Rozhovor o inteligentních regionech

Pod organizačním patronátem Společnosti pro techniku prostředí proběhla počátkem listopadu v Brně odborná konference zaměřená na problematiku inteligentních regionů. Cílem bylo ukázat, že přechod na chytré řízení procesů probíhajících na úrovni regionu je možný, jak dokazují příklady ze zahraničí, ale i již řešené příklady v České republice, například v Brně - Novém Lískovci. Proces vzniku inteligentního regionu vyžaduje specifický přístup, který nemusí být zcela v souladu s obvyklou praxi politického řešení problematiky řízení veřejných záležitostí. Přitom se ale bez politické podpory neobejde. Na jedné straně stojí odborníci, znalci dílčích částí problematiky budování inteligentní regionu a na druhé straně stojí zájem politické sféry povýšit řízení regionu na vyšší úroveň. Společný zájem tady je, a pak je třeba nechat každého dělat to, co umí, vzájemně si nepřekážet.

O problematice inteligentních regionů, nejen z pohledu řízení procesů v oboru TZB, tedy optimalizace toků energií, ochrany životního prostředí snižováním emisí doprovázejících výrobu, přenos i využití energií, problematiky srovnatelnosti posuzování kvality vnitřního prostředí, ale i o širších souvislostech jsem hovořil s doc. Ing. Jiřím Hiršem, CSc., který uspořádání konference Inteligentní regiony inicioval a stojí za velkou aktivitou katedry TZB brněnského Vysokého učení technického při budování inteligentních regionů.

Jak vzniká projekt inteligentního regionu?

Prvním a nezbytným krokem na cestě ke vzniku inteligentního regionu jsou rozhovory nikoliv na nejvyšší mocenské a politické úrovni, ale doslova odspodu, mezi lidmi působícími v regionu v nejrůznějších oblastech. Tito lidé si musí říci, pojďme něco dělat, každý z nás má dostatek znalostí, a tudíž odborný názor, jak by inteligentní region měl fungovat. Tito lidé musí spolu diskutovat, své názory vysvětlovat. Teprve druhým krokem je dělení všeho prodiskutovaného do dílčích oblastí, do technických řešení zastřešených celkovou vizí, jak by měl inteligentní region vypadat. V této podobě už konkrétnějších diskuzí se vytváří základní struktura a vyčleňují se vize, které mají nejblíže k realitě, které lze řešit, které se stanou primárními.

Pokud diskuze dospěje do stádia, kdy jsou zřejmé prioritní oblasti daného regionu, pak se začnou hledat odborníci, kteří musí být schopni problematiku vysvětlit nejen odborníkům, ale široké veřejnosti. Mezi nimi musí být nalezen lídr za konkrétní část vize inteligentního regionu, který bude danou problematiku řešit. Nikoliv sám, ale zase s podporou odborníků. Samozřejmě se v diskuzích může a musí oponovat, je nutné vnímat i nesouhlasné názory a analyzovat jejich příčiny. Přitom se stanovují strategické body, které určují pořadí postupných opatření k naplnění vize.

Samospráva regionu pak od odborníků uslyší nejen to, co by co by chtěli, ale i to, co potřebují k naplnění vize. Přitom odborníci řeší technické problémy, ale současně naplňují i vizi samosprávy, tedy vybudovat inteligentní region. Odborníci po svém naplňují politické vize samosprávy, dělají to dobrou cestou. Samospráva musí pozorně odborníkům naslouchat. Je nutné, aby mezi odborníky a samosprávou vzniklo pouto tvořené společným zájmem, protože jedině toto dává záruku za výsledek. Pak lze sestavit plán dlouhodobého rozvoje, jak se bude postupovat. Zde již dojde na konkrétní technická opatření, například kde se osadí nejrůznější čidla, aby bylo možné vyhodnocovat provoz nejrůznějších zařízení atd. Pro úspěch budování inteligentního regionu je třeba vyjít skutečně odspodu, od názorů oborníků na jednotlivé obory, které se při tvorbě inteligentního regionu protínají.

Vize, to není nesplnitelná chiméra

Smart region lze budovat na oblasti čítající již asi deset až dvacet tisíc obyvatel. I v těchto poměrně velkých oblastech se na však úrovni samosprávy těžko nenajde člověk, který bude všemu, co řešení inteligentního regionu vyžaduje, rozumět. To není na dnešní úrovni techniky možné. O to více do popředí vystupuje nutnost zapojení odborníků a přiznání jim práva na konečné slovo. Ale i odborníci musí mít schopnost přesvědčit samosprávu, že spolupráce bude mít nějaký úspěch, že vize jsou dosažitelné a také pak každodenně dokazovat, že jsou realizovány.

Lidé zespodu, ti řeknou, co by chtěli, co k naplnění vize potřebují, a lidé nahoře řeknou ano, je to trend, který chceme zachytit, budeme se tím zabývat, chceme ho řešit, vyčleníme na něj rozpočet a potřebné aktivity. Přitom každá oblast, region nemusí nutně řešit vše a naráz. Může si za prioritu zvolit jen něco, ale nesmí ztratit ze zřetele budoucí komplexnost.

Například lze začít 3D digitalizací regionu, vytvořením základního podkladu, mapy, a pak do ní postupně přidávat jednotlivé projekty. Zde nejde již jen o izolované řešení například tepelných sítí zásobování teplem. V digitalizovaném plánu se postupně propojují nejrůznější činnosti, které jsou udržovány v aktuálním stavu a zpětně pak slouží obyvatelům regionu, samosprávě, podnikatelské sféře, při jejich rozhodování atd. Tento datový komplex těžko může řešit jeden zaměstnanec za region.

Máme zkušenosti například z Brna, kde se vytvořila komunita lidí se zájmem o věc. Komunita se snaží celou problematiku řešit a posunovat vpřed. Aby procesy probíhaly co nejméně administrativním způsobem, s maximem efektu.

Je budování inteligentního regionu odspodu politicky přijatelné?

Stává se, že přijde politický funkcionář a na základě svých zvyklostí z politiky se ptá, jak je možné, že to nebo tamto jste nepředložili na výbor ten a ten a výbor opatření neprojednal, neřešil. A to v rámci nejrůznějších tzv. koaličních ujednání. Začnou se vytahovat argumenty, které vůbec nesouvisí s řešením dané tématiky a souvisí jen s úmluvami politiků, jak by podle nich měly probíhat rozhodovací procesy. Toto však odvádí proces skutečného vzniku inteligentního regionu někam úplně jinam, mimo techniku, a proces z miliónů nejrůznějších, ale jen politických důvodů, je utlumen, zpomalen nebo i zanikne.

Obecně rychlost plnění vize inteligentních regionů souvisí i se vzdělaností politiků, kteří si musí uvědomit, že jestliže se na něčem shodne kolokvium odborníků, tak vědí, o čem mluví, a politik by jim měl naslouchat. A nerozhoduje, zda je ve vůdčí pozici nebo v opozici. Na druhou stranu i hlas politika v opozici, pokud má zájem, aby vize inteligentního regionu byla realizována, má na rozhodování svou váhu. Proces budování komunity lidí, kteří prosazují inteligentní region, není závislý na politickém názoru, komunita vzniká odspodu a spojuje ji společný zájem vybudovat inteligentní region. Každý politik, koaliční i opoziční, se může zapojit do řešení určité priority, třeba i té, která souvisí s jeho politickým zaměřením. Ale těžko může ovlivňovat technická řešení, pokud na ně nemá kvalifikaci.

V Brně spolupracujeme s mnoha zahraničními odborníky, neboť oni vidí, že se nám daří jít dobrým směrem, že máme výsledky. Tomu odpovídá v současnosti i snaha města Brna uspět na mezinárodním poli jako nejprogresívnější město Evropy. Tento vedlejší efekt ryze technického procesu jsme začali sledovat teprve nedávno. Na pověst Brna má naše snaha budovat inteligentní region velký význam a dokáže k nám přitáhnout chytré lidi. Budování inteligentního regionu se tak ukazuje prospěšné z více směrů, než jen z ryze technických, lokálních.

Součástí budování inteligentního regionu je zpracování dat. Tato činnost vyžaduje trvalé financování. Pokud inteligentní region funguje, tak podporuje vnímání Brna jako technicky pokrokového města, a tudíž je to důležitá součást i městského marketingu. Finance vynaložené na zpracovávání dat souvisejících s inteligentním regionem mají tedy dvojí význam a lze lépe zdůvodnit i jejich využití.

Přináší inteligentní region něco pozitivního i do samosprávy regionu?

Každou i dobrou strategii lze bez možnosti kontroly zneužít. Proto považujeme za zásadní co největší otevřenost, možnost veřejného sledování i jednotlivých postupů toků financí. Otevřenost odbourává možnost uplácení, korupce, zvyšuje důvěru veřejnosti v politický systém a ochotu veřejnosti podporovat rozvoj problematiky inteligentních regionů, když vidí konkrétní výsledky a přínosy.

Vytvoření datové základy inteligentního regionu ulehčuje i rozhodování o nejrůznějších nabídkách. Neboť na základě dat lze přesně rozhodovat, zda nabídka skutečně odpovídá potřebě a zadání a zásadně se omezí možnost akceptovat nabídku sice líbivou, ale nekomplexní. Samozřejmě, že k tomu jsou zapotřebí odborníci, a pokud je region má, tak proč je nevyužít? Oprávněně lze pak klást otázku, proč se nabídka opírá o jiná data než ta, která jsou veřejně dostupná v datové základně inteligentního regionu? Budováním inteligentního regionu se tak posiluje i obrana proti technicky nekorektnímu řešení. Finanční otázky nabídky zůstávají plně individuální, ale po technické stránce je nutné dosáhnout plné srovnatelnosti.

Systémy inteligentního regionu však musí umožnit i následnou kontrolu, zda dodavatel skutečně splnil to, co slíbil. Pro představu, může se to týkat třeba řízení osvětlení veřejného prostoru vyspělou regulací se slibovaným efektem energetických úspor. Každý musí vidět, jaké byly cíle, zda je dodržován smluvený provozní režim a jak probíhá plnění úspor. Je to přísné, ale plně objektivní a naše vize.

Budování inteligentních regionů přináší mnoho pozitivního. Podporují tento proces všichni?

Je skutečností, že v řadě firem zatím nejsou ve vedoucích pozicích lidé, kteří podporují vizi inteligentních regionů nejen slovy, ale i skutky. Především firmy pracující na bázi vlastnictví nejrůznějších sítí, ať již datových, energetických aj., by se k problematice měli stavět v zájmu rozvoje firem pozitivně. Je pravděpodobná i situace, kdy rychlý přechod do prostředí inteligentního regionu může takové firmy připravit o významnou část tržeb. Na druhé straně aktivní přístup jim může generovat nové tržní segmenty, nové služby, nové obchodní možnosti. Mohli bychom zmínit například přenos tepelné energie z objektů, kde jí je nadbytek do objektů teplo potřebujících. Rozvoj elektromobility, datových center aj., který přináší generování velkého množství nepotřebného tepla a je nejen možné, ale i nutné přesuny tepla v rámci inteligentního regionu řešit, aby nevznikaly městské tepelné ostrovy, zbytečně se neplýtvalo energií. Nikdo nemá zaručeno, že jeho podnikatelský směr nezanikne. Proto je třeba naslouchat vizím, mít otevřenou datovou základnu regionu a podle toho své podnikatelské záměry korigovat. Protože prospěch z toho budou mít i obyvatelé regionu. Lidé chtějí mít levné bydlení, čisté životní prostředí, dostupné služby, kvalitní dopravu do práce atd. Při současné hustotě obyvatel je jedinou možností, jak se požadavkům lidí přibližovat, využívat možnosti, které řešené inteligentní regiony nabízí.

Nelze vše řešit direktivně, nařízením. Tyto principy se neosvědčily. Inteligentní regiony jsou kombinací direktivy na základní technické úrovni a individuality nad ní. Ponechávají motivaci k dalšímu rozvoji.

Jsou mezi těmi, kteří samosprávám nabízí pomoc při výstavbě inteligentního regionu rozdíly?

Jak přibývá realizovaných vizí, tak přibývá těch, kteří tvrdí, že jsou ti praví odborníci na inteligentní regiony, ti nejlepší. V současnosti se vyskytují i případy, kdy jsou aplikována řešení nevyzkoušená, která se vyvíjí teprve poté, co dotyčná firma získá zakázku. Obecně nelze říci, že jde o postup zcela špatný. Špatné na takovém postupuje je to, že nenavazuje již vyvinutá, odzkoušená a prověřená řešení. Příkladem může být již úvodní tvorba 3D modelu regionu. Pokud má mít budoucnost, nemůže jít jen o statický model založený na stereofotografiích. Model musí být dynamický, umožňovat propojenost datových toků, musí umět dynamicky, tedy hned, reagovat na změny, aniž by bylo nutné jej celý předělávat.

Naším cílem je prezentovat již vyvinutá řešení, aby bylo zřejmé, na jaké úrovni lze dnes pracovat. A to nikoliv formou vědeckých debat, ale pracovních a diskuzních setkání s nejširší veřejností, která má o problematiku inteligentních regionů zájem. Typickými kolegy jsou třeba architekti, kteří do inteligentních regionů vnášejí své představy o řešení veřejného prostoru s návazností na potřebu přivádět energii, ale i správci vodovodů, kanalizací, firmy provádějící opravy komunikací atd.

Do budování inteligentních regionů se mohou zapojit i menší obce. Pochopitelně v rozsahu, který odpovídá jejich potřebám a možnostem a řešení pro ně nemusí být ani tak drahé, pokud se využijí řešení, která jsme již někde aplikovali.

Jsou již od počátku nutná komplexní řešení?

Jedním z konkrétních příkladů řešení, které inteligentní region může nabídnout, je okamžité zpřístupnění informací o výjezdech hasičů s uvedením detailů. Například že šlo o zbytečný poplach na základě chybné činnosti poplachového čidla. Tato informace by se měla okamžitě dostat k tomu, kde zajišťuje technickou údržbu, aby čidlo zkontroloval, vyměnil. Proč by k tomu muselo být odesláno několik zpráv v rámci běžné služební hierarchie, když výsledek bude stejný? Smart regiony umí šetřit lidskou práci.

Takových i drobných vizí vzniká mnoho a mnohé z nich jsme již implementovali do našich fungujících řešení.

Současná informační revoluce spočívá v tom, že se decentralizovaně dělá mnoho věcí. Nyní přichází čas, kde se informace z decentralizovaných systémů budou přenášet výše, aby je bylo možné zpracovat na úrovni regionů. Že jde o revoluci není pochyb, neboť jde o zveřejnění informací, které jsou dosud často z nejrůznějších subjektivních, nikoliv objektivních, příčin utajovány.

Z druhé strany je zřejmé, že systém inteligentního regionu musí již předem počítat s tím, že bude postupně rozšiřován.

A co obor TZB?

Obor TZB je pro řešení inteligentních regionů velmi důležitý. Nejen z pohledu jeho vysokého podílu na spotřebě energií, ale i z toho, že každý se s ním setkává po většinu doby svého života, kdy se pohybuje v budovách. Proto je tak důležité stanovit například obecně přijatelné kritérium, jak posuzovat kvalitu vnitřního prostředí v budovách a přes toto kritérium informaci přenášet do modelu inteligentního regionu. Na jeho základě pak samospráva vidí, kde je nutno posílit tlak na řešení a jak se řešení promítne i do ostatních vazeb, které v regionu panují. O stavu prací na vytvoření vhodného kritéria na konferenci hovořila Ing. Zuzana Veverková, Ph.D. z katedry TZB, ČVUT v Praze, stavební fakulty i za spoluautory přenášky prof. Kabeleho a doktora Urbana.

Jedná se i o schopnost tepelných sítí přenášet tepelnou energii více směry, reakci tepelných zdrojů na regionální předpověď počasí atp. V rámci konference zaznělo 17 přenášek, které byly shrnuty do sborníku. Vedle dílčích možností jednotlivých technologií byla podána i informace o již řešeném inteligentním regionu, městské části Brno - Nový Lískovec, který je zařazen jako pilotní lokalita v projekt Technologické agentury ČR (TAČR).