Vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu z pohledu redaktora

Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, vyšla ve sbírce zákonů a je účinná od 1. července 2024. Nyní v říjnu, kdy se se zněním vyhlášky již seznámila i širší odborná veřejnost provádějící projekty technických zařízení budov, je zřejmé, že místo zjednodušení a jednoznačnosti vyhláška přinesla i řadu otázek a nejasností a v některých případech je i v rozporu s jinými předpisy. Svůj názor do diskuze, k problematice projektování vzduchotechnických systémů, zpracoval doc. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D., který vede Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní.

Účastníci sympozia Green Way ve dnech 15. a 16. října měli možnost si poslechnout názory dalších odborníků. Například Ing. Jiřího Petlacha, který je „otcem“ sympozia, prof. Karla Kabele, CSc., který je mj. předsedou Společnosti pro techniku prostředí a vedoucím katedry TZB na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Ing. Petra Dospivy, Ph.D, místopředsedy ČKAIT a dalších. Je nežádoucí skutečností, že každý z nich upozornil na některá ustanovení ve vyhlášce, která neodpovídají technické praxi a staví projektanty do mnohdy neřešitelné pozice. Smutnou skutečností je, že tvůrci vyhlášky prakticky zcela ignorovali připomínky, které zejména ze strany ČKAIT, tedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků obdrželi, a které na nesrovnalosti v navrženém znění vyhlášky ukazovaly.

Jako mírně poučený laik jsem si proto vyhlášku pročetl. Níže připojuji pár osobních postřehů k ustanovením, která mne na první pohled zaujala.

§ 13 Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku

(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení nebo ohrazení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, části oplocení pozemku musí být snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.

„Toto je po povodních velmi aktuální, Ale jaký povodňový průtok se uvažuje? Je to Q5? Q20, Q100 nebo snad jiný? A jde o aktivní zónu nebo mimo ni?“

§ 22 Tepelná ochrana budov

(1) Budova musí být navržena a provedena tak, aby byla zajištěna

e) ochrana proti

1. pronikání vody do stavby a jejích konstrukcí,
2. šíření vlhkosti v konstrukcích a ve vnitřním prostředí stavby.

(2) Budova musí být dále navržena a provedena tak, aby bylo zamezeno zvyšování objemové aktivity radonu.

„Co vše obsahuje tepelná ochrana budov? Skutečně do tepelné ochrany patří opatření na omezení pronikání radonu do budovy a snižování jeho aktivity v budově nebo jde o oblast ochrany zdraví osob? Nemáme čistě náhodou českou technickou normu, která tepelnou ochranu budov řeší a tvůrce vyhlášky na tuto normu mohl jednoduše odkázat?“

§ 28 Ochrana před povodněmi a vydatnými srážkami

(2) Pokud je to technicky možné, musí být v záplavovém území minimálně 1 m nad návrhovou hladinou povodně při době opakování povodně 100 let (Q100) …

„Když se staví nová budova, tak je technicky vždy možné vše požadované umístit minimálně 1 m nad uvedenou hladinou. Pro umístění zdroje tepla a zařízení zajišťujících vytápění, větrání je to v řadě případů i běžné. Je to jen a jen otázka investičních nákladů. Doufejme, že nepůjde jen o názor úředníka, který technickou nemožnost případně uzná.“

HLAVA III. Požadavky na technické zařízení stavby

§ 40 Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod
§ 41 Kanalizační přípojka a vnitřní kanalizace
§ 42 Žumpa
§ 43 Silnoproudý rozvod a rozvod elektronických komunikací
§ 44 Záložní zdroj elektrické energie
§ 45 Plynovodní přípojka
§ 46 Vzduchotechnické zařízení
§ 47 Teplovodní přípojka a rozvod tepelné energie
§ 48 Spalinová cesta

„Jiná než výše uvedená technická zařízení staveb (budov) by úředník vlastně neměl znát a neměl by tedy pátrat po splnění podmínek.
Velká pozornost je věnována spalinovým cestám. Například vyústění spalinové cesty nad střechou musí být navrženo a provedeno s ohledem na výšku jejího ústí od střešní krytiny a od sousedních objektů tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci spalinové cesty. To je jistě správně, ale kde je vzdálenost k nasávacím a výfukovým otvorům pro větrání, neboť jejich minimální vzdálenost mezi sebou je vyhláškou definována na minimálně 10 metrů. Upozorňuje na to i autor článku [1]. Spaliny jsou podle vyhlášky zřejmě pro větrání méně nebezpečné než spotřebovaný vzduch.
Ve vyhlášce nejsou uvedeny konkrétní požadavky na kotelny, technické místnosti pro výrobu tepla a teplé vody. To lze považovat za výhodu.“

HLAVA IV

Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba pro sport

§ 52

(3) Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být navržena a provedena tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn byla po celý rok totožná s teplotou vzduchu v místnosti.

„To znamená, že celý vnitřní prostor těchto staveb musí mít stejnou teplotu vzduchu a stejnou povrchovou teplotu vnitřních stěn. Toku tepla přes stěny nelze zabránit a každý tok tepla přes stěny způsobí odchylky. Pokud si kdokoliv umane, tak dodržení tohoto ustanovení velmi snadno napadne a netuším, jak se bude projektant bránit. Zvláštní je, že i mírný rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou povrchu vnitřní stěny vadí, ale zřejmě nevadí obvykle mnohem větší teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu a povrchem u stěny vnější.“

Vodovod

§ 67

(1) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

„Je dobře, že toto ustanovení ve vyhlášce je. Ale nedodržet tento požadavek může jen neznalec a takový nemá co dělat mezi projektanty.“

Přílohy

Součástí vyhlášky jsou přílohy. O vlivu některých ustanovení přílohy Příloha č. 2, VĚTRÁNÍ na činnost projektanta se píše v článku [1].

Pro projektanty vytápění je zřejmě velkou předností vyhlášky, že se problematice vytápění věnuje jen velmi málo.

Zmínku lze nalézt v příloze č. 11, která se týká prostorů pro přechovávání zbraní, střeliva a muničního skladiště. Konkrétně:
2.18. Pro regulování teploty a vlhkosti musí být v muničním skladišti navrženo a provedeno zařízení pro větrání, popřípadě vytápění. Součástí režimu větrání je i zařízení sledující hodnoty teploty a vlhkosti a změny těchto hodnot v čase.

Také v příloze č. 12 technické požadavky na stavby určené k nakládání s výbušninami:
4.2. Topné těleso, armatura a další obdobné zařízení musí být navrženo a provedeno v hladkostěnném provedení. Regulační armatura a zařízení nesmí být navrženy a provedeny v místnostech, kde se nakládá s výbušninami. Vzdálenost topného tělesa od stěny a technologického potrubí nesmí být menší než 0,1 m. Komín do výšky 20 m musí být vybaven zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komín plynové kotelny.

Závěr

Závěr nechť si udělá každý z Vás sám. Můžete se mnou v některých postřezích nesouhlasit a pokud mi doložíte důkazy, velmi rád svůj názor opravím.

Zmíněná vyhláška ovlivní stavební činnost na řadu dalších let. Vzhledem k tomu, že jde o prováděcí vyhlášku k zákonu, všechny případně později vydané vysvětlující dokumenty, jako například nařízení vlády či metodické vysvětlení ministerstva budou mít vždy nižší právní postavení než vyhláška. Soud při řešení sporu k nim může přihlédnout, ale také nemusí. A kde je jistota, kterou by vyhláška měla dát?

Může zde být ještě jedna možnost. A to, že vyrůstající nová generace odborníků na obor technických zařízení budov, jak o ní hovořil prof. Karel Kabele na Green Way, najde nová řešení. Jako první si to vyzkouší letošní diplomanti. Inu uvidíme.