Obce a větrné elektrárny: co by měli starostové vědět před jednáním s developerem

Obce proto znovu řeší nabídky developerů, vhodné lokality i otázky obyvatel. Pro řadu starostů a zastupitelů jde přitom o nové téma.

Komora obnovitelných zdrojů energie a Česká společnost pro větrnou energii proto připravily sérii praktických materiálů, které mají samosprávám pomoci při rozhodování, komunikaci s veřejností i vyjednávání s investory. Odkazy na publikace najdete níže v textu.

Příručky opakovaně upozorňují, že souhlas zastupitelstva neznamená automatické povolení stavby. Každý projekt prochází posuzováním vlivů na krajinu, přírodu, zdraví obyvatel i hlukovou zátěž. Materiály nemají obce přesvědčovat k podpoře větrníků za každou cenu, ale poskytnout jim věcné informace pro rozhodování.

Zkušenost je silnější než obavy

Publikace opakovaně zdůrazňují význam praktické zkušenosti. Většina lidí v Česku totiž s větrnými elektrárnami osobní zkušenost nemá. Rozvoj oboru se po roce 2013 téměř zastavil a veřejná debata často stojí víc na obavách než na reálných zkušenostech.

Zkušenosti z obcí, kde už větrné elektrárny fungují, ale ukazují jiný obraz. Obyvatelé mají přímou zkušenost s provozem, hlukem i dopady na okolí a postoje bývají výrazně vstřícnější. Podle starostů se nemovitosti dál prodávají za běžné ceny a obce získávají konkrétní finanční přínosy.

Autoři proto doporučují organizovat exkurze do míst, kde už větrníky stojí. Osobní návštěva a možnost mluvit přímo se starosty nebo obyvateli bývá často přínosnější než dlouhé prezentace nebo internetové diskuse. V Česku dnes fungují větrné elektrárny přibližně ve stovce obcí.

Včasná a otevřená komunikace rozhoduje

První z průvodců, „Jak komunikovat o větrných elektrárnách?“, se zaměřuje na komunikaci s veřejností. Podle autorů způsob komunikace velmi často rozhoduje o tom, zda debata zůstane věcná, nebo přeroste v konflikt.

Doporučení je jasné: informovat obyvatele co nejdříve, už ve chvíli, kdy obec nabídku developera teprve zvažuje. Pokud samospráva komunikaci odloží, prostor rychle zaplní spekulace a neověřené informace.

Materiály doporučují veřejná setkání, zapojení developerů do diskusí, využití obecních zpravodajů a webů i společné návštěvy existujících projektů. Cílem není obyvatele přesvědčit za každou cenu, ale dát jim dostatek informací a prostor pro otázky.

Publikace se věnují také místním referendům. Podle zkušeností mohou spory v obci spíše vyostřit a nepřinášejí vždy jednoznačný výsledek. Autoři proto doporučují průběžnou komunikaci a případně nezávazné ankety, které pomohou zjistit náladu mezi obyvateli bez další eskalace konfliktu.

Obec si vybírá partnera na desítky let

Druhý průvodce, „Jak se staví a provozuje větrná elektrárna?“, se zaměřuje na praktickou přípravu projektů a výběr developera. Publikace upozorňuje, že obec nevstupuje do krátkodobé spolupráce, ale často do vztahu na 25 až 30 let.

Materiály doporučují ověřovat historii firmy, její zkušenosti i technickou připravenost projektu. Důležité je například zjistit, zda má developer zajištěné připojení do distribuční sítě, vyřešené vztahy k pozemkům nebo zda počítá s moderními technologiemi místo zastaralých zařízení.

Autoři zároveň upozorňují, že kvalitní projekt nelze posuzovat jen podle výše finanční nabídky pro obec. Podstatná je také dlouhodobá stabilita partnera, realistické podmínky projektu a schopnost firmy komunikovat otevřeně s vedením obce i obyvateli.

Co může obec z větrné elektrárny získat

Velká část debat se týká konkrétních přínosů pro obec a její obyvatele. Vedle pravidelných příspěvků do rozpočtu publikace zmiňují také možnost podílu na projektu, slevu na elektřinu nebo komunitní energetiku.

Možnosti, které obec a místní mají, najdete shrnuté v těchto infografikách.

Web nabízí i informace o loňském zákonu o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, který zavádí garantovaný poplatek z výroby větrné elektřiny na území obce. Součástí materiálů jsou také odpovědi na otázky spojené s fungováním akceleračních zón a nových pravidel pro rozvoj obnovitelných zdrojů.