Jak hodnotit životní cyklus budov?
Stavba, užívání i demolice budov má dopady na životní prostředí. Na ČVUT zkoumají, jak je lze snadno měřit a tedy i minimalizovat už ve fázi přípravy stavby.
Životní cyklus budov zahrnuje těžbu surovin, výrobu stavebních materiálů, jejich dopravu, proces výstavby, stavební odpad. Pak přichází fáze užívání budovy, která zahrnuje nejen spotřebu energií, ale i vody nebo materiálů na opravu a rekonstrukci. A konečně do životního cyklu spadá i demolice budovy a naložení se stavebním odpadem.
Hodnocení životního cyklu budovy umožňuje snížit dopad budovy na životní prostředí. Toto hodnocení je nutné, pokud budova usiluje o získání certifikátu kvality, jako jsou SBToolCZ, BREEAM, LEED a další. Již dnes se dopady budovy na životní prostředí v ČR znázorňují pomocí průkazu energetické náročnosti budovy.
Důkladná analýza dopadů životního cyklu budovy je však poměrně náročná a drahá. Na univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze proto hledají cesty, jak toto hodnocení zjednodušit. Na toto téma jsme hovořili v našem online studiu na veletrhu For Arch 2019 s Marií Nehasilovou, výzkumnicí UCEEB ČVUT.
Největší dopady na životní prostředí má provozní fáze a po ní hned fáze výroby stavebních materiálů. U nich je dobré, že se dá z projektu, respektive jeho rozpočtu přesně zjistit, jaké stavební materiály a v jakém množství se na stavbu použijí. Jak lze z rozpočtu odhadnout dopady životního cyklu budov na životní prostředí? Dozvíte se ve videu.