Břetislav Koč

Recenzovaný Snahy o využití energie větru vedly v minulosti k řadě technických objevů a řešení. Tentokrát se podíváme na ta méně obvyklá, funkční i nefunkční a někdy i úsměvná.

Recenzovaný Vývoj větrných elektráren určených k instalaci na pevnině, pokud jde o jejich velikost, již skoro narazil na hranice reálných možností. Nové stroje pro instalaci na pevnině se v současnosti výkonově pohybují kolem 3 MW, s průměrem rotoru 100–130 m a výškou stožáru 100–140 m.

Recenzovaný Stavba větrné elektrárny je v porovnání s jinými typy elektráren poměrně rychlá a jednoduchá. I tak má svá zjevná specifika, která se projevují nejen v samotné stavbě a v transportu jednotlivých dílů, ale i v délce povolovacího procesu v poměru k době stavby. Sedmý díl seriálu přibližuje, jak se staví větrná elektrárna.

Recenzovaný Po sedmileté pauze se v roce 2002 začaly v České republice opět objevovat nové projekty větrných elektráren. Přesto však další rozvoj tohoto odvětví nakonec zůstal stejně skromný jako jeho začátek.

Recenzovaný Páté pokračování seriálu o větrných elektrárnách je věnováno malým větrným elektrárnám (MVtE) v ČR. Seznamuje s hlavními technologiemi u MVtE, popisuje rozvoj tohoto sektoru v ČR a nakonec přibližuje příběhy dvou instalací.

Recenzovaný Článek se zabývá nárůstem instalací větrné energetiky od přelomu tisíciletí. Větrná energie se na počátku 21. století stala nejdynamičtěji se vyvíjejícím oborem energetiky v Evropě. V období 2000–2015 vykázala nejvyšší nárůst instalovaného výkonu mezi všemi dalšími zdroji.

Recenzovaný Vysoké pokrytí našeho území rozvodem elektřiny a dostatek domácí fosilní energetické suroviny – uhlí – nenutil v Československu ve 20. století nikoho ke hledání energetických alternativ. Podle toho vypadal i rozvoj větrné energetiky, která se omezovala na několik pionýrských projektů.

Recenzovaný Druhý díl seriálu o větrných elektrárnách popisuje počátky větrné energetiky v Dánsku a v Německu, tedy v zemích, které se staly technologickými i uživatelskými lídry v tomto odvětví. Zároveň je uvedeno několik paralelních příběhů větrných elektráren, které byly pro vývoj tohoto oboru podstatné – ať už jako vývojové stupně nebo jako „slepé uličky“.

Recenzovaný Článek nás provede historií větrných elektráren od prvních pokusů s větrníky přes nové typy rotorů a nárůst výkonu až po první větrné elektrárny v České republice.

Evropská asociace větrné energie (EWEA) pořádá již tradičně v polovině června "Evropský den větru", při němž jsou zájemci v řadě zemí zváni k návštěvě větrných elektráren. Ve většině evropských zemí tato akce již proběhla právě včera. Dne otevřených dveří u nás se koná v sobotu 21. 6. 2008.

Větrná energetika zaznamenala v Evropě v uplynulém roce nejvyšší růst instalovaného výkonu zdrojů elektrické energie. Přibylo více než 8 tis. MW instalovaného výkonu. Naopak bylo odstaveno téměř 2 tis. MW výkonu uhelných a jaderných elektráren.

Co mohou mít společného známé a malebné (a památkově chráněné) jihočeské Holašovice s jednou z nejvýznamnějších památek celé lidské civilizace, místem kontaktu tří světových náboženství - Jeruzalémem? A také s Betlémem, Nazaretem a dalšími místy ve svaté zemi?

Koncem roku 2007 získala v Drážďanech Evropskou solární cenu další česká bioplynová stanice. Stanice na farmě ve Velkém Karlově patří s objemem fermentorů přes 10 tisíc m³ mezi největší evropské bioplynové stanice vůbec.

Je známou zkušeností, že výrobci různých zařízení používajících v hořácích klasické topné médium - zemní plyn - se nezřídka brání tomu, aby byly tyto instalace převáděny na topení bioplynem. Bioplyn ale nabízí i jiné využití.