Jak vydělávat díky bateriovému úložišti? Rozhoduje chytré řízení a analytika trhu

Potenciál bateriových úložišť se na českém trh naplno otevřel teprve nedávno a většina firem se s novými možnostmi teprve seznamuje. Část už ale do nového byznysu naskočila a šetří statisíce korun ročně. Někdy dokonce kombinace vlastního zdroje a bateriového úložiště přivádí firmy k určité míře energetické soběstačnosti – viz příklad z praxe níže.

Několik možností, jak šetřit i vydělávat

Možnosti využití bateriových úložišť jsou široké. Tomu pomohla nedávná změna legislativy, která umožnila začít je využívat i ke službám výkonové rovnováhy (tzv. SVR) nebo k přímému obchodování s energiemi na spotovém trhu. Úložiště díky tomu přestala být pouze nástrojem ke snižování nutných nákladů, ale otevřela firmám dveře k novým – a velmi zajímavým –výdělkům.

„V prostředí rostoucí volatility cen elektřiny znamená pasivní přístup k energiím jediné – zbytečně vysoké výdaje a neřízené riziko. Energetický trh se v posledních letech zásadně proměnil. Přibývá hodin s extrémně nízkými i vysokými cenami a rozdíly mezi nimi se dále prohlubují. Právě tyto výkyvy přitom dnes představují jednu z největších příležitostí,“ vysvětluje Jan Polách, obchodní ředitel společnosti Xenium Europe. Ta se na výstavbu bateriových úložišť i vlastních zdrojů elektřiny specializuje.

Simulace postavená na tvrdých datech

Zásadní posun oproti minulosti spočívá v tom, že firmy už dnes nemusí rozhodovat na základě odhadů. „Díky pokročilé simulaci založené na reálných provozních datech lze velmi přesně určit, jaký ekonomický přínos může aktivní řízení energie přinést konkrétnímu podniku. Naše modely pracují s detailními daty o spotřebě, výrobě i vývoji cen v krátkých časových intervalech. Dokážou ukázat nejen úsporu nákladů, ale i potenciál nových příjmů,“ přibližuje Jan Polách.

Management tak dostává jasnou odpověď na otázku, zda se investice vyplatí – a pokud ano, v jakém rozsahu. „Na základě podkladů od klienta umíme vypracovat podrobnou simulaci přínosů úložiště pro konkrétní provoz do dvou pracovních dnů, zcela zdarma,“ upřesňuje obchodní ředitel Xenium Europe.

Návratnost investice? Zpravidla 4 až 6 let

Ekonomika projektů bateriových úložišť – tzv. BESS – se v posledních letech výrazně posunula. „Návratnost investice se běžně pohybuje v horizontu 4–6 let a roční výnos může dosahovat desítek procent,“ vysvětluje Polách.

Vedle přímého finančního efektu firmy získávají i vyšší stabilitu cashflow a lepší kontrolu nad maržemi, což je v prostředí kolísajících cen klíčové.

Důležitou podmínkou této efektivity jsou jednak spolehlivé technologie – v těch se Xenium Europe spoléhá na značku HUAWEI, a jednak pokročilé řídicí systémy. V této oblasti má společnost skvělé zkušenosti s řešením VESU+ od společnosti Volteon.

Extrémně efektivní a bezpečný systém v reálném čase vyhodnocuje situaci na trhu, sleduje spotřebu firmy i výrobu z vlastních zdrojů a automaticky upravuje způsob využití energie. Podnik díky tomu dokáže nakupovat energii v době nízkých cen a využívat ji v okamžiku, kdy jsou ceny vysoké. Zároveň snižuje špičkové odběry a optimalizuje své fixní náklady.

Nad rámec těchto benefitů můžou firmy po vlastní ose obchodovat s energií nebo se zapojit do služeb výkonové rovnováhy – jak jsme zmínili výše.

Příklad z praxe: Jak VESU+ proměňuje volatilitu trhu v profit

Data konkrétního průmyslového provozu, který má bateriové úložiště a fotovoltaiku od společnosti Xenium Europe, ukazují, jak může využití úložiště vypadat v praxi. Graf zaznamenává průběh spotřeby, výroby, ukládání i prodejů elektřiny v průběhu dne 2. března letošního roku (přibližně v rozmezí 7.00 – 20.00 hodin).

Červené sloupečky označují spotřebu daného podniku. Ta je v průběhu celého dne poměrně stabilní. Žluté sloupečky zobrazují výrobu vlastní elektřiny z fotovoltaické elektrárny podniku. Před osmou hodinou ranní je výroba minimální, v průběhu dne pak narůstá, kolem poledne dosahuje maxima a v odpoledních hodinách pozvolna klesá, po páté hodině odpolední se západem slunce výroba končí.

Pokud by podnik měl pouze fotovoltaiku, musel by v ranních a večerních hodinách k pokrytí své spotřeby čerpat elektřinu ze sítě. Naopak v průběhu dne, kdy výroba aktuální spotřebu výrazně převyšuje, by podniku nezbylo nic jiného než posílat přebytky do sítě. S tím ovšem může být ve vybraných lokalitách problém, protože přenosové sítě jsou ve vybraných regionech na svém maximu a distribuční společnosti tak jakékoli přetoky zakazují.

Pokud by podnik nechtěl přebytkovou elektřinu jen tak poslat do sítě, mohl by ji podnik prodávat. Ovšem výdělek by byl minimální. Jak totiž v grafu naznačuje přerušovaná černá křivka, v době největší výroby – logicky – jsou ceny elektřiny na spotovém trhu minimální. A někdy mohou být dokonce i záporné. Ve finále by tak firma v extrémním případě musela za prodej do sítě ještě zaplatit.

Bateriové úložiště řízené systémem VESU+ ale zcela mění pravidla hry – a to v průběhu celého dne. Ráno může podnik svou spotřebu pokrýt zásobami z úložiště a v průběhu dne si veškeré přebytky z fotovoltaiky uloží na pozdější využití. Firma tak nepřijde o žádnou elektřinu z vlastního zdroje. To je první přínos. Tím ovšem výčet nekončí.

VESU+ po celý den v 15minutových intervalech sleduje trh a analyzuje spotové ceny. Pokud má firma dostatek uložené elektřiny a ceny na spotovém trhu jsou dostatečně vysoké, vyplatí se společnosti část uložené energie prodat. V ranních hodinách tak tento konkrétní podnik prodával elektřinu za 170–185 EUR/MWh, a v podvečerních hodinách dokonce za 182–304 EUR/MWh. Firma tak díky chytrému řízení a volatilitě cen efektivně tvoří profit.

Co je na tomto příkladu úplně nejzajímavější: Za celý sledovaný čas tohoto konkrétního dne firma ani jednou nepotřebovala čerpat elektřinu ze sítě. Vystačila si tedy ze 100 % s vlastním zdrojem a uloženou energií.

Další bonusové benefity

Pokud by navíc tato společnost měla výraznější vnitrodenní odchylky ve své spotřebě elektřiny, mohla by díky úložišti efektivně využít funkci tzv. Peak-shavingu, kdy bateriové úložiště „ořezává“ spotřební maxima. Systém neustále sleduje, kolik energie podnik v daný okamžik potřebuje, a pokud se spotřeba přiblíží k vyznačené hranici, VESU+ povolá do akce úložiště a potřebnou elektřinu zadotuje z uložených zásob.

„Energeticky náročné provozy díky této funkci můžou snižovat svá spotřební maxima. Díky tomu se jim sníží rezervovaná kapacita, což se obratem projeví ve snížení fixních nákladů. Pro řadu společností může jen tato položka představovat úsporu ve statisících korun,“ upřesňuje Jan Polách.

Pokud se navíc společnost dohodne na zapojení do služeb výkonové rovnováhy, může podepsat smlouvu s agregátorem trhu, který jí bude pravidelně vyplácet odměnu za poskytnutí kapacity úložiště na stabilizaci sítě.

Žádné funkce se nemusí vzájemně vylučovat. Systém VESU+ lze přesně přizpůsobit potřebám konkrétního podniku a nastavení je možné průběžně upravovat. Zároveň je systém natolik chytrý, že se na základě reálného provozu sám učí z praxe a dál se zdokonaluje.

Komu se vyplatí uvažovat o BESS?

Konkrétní přínosy bateriových úložišť se liší podle typu provozu, ale princip zůstává stejný. BESS mají významný potenciál především v průmyslových a výrobních podnicích, kde se dají efektivně využít veškeré funkce – od záložního zdroje, který ochraňuje výrobu před výpadky sítě, přes lepší využití energie z fotovoltaiky až po snížení fixních nákladů a vydělávání na volatilitě cen elektřiny.

Úložiště se uplatní také v logistických a skladových areálech, administrativních budovách, obchodních centrech a dalších objektech. V místech, kde stav distribuční sítě limituje velikost fotovoltaické elektrárny nebo přetoky z její výroby, umocňuje BESS možnosti vlastního zdroje.

Kdo dřív přijde, dřív vydělává

Z pohledu managementu dnes není otázkou, zda bateriové úložiště dává smysl. Mnohem důležitější je správné načasování.

Příprava projektu, získání povolení i samotná realizace trvají měsíce. Firmy, které začnou včas, získávají náskok. Dříve stabilizují své náklady a začnou využívat příležitosti, které současný trh nabízí. Naopak odkládání rozhodnutí znamená pokračující ztrátu. „Každý měsíc bez aktivního řízení energie znamená pro firmu zbytečné náklady a promarněnou příležitost,“ uzavírá Polách.

Energetika se tak postupně stává plnohodnotnou součástí strategického řízení firmy, podobně jako finance nebo nákup. Podniky, které ji začnou řídit na základě dat, získávají nejen vyšší efektivitu, ale i nový zdroj příjmů. A právě schopnost přesně spočítat potenciál vlastního provozu dnes rozhoduje o tom, kdo bude z vývoje energetického trhu profitovat – a kdo za něj bude dál jen platit.