepšení dosažené v důsledku renovace, které by mělo být posouzeno porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní, použitím standardních hodnot či jinou transparentní a přiměřenou metodou.

Členské státy by měly zajistit rozvoj elektromobility vyváženým a nákladově efektivním způsobem. K instalaci kabelovodů by se mělo přistupovat zejména v návaznosti na větší renovace, které se dotýkají elektrické infrastruktury. Při provádění požadavků na elektromobilitu do vnitrostátních právních předpisů by měly členské státy řádně zohlednit případné rozdílnosti v konkrétních situacích, například vlastnictví budov a jejich přilehlých parkovišť, veřejná parkoviště provozovaná soukromými subjekty a budovy plnící současně obytnou i jinou než obytnou funkci.

Díky již připravené infrastruktuře se sníží náklady na instalace dobíjecích stanic pro jednotlivé vlastníky, a uživatelé elektrických vozidel tak budou mít přístup k dobíjecím stanicím. Stanovení požadavků na elektromobilitu na úrovni Unie ohledně předběžného vybavení parkovacích míst a instalace dobíjecích stanic je účinným způsobem, jak podpořit používání elektrických vozidel v blízké budoucnosti a současně umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu další rozvoj s nižšími náklady.

Při stanovování požadavků upravujících od roku 2025 instalaci minimálního počtu dobíjecích stanic pro jiné než obytné budovy s více než 20 parkovacími místy by členské státy měly brát zřetel na relevantní vnitrostátní, regionální a místní podmínky, jakož i na případné rozdíly v potřebách a okolnostech v závislosti na dané oblasti, typologii budov, dostupnosti veřejné dopravy a dalších významných kritériích, aby bylo zajištěno, že dobíjecí stanice budou rozmístěny přiměřeně a vhodně.

Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace odvětví stavebnictví jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Vzniknou tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť lépe řídit.

Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení by mělo být pro členské státy nepovinné.

Automatizace budov a elektronické monitorování technických systémů budov se ukázaly jako účinná náhrada inspekcí, zejména u rozsáhlých systémů, a skýtají značný potenciál nákladově efektivních a významných energetických úspor pro spotřebitele i podniky. Instalace těchto zařízení by se ve velkých jiných než obytných budovách a bytových domech, které jsou dostatečně velké na to, aby se náklady vrátily za méně než tři roky, měla považovat za nákladově nejefektivnější alternativu k inspekcím, neboť umožňuje jednat podle poskytnutých informací, čímž jsou zajištěny energetické úspory v dlouhodobém výhledu. V případě malých instalací by pak zdokumentování hospodárnosti systémů osobami zajišťujícími instalaci mělo podpořit ověřování plnění minimálních požadavků stanovených pro všechny technické systémy budov.

Doporučení Komise (EU) 2016/13181 týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie popisuje, jak by provádění směrnice 2010/31/EU mohlo současně zajistit transformaci fondu budov a přechod na udržitelnější dodávky energie, což zároveň podporuje strategii vytápění a chlazení. Za účelem zajištění řádného provádění by měl být aktualizován všeobecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov a mělo by se dostat podpory snižování náročnosti obvodových plášťů budov, a to s využitím činnosti CEN v rámci mandátu Komise M/480. Členské státy se mohou rozhodnout, že budou navíc poskytovat dodatečné číselné ukazatele, například pro celkové energetické potřeby celé budovy nebo pro emise skleníkových plynů.

Některé ze změny Směrnice 2010/31/EU

3a. systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

Článek 2a Dlouhodobá strategie renovací

1. Každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
2. V dlouhodobé strategii renovací stanoví každý členský stát plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku stanovenými na vnitrostátní úrovni s ohledem na dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v Unii o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990, aby zajistil energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a aby usnadnil nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V plánu uvedou orientační dílčí cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 a specifikují, jak tyto cíle přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2012/27/EU.

Článek 6 Nové budovy

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby nové budovy splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené v souladu s článkem 4.
2. Členské státy zajistí, aby byla před zahájením výstavby nových budov vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, jsou-li k dispozici.“

V článku 7 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, a věnují pozornost otázkám zdravého vnitřního prostředí, požární bezpečnosti a rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou.

Oprávněným osobám – energetických specialistům jsou uvedené termíny jako je technická, ekonomické a environmentální proveditelnost ze současných prováděcích předpisů již známé. Otázky zdravého vnitřního klimatu také. Je ale otázkou, zda nejsou naplňovány pouze formálně v rámci současného nastavení procesu hodnocení energetické náročnosti a hlavně informovanosti, pobídky a možností uživatelů / investorů.

Článek 8 Technické systémy budov, elektromobilita a ukazatel připravenosti budov pro chytrá řešení

1. Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, úpravu a kontrolu s ohledem na technické systémy, které jsou instalovány ve stávajících budovách. Členské státy mohou tyto systémové požadavky rovněž uplatnit na nové budovy. Stanoví se systémové požadavky na nové technické systémy budovy, jejich výměnu a modernizaci a použijí se, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné.
2. Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset parkovacích míst, zajistí členské státy instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU* a kabelovodů, tedy vedení elektrických kabelů, nejméně pro každé páté parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, pokud:
   1. parkoviště je umístěno uvnitř budovy a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů budovy nebo
   2. parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.
3. Do 1. ledna 2025 členské státy stanoví požadavky týkající se instalace minimálního počtu dobíjecích stanic do všech jiných než obytných budov s více než dvaceti parkovacími místy.
5. Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset parkovacích míst, zajistí členské státy instalaci kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely, pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, pokud:
   1. parkoviště je umístěno uvnitř budovy a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů budovy nebo
   2. parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště

Jak bylo uvedeno v důvodové části , systémy automatizace a kontroly budov jsou chápány jako účinný nástroj, na základě kterého byla mimo jiné i provedena korekce povinných inspekcí kotlů a klimatizací. Ta je nově snižuje požadavky na povinnost pro inspekci otopných soustav a inspekci klimatizačních systémů od výkonu 70 kW.

Článek 14 Inspekce otopných soustav

1. Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí otopných soustav či kombinovaných systémů pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhové čerpadlo (čerpadla) používané k vytápění budov. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování zdroje tepla vzhledem k požadavkům na vytápění budovy a v příslušných případech zohlednění schopností otopné soustavy či kombinovaného systému pro vytápění a větrání prostor optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.
4. Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby jiné než obytné budovy s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW byly v technicky a ekonomicky proveditelných případech do roku 2025 vybaveny systémy automatizace a kontroly budov. Systémy automatizace a kontroly budov jsou schopné:
   1. nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci;
   2. referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti a
   3. umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy chráněných technologií a zařízení od různých výrobců.

Článek 15 Inspekce klimatizačních systémů

1. Členské státy stanoví nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce přístupných částí klimatizačních systémů či kombinovaných systémů pro klimatizaci a větrání o jmenovitém výkonu větším než 70 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy a v příslušných případech zohlednění schopností klimatizačního systému či kombinovaného systému pro klimatizaci a větrání optimalizovat jejich hospodárnost v typických či průměrných provozních podmínkách.

Shrnutí redakce

Pokud shrneme ty nejpodstatnější změny, je kladen důraz na automatizaci a inteligenci budov umožnující efektivní provoz, kontrolu, flexibilitu a připravenost budov na vzájemnou interakci v rámci větších celků, a to nejen pro nové budovy, ale i větší rekonstrukce. Nově směrnice zavádí požadavky na přípravu infrastruktury pro elektromobilitu. Dá se očekávat, že v naší legislativě budou upřesněny požadavky na splnění podmínek budovy s téměř nulovou spotřebou se skutečným uplatněním obnovitelných zdrojů. Ty jsou navíc v současnosti závazně požadovány pouze pro nové budovy, nikoli pro rekonstrukce.