Excel jako výměnný formát pro české stavebnictví? Pojďme ten nesmysl (z)měnit!

…takže veškeré nabídky, poptávky, měsíční fakturace či změny při realizaci si mezi sebou investoři, developeři, generální dodavatelé a subdodavatelé předávají v jednotném výměnném formátu. Ten snadno a rychle každý ze specializovaných softwarů přečte. Firma s ním tak může bez problémů dál pracovat a upravený nebo doplněný dokument pak jednoduše poslat dál. Vše lusknutím prstu“. „Moment!“ zarazí se druhý kolega a nejistě se zeptá: „A takový formát existuje?“ „Ale kdepak, já jen říkám, představte si to!“ Pravda je, že v současnosti nic takového není k mání, ale já jsem optimista a věřím tomu, že se začíná blýskat na lepší časy.

Ostatně jeden úspěšný pokus o univerzální formát tu už kdysi byl. Jmenoval se ORF (Obecný Rozpočtový Formát) a významnou měrou se na jeho vzniku podílela společnost Callida, která dokázala formát navrhnout a hlavně jej úspěšně prodiskutovat s ostatními tvůrci stavebních softwarů na českém trhu. Všichni jej následně zařadili do svých systémů a firmy si tak dokázaly jednoduchým způsobem mezi sebou předávat rozpočty. To bylo ovšem před cca 20 lety, tenkrát se pracovalo ještě v operačním systému DOS. Dnes jsme mnohem dále a formát ORF už je dávno historií. Nyní však nazrává čas, kdy si víc než kdy jindy uvědomujeme (také v souvislosti s příchodem BIM), že současný stav je už neudržitelný.

Excel jako výměnný formát v dnešní době už nestačí

V současnosti je v českém stavebnictví jednoznačně nejčastějším výměnným formátem mezi různými firmami excel, a na jednom projektu se může takových firem podílet i několik desítek. Rozpočty do excelových tabulek generují většinou různé softwary, které na trhu jsou. Navíc se excely v průběhu přípravy nebo realizace různě upravují a „vylepšují“. A tak všechny softwarové společnosti dělají a stále dokola aktualizují různé šablony a pomůcky pro uživatele, aby byli schopní všechny ty excely co nejrychleji a nejpohodlněji zpracovat. I přesto spousta kvalifikovaných osob dnes a denně složitě importuje nebo dokonce ručně přepisuje informace z excelu do nějakého systému a zase zpět. A to mi přijde v 21. století naprosto šílené. Ale jak už jsem psal na začátku, tak já jsem optimista. A mám k tomu minimálně dva pádné důvody.

Tím prvním je, že například v sousedním Německu s podobným výměnným formátem ve stavebnictví již více než 20 let pracují a je tam státem podporovaný. Více informací naleznete například zde. Takže víme, že to jde, když se chce.

Druhým důvodem je, že součástí „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“, která byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, je i tato oblast. Konkrétně se jedná o stanovení jednotného datového formátu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb – „stanovit používání jednotného standardizovaného datového formátu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr pro zadávací řízení veřejných zakázek na stavební práce.“

Nový datový formát nás nemine. A to je dobře!

Pro veřejné nadlimitní zakázky tak bude mít vypisovatel (v tuto chvíli tedy veřejný zadavatel) povinnost u veřejných zakázek používat nový datový formát. A úkolem Agentury ČAS, která je za zavedení metody BIM zodpovědná, je dostat nejvýznamnější tvůrce softwarů ke kulatému stolu a přesvědčit je, aby se na jednotném formátu společně domluvili. Následně by všichni vývojáři zařadili do svých softwarů nástroj pro import a export tohoto formátu. Pokud by se to nepovedlo a k dohodě by nedošlo, tak bude pravděpodobně Agentura ČAS nucena zavést toto opatření direktivně – jednoduše řekne: Bude to takhle! Na otázku, zda se bude Agentura ČAS zabývat jednotným formátem, odpověděl ředitel odboru Koncepce BIM Jaroslav Nechyba takto: „Ano, máme to v plánu pro rok 2020. Je to jedno z opatření uložené nám usnesením vlády ke koncepci BIM.“

My v Callidě jsme jednoznačně pro vznik výměnného formátu. V minulosti jsme již sami učinili určité pokusy, ale u našich partnerů jsme nenalezli adekvátní odezvu. Nový formát by navíc nemusel sloužit pouze k výměně nabídek a poptávek, ale měl by svůj přínos i při samotné realizaci zakázky, například při fakturaci (soupis odčerpaných prací a dodávek) a vypořádávání změn (vícepráce a méněpráce). Jsme přesvědčeni, že jeho zavedením dojde k ohromné úspoře času u všech osob, které se na přípravě a realizaci projektů podílejí.

Výměnný formát = úspora času a peněz

Zkuste počítat se mnou. Vezměte si, že nový způsob výměny informací ušetří každému hodinu denně. V běžné stavební firmě je takových lidí třeba 20. Jsou to všichni rozpočtáři, přípraváři, nákupčí, projektoví manažeři či stavbyvedoucí. Stavebních firem je na trhu přibližně 3 000. Jednoduchým výpočtem se dostaneme na celkovou úsporu 60 000 hodin měsíčně. Při započtení průměrné hodinové sazby jsme na úsporách v řádu desítek miliónů korun za jediný měsíc! Navíc by se vysoce kvalifikovaní odborníci mohli věnovat smysluplnější práci než neustále řešit, jak vyexportovat z různých softwarů data do excelu a zase zpátky. A nemuseli by stále řešit tisíce souvisejících problémů jako rozdílné verze excelů, velká chybovost při přepisování dat, špatně udělané vzorečky, různě zamčené buňky a podobně. To přeci nezní špatně, co myslíte?

Já pevně věřím, že se vše podaří, a že už v roce 2021 popř. 2022 budeme ve stavebnictví komunikovat daleko efektivněji. Na závěr mi dovolte parafrázovat známou větu „Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“, kterou pronesl americký kosmonaut Neil Amstrong po přistání na Měsíci v roce 1969. Třeba takto: „Malý krok pro vývojáře, velký skok pro české stavebnictví.“