Recenzovaný V článku autor ukazuje, jak velmi odlišná může být cena tepla pro jeden a tentýž objekt v různé cenové struktuře. Současně ukazuje, že zvolit nejvhodnější cenovou strukturu není jednoduchým úkolem, který může provést jen ekonom. Do řešení je nutné zapojit i podrobnou znalost dané otopné soustavy a jejích provozních parametrů a možností.
Recenzovaný Je tomu tak vždy, když se objeví nové poznatky, že předchozí přístupy a poznatky musíme opravit, či opustit a ne zřídka vyhodit. Někdy se nám však nechce opustit to, na co jsme si zvykli, i když nám to již nemůže plnohodnotně sloužit, ale je nám to líto, anebo ani nevíme, že existují lepší věci.
Jakékoliv indikátory (tedy ani individuální), které by změřily spotřebu tepla, neexistují, a ty, které jsou různými lobbisty a některými úředníky ministerstev deklarovány pod pojmem „přístroje registrující dodávku tepelné energie“, registrují výhradně a jen obyčejnou teplotu, podle které není nikdo schopen ani přibližně určit individuální spotřebu tepla!
V diskusi na TZB-info se objevil zajímavý příspěvek – příklad zatepleného domu bytového družstva, které si klade otázky, co dále s vytápěním. Měřit? Hydraulicky vyregulovat? Chemicky vyčistit? Odpojit se od CZT? A jelikož v příspěvku je rovnou otázka: "Co mi/nám poradí pan Ing. Galád?" – zeptali jsme se.
Snižování energetické náročnosti budov je velice důležité. Neméně důležitým je ovšem i správné vyhodnocování energetických úspor. V praxi se setkáváme s různými přístupy k hodnocení energetické efektivity, přičemž některé z nich mají do objektivity hodně daleko. Patří mezi ně i tzv. Energetická liga.
V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.
V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.
V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů (spotřebitelů tepla).
Sofistikované řešení otopných soustav vede k tomu, že když se jednou a v jakémkoliv stádiu zateplení správně osadí TRV a seřídí a současně se instaluje sofistikovaně řešená předávací stanice, která „umí“ připravit a hlavně udržet požadované parametry v průběhu celé otopné sezony, pak již do doby životnosti otopné soustavy (vč. stanice) není třeba nic rekonstruovat a jiného řešit, než správně upravit teplotní a hydraulické parametry v této stanici.
V posledních letech se masivně zaváděla regulační a měřicí technika, od které se očekává úsporný provoz a co nejrychlejší navrácení investičních nákladů. Je plně využito jejího potenciálu? Na základě studie a celé řady měření autor upozorňuje na nedostatky, se kterými se v praxi a při samotném návrhu otopné soustavy setkává.
Úvodní článek seriálu kterým chtějí autoři ukázat možnosti podstatného zvýšení úspor tepla při vytápění budov a při provozu tepelných zařízení. Snahou je hledání souvislostí a vztahů, kterými lze vysvětlit chování dynamických otopných soustav v reálném provozu a rozdíl mezi předpokládanými a reálnými úsporami tepla v otopných soustavách osazených regulační technikou.
