Analýza spotřeby vody a plynu, spotřeba tepla v bytech u panelového bytového domu v Praze za rok 2011

Pokud se společenství vlastníků bytů rozhoduje, jakou cestou pro získání úspor energií jít, potom je nutné zvážit mnoho kritérií. Nejdůležitější informace pro vlastníky domů jsou ty, které označují hlavní příčiny ztrát budovy. Způsob, kterým budova nejlépe dosáhne úspor, je individuální, podle daných dispozic domu a podle možností zavedení různých systémů regulace.

Systém CEM se nejlépe osvědčuje u panelových domů s centrální dodávkou vytápění, které i po vyčerpání všech možností zateplení stále vykazují vysokou spotřebu tepla a vody. Hlavní rozdíl oproti jiným systémům měření energií je ten, že CEM měří jak bytové jednotky, tak patní měřidla a informace o aktuálních odečtech dodává nepřetržitě, několikrát do hodiny a ihned on-line.

Investice do systému CEM se navrací po 3 až 5 letech (podle velikosti domu). Výhodou CEM je rychlá instalace (bezdrátové bateriově napájené moduly), kontrola údajů z měřidel přes internet nejen pro správce, ale i pro každého vlastníka bytu, bezobslužný provoz, flexibilnost systému (možnost odečítat měřidla různých výrobců), eliminace neoprávněné manipulace s měřidly, snadná kontrola nákladů (automaticky propočítává spotřebu vůči zálohám apod.). Počáteční jednorázová investice přepočtená na bytovou jednotku činí 5200,– až 5900,– Kč. Částka zahrnuje měření vody a tepla v bytě s vodoměry třídy B nebo C, včetně instalace a společného nákladu na osazení patních měřidel – např. vody, plynu.

Zde je konkrétní analýza meziroční a roční spotřeby vody a plynu a spotřeby tepla konkrétního bytového domu.

Dispozice domu: dva spojené panelové domy, 103 byty, 2 roky po zateplení fasády, plastová okna.
Dodávka plynu do společné kotelny slouží i pro ohřev vody.

Komponenty systému CEM

Dům je osazen radiovými moduly pro měření patních měřidel – plynoměr a vodoměr – a také rf moduly pro měření bytových měřidel. Pro měření teploty v místnostech jsou použity radiové senzory pro měření teploty (zjednodušeně rf teploměry). Referenční venkovní teplotu měří radiový senzor umístěný na fasádě domu na severní straně na závětrném místě.

Podkladem pro analýzu jsou standardní výstupy softwaru systému CEM pro on-line měření nákladů na bydlení, který byl do dvou bytových domů s celkem 103 byty instalován v závěru roku 2009.

Předmětem analýzy je celková spotřeba vody, celková spotřeba plynu používaného pro vytápění a ohřev teplé vody a detailnější pohled na vývoj spotřeby tepla v jednotlivých bytech.

1. Vývoj celkové spotřeby vody a plynu

Vývoj celkové spotřeby vody a plynu za období od roku 2009 do roku 2011 je popsán v následujících tabulkách:

Z tabulek je patrné, že od roku 2009 významně poklesla spotřeba vody i spotřeba plynu. Velmi významně se snížila i úroveň ztrát vody, která je již prakticky trvale pod úrovní 5 % z celkové spotřeby vody.

2. Analýza spotřeby vody

Následující tabulka ukazuje meziroční srovnání spotřeby vody po jednotlivých měsících:

Z tabulky je patrné, že spotřeba vody od zavedení systému on-line měření prakticky neustále klesá. V současné době je spotřeba vody o cca 27 % nižší než v roce 2009. Snížení spotřeby mezi rokem 2009 a 2011 činí 3067 m³, což při jednotkové ceně cca 57,– Kč za m³ představuje roční úsporu nákladů ve výši 174 819,– Kč.

Postupné snižování spotřeby je dobře patrné i z dalšího grafu, ze kterého je rovněž vidět, jaký vliv na spotřebu vody měla havárie v říjnu 2011 (i když byla díky systému CEM relativně včas zachycena).

Vývoj společné spotřeby a ztrát vody

Výše společné spotřeby a ztrát vody (dále jen „ztrát“) je systémem CEM počítána jako rozdíl mezi údajem patního (fakturačního) měřidla a součtem náměru bytových vodoměrů. Údaj ztrát tak samozřejmě zahrnuje nejenom skutečné ztráty v potrubí, kotelně a ve společných prostorech, ale i rozdíl v přesnosti údajů mezi hlavním vodoměrem a bytovými vodoměry. Následující tabulka ukazuje vývoj ztrát po jednotlivých měsících od doby, kdy bylo zavedeno jejich měření pomocí systému CEM:

Z tabulky i následujícího grafu je patrné, že výše společné spotřeby a ztrát se již běžně dostává pod úroveň 3 % ročně, což je vynikající výsledek. Opět je vidět výrazný vliv havárie v říjnu 2011. Celkový součet roku 2010 je uveden bez prvních tří měsíců, kdy se v bytech ještě neměřilo, takže skutečné meziroční snížení ztrát je ještě výraznější, než vidíme v tabulkách.

3. Analýza spotřeby plynu

Následující tabulka ukazuje meziroční srovnání spotřeby plynu po jednotlivých měsících:

Z tabulky je patrné, že spotřeba plynu od zavedení systému on-line měření sice klesá, ale tento pokles není tak markantní, jako u spotřeby vody. Snížení spotřeby plynu mezi rokem 2009 a 2011 činí 9046 m³, což při jednotkové ceně cca 10,– Kč za m³ představuje roční úsporu nákladů ve výši 90 460,– Kč.

U spotřeby plynu je nutno vzít v úvahu, že vzhledem ke klimatickým výkyvům má každý rok jinou energetickou náročnost. Meziroční srovnání spotřeby plynu je proto pouze orientační.

4. Analýza spotřeby tepla v bytech

Na základě kontinuálního měření teploty ve všech obytných místnostech obou domů systémem CEM byly z každodenních cca 70 údajů, které vysílají senzory, vypočítány průměrné měsíční teploty v jednotlivých místnostech. Pro meziroční srovnání byl vybrán měsíc leden, kde je vliv intenzity topení na teplotu v bytě nesporný a kde máme k dispozici již i čerstvá data z ledna 2012. Statistickým porovnáním lednových dat v letech 2010, 2011 a 2012 jsme zjistili následující trendy:

1.	průměrná teplota v místnosti v roce 2010 (224 měřených místností):	22,54 ºC
2.	průměrná teplota v místnosti v roce 2011 (251 měřených místností):	22,21 ºC
3.	průměrná teplota v místnosti v roce 2012 (251 měřených místností):	22,11 ºC
4.	pokles průměrné teploty v roce 2011 (oproti roku 2010):	−0,33 ºC
5.	pokles průměrné teploty v roce 2012 (oproti roku 2010):	−0,43 ºC
6.	podíl místností s průměrnou teplotou vyšší než 23ºC v roce 2010:	37 %
7.	podíl místností s průměrnou teplotou vyšší než 23ºC v roce 2012:	29 %

Jako kritérium pro označení místnosti jako „zjevně přetápěné“ jsme zvolili průměrnou teplotu v místnosti vyšší než 23 ºC. Podíl zjevně přetápěných místností se oproti roku 2010 snížil z původních 37 % na současných 29 %, což je ale stále dost vysoké číslo.

Vzhledem k vysokému počtu místností s průměrnou teplotou přesahující hranici 23 ºC vidíme ve snižování teplot v jednotlivých bytech nezanedbatelný potenciál pro další snižování nákladů na vytápění.

Doporučení pro tento dům k dalšímu snížení nákladů na spotřebu vody a vytápění s CEM Softlink:

1. Spotřeba vody: doporučujeme nastavit limit denní spotřeby na hlavní vodoměr, aby při havárii nebo zvýšení odběru systém poslal na vybrané e-maily informaci o překročení mezní hodnoty a tím by bylo možné okamžitě reagovat a zabránit ztrátám.
   Nastavení limitů neboli mezních hodnot zadává správa domu nebo osoba spravující systém CEM daného domu.
   
   Vzor viz obrázek:

2. Spotřeba plynu a tepla: při přetápění místností v bytech doporučujeme informovat dotčené byty formou výpisu z CEM do schránky s doporučením snížení teploty v bytě. Tuto akci lze nastavit v systému CEM.
   Pokud by se snížila teplota v přetápěných místnostech, lze předpokládat, že dojde k celkovému snížení nákladů na vytápění daného domu až o 10 % ročně.