Komunitní energetika: zkušenosti ze zahraničí a 7 doporučení pro ČR

Co je komunitní energetika a pro koho je určena? Poslechněte si rozhovor s Janem Bakulem, právníkem skupiny Frank Bold na veletrhu For Arch 2023.

Sdílení elektřiny a komunitní energetika v ČR stále nemají přesnou legislativní úpravu. Kvůli zpožděné implementaci dokonce hrozí Česku pokuta ze strany EU. Český návrh novely energetického zákona zahrnující komunitní energetiku z června 2023, tzv. LEX OZE II., však prošel hladce prvním čtením v Poslanecké sněmovně na konci srpna 2023. Půjde-li dále vše dobře, je naděje, že novela nabyde účinnosti již v příštím roce.

Delší čas přípravy má alespoň tu výhodu, že se ČR může poučit ze zahraničních zkušeností, kde je již patrné, co se v komunitní energetice osvědčilo a co ne.

Expertní skupina Frank Bold prozkoumala systémy komunitní energetiky v sedmi evropských státech, porovnala je a formulovala 7 doporučení pro českou právní úpravu komunitní energetiky. Tady jsou.

1. Umožnit různé metody sdílení elektřiny

Návrh zákona lex OZE II neupravuje podrobnosti týkající se způsobů alokace. Zákon rozhodnutí o alokačním klíči ponechává na ERÚ (prováděcích předpisech), který se podle předběžných informací kloní ke statické metodě.

To znamená, že výroba elektřiny ze společného zdroje je mezi členy komunity rozdělena podle pevně určeného podílu – například odběrné místo A 5 %, odběrné místo B 10 % atd. Tím se potenciál sdílení elektřiny výrazně snižuje a prodlužuje se návratnost společného zdroje.

Pokud při statickém alokačním klíči někteří členové svůj určený podíl v danou chvíli nespotřebují, přeteče přebytek do sítě, místo aby ho mohli využít ostatní členové komunity. Má-li ve stejnou chvíli jiný člen komunity spotřebu nad rámec svého podílu, při statickém alokačním klíči nemůže využít komunitní přebytky a musí nakoupit zbytek potřebné elektřiny ze sítě.

Jedním z řešení je zpřístupnění dynamického alokačního klíče, který rozděluje vyrobenou elektřinu podle okamžité spotřeby svých členů. Tím umožňuje využít maximum vyrobené elektřiny v rámci komunity a teprve co zbyde, přeteče do sítě.

Další variantou je hybridní alokační klíč, kde se výroba ze společného zdroje nejprve rozdělí podle statického klíče a případně přebytky podle klíče dynamického.

Ideálně se k tomuto požadavku staví Francie, kde si je možné vybrat typ klíče, podle něhož bude vyrobená elektřina rozdělována. Totéž umožňuje také Rakousko, nenabízí však hybridní alokační klíč.

Podle posledních informací se bude ČR držet statického klíče, ale umožní více opakování rozdělení (iterací). Tzn. vyrobená elektřina se rozdělí mezi odběrná místa podle pevně daného podílu, ale přebytky se znovu se rozdělí podle statického klíče a takto několikrát dokola. Tím by se měla využít většina vyrobené elektřiny v rámci jednoho společenství.

Současně má být ale tento postup omezen na 50 odběrných míst. Tzn. společenství s větším počtem odběrných míst budou rozdělovat vyrobenou elektřinu podle prostého statického klíče – bez opakování.

Přečtěte si také K čemu je Elektroenergetické datové centrum Přečíst článek

2. Stanovit lhůty pro instalaci chytrého měření (smart meterů)

Aktuální návrh zákona žádnou lhůtu pro instalaci neobsahuje. Aby se předešlo technickým průtahům, Frank Bold na základě zahraničních zkušeností doporučuje zakotvit přímo v zákoně povinnou lhůtu 2–4 měsíce, kdy má příslušný distributor povinnost nainstalovat členům komunity chytré měření. Vzniká tak jistota pro členy společenství, že sdílení bude možné v určité době spustit.

3. Nezavádět nadbytečné administrativní bariéry

Omezení hlasovacích práv členů nebo příliš striktní územní rozsah energetického společenství se v zahraničí neukázaly jako přínosné. Podobné bariéry komplikují zakládání společenství, vyžadují striktnější kontroly a ve finále nejsou potřeba.

4. Finančně motivovat k lokálnímu sdílení

V Rakousku je zavedena sleva na distribučních poplatcích, která je odstupňována podle vzdálenosti členů komunity. Čím jsou si členové blíže, typicky v rámci komplexu budov nebo jedné sítě nízkého napětí, tím méně sdílení elektřiny zatěžuje síť a tím platba za distribuci nižší. Naopak pokud je využito více napěťových úrovní, platí se distribuční poplatek v plné výši.

Takové opatření motivuje členy energetických komunit sdílet elektřinu na kratší vzdálenost a přispívat k nižšímu zatížení sítě.

5. Chránit člena společenství s využitím existujících právních nástrojů

Ochrana členů společenství je již dostatečně zajištěna pomocí ustanovení z občasného a spotřebitelského práva. Mimo tato ustanovení je především nutné v lex OZE II zajistit svobodný odchod členů ze společenství a možnost ukončení sdílení elektřiny v rozumné lhůtě, např. 3 měsíce po vzoru výpovědi smlouvy o dodávce.

6. Sdílet výhradně obnovitelnou elektřinu

Cílem komunitní energetiky je rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Hlavně u režimu aktivního zákazníka skupina Frank Bold doporučuje, aby jak energetická společenství, tak aktivní zákazníci mohli sdílet pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů.

7. Preferovat sdílení ve společenstvích

V režimu aktivního zákazníka nemají členové stejnou ochranu spotřebitelů jako energetická společenství. Frank Bold proto doporučuje, aby se každý institut používal k tomu, k čemu byl zamýšlen – energetická pro širší skupiny a aktivní zákazník pro sdílení blízkým osobám, příp. do jiného svého odběrného místa, a to z vlastní výrobny (mezi jednotkami odběrných míst). V lex OZE II proto Frank Bold radí institut aktivního zákazníka dále nerozšiřovat.

Novela energetického zákona prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně a práce na prováděcích právních předpisech již probíhají. Cílem je stihnout účinnost zákona od 1. 1. 2024 a začátek sdílení elektřiny od 1. 7. 2024. O to důležitější je, aby právní úprava byla kvalitní a nebylo nutné ji brzy novelizovat.

Zajímá vás, jaký je rozdíl mezi energetickým společenstvím a aktivním zákazníkem? Poslechněte si rozhovor s Janem Bakulem, právníkem skupiny Frank Bold na veletrhu For Arch 2023.

Celou studii najdete na webu skupiny Frank Bold.