Mezinárodní den větru

Široká veřejnost bude mít po roce opět možnost vlastními smysly posoudit některé aspekty provozu moderních větrných elektráren, jejich podobu v krajině i na konkrétní lokalitě a od přítomných odborníků mohou získat informace o tom, kam se technologicky posunula ekologická výroba elektřiny z větru. Seznam lokalit, kde budou návštěvníky očekávat provozovatelé větrných elektráren i zástupci jejich profesní organizace - České společnosti pro větrnou energii, je uveden v tabulce. Bližší informace o větrné energetice i o samotném dni otevřených dveří na vybraných lokalitách jsou k dispozici na www.csve.cz.

Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), profesní asociace která v ČR obor zastřešuje, tím v předstihu oslaví Mezinárodní den větru připadající na 15. června. Akci pořádá ČSVE ve spolupráci s European Wind Energy Association (www.ewea.org) u příležitosti Světového dne větru www.globalwindday.org. Partnery akce jsou Zelená energie Skupiny ČEZ a Česká pojišťovna.

Větrné elektrárny v ČR loni vyrobily podle údajů ERÚ 244,7 milionu kWh elektřiny a pokryly tak spotřebu 172 tisíc lidí, což je potřeba domácností města velikosti Plzně. Z větru by se přitom v ČR mohlo vyrábět ročně více než 6 TWh elektřiny, což je spotřeba více než čtyř milionů lidí. Instalovaný výkon všech českých větrných elektráren dosahuje nyní150 MW a po zprovoznění letošních nových instalací by mohl překročit 200 MW. V současné době probíhá stavba a připojování nových instalací u Horní Loděnice na Olomoucku (9 x 2 MW), u Horního Častkova (Krušné hory, Sokolovsko, 2 x 2 MW) a u Janova (okres Svitavy, 2 x 2 MW), kde jsou instalovány dvě větrné elektrárny českého výrobce WIKOV.

Aktuální výkupní cenou 2,34 Kč/kWh je větrná energie nejlevnějším obnovitelným zdrojem a výrobními náklady začíná konkurovat některým starším uhelným elektrárnám.

Větrná energie zaujímá významné místo v závazku České republiky (v roce 2010 má být vyrobeno 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů). Elektrárny významně ovlivňují ekonomickou bilanci obcí, v jejichž katastru se nacházejí. Svůj postoj k nim proto mění i představitelé veřejné správy i široká veřejnost, a tak můžeme očekávat, že v krajích, kde byla často zamítavá stanoviska k projektům větrných parků, se postupně postoje samospráv i obyvatel změní. Přispět k tomu má i připravovaná veřejná prezentace provozu větrných elektráren.

Podle Energetické koncepce ČR by v roce 2010 měla instalovaná kapacita ve větrných elektrárnách dosáhnout 450 MW a celková roční výroba ve větrných elektrárnách tak dosáhne 930 GWh a pokryje spotřebu 640 tisíc lidí (tj. spotřebu asi poloviny domácností hlavního města Prahy). Do čtyř let se počítá s instalovaným výkonem ve větrných elektrárnách ve výši 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách.

Větrná farma Kyštofovy Hamry

Návštěvníky přivítá kromě jiných instalací i největší "větrná farma" na území ČR Kryštofovy Hamry na lokalitách Rusová a Měděnec (Krušné hory, nadmořská výška 830 m n. m.), která je osazena celkem 21 větrníky, každý o jmenovitém výkonu 2 megawatty. Výška stožárů je 78 metrů, průměr rotoru 82 m. Instalovaný výkon celeného parku je 42 MW,

Výstavba byla dokončena v roce 2007 a ještě téhož roku byla zkušebně připojena do distribuční sítě. Větrné elektrárny Enercon pracují v režimu proměnných otáček při rychlosti větru od 2,5 do 32 m/s. V loňském roce, kdy probíhal zkušební provoz, vyrobila téměř 94 mil. kWh elektřiny. Pro porovnání, je to větší produkce, než ve stejném roce vykázala vodní elektrárna Střekov na Labi (podle údajů ČEZ to bylo 80 mil. kWh). Přes vysoký instalovaný výkon nepřinesla větrná farma Kryštofovy Hamry žádné problémy v síti a také ji nebylo třeba zálohovat tzv. horkými zdroji, což je častý argument odpůrců větrných elektráren.

Místa konání akce