Z konference Vykurovanie 2018
12. února byl první den 26. mezinárodní vědecko odborné konference VYKUROVANIE 2018 s tématem Nové trendy v zásobovaní budov teplom. Konferenci pořádá Slovenská společnost pro techniku prostředí, letos Grand hotel Permon, Podbanské, Vysoké Tatry.
První den konference byl zaměřen na téma energetika budov. Jak jinak, v popředí tohoto tématu byla legislativa a její dopady do technické praxe a energetická hospodárnost budov.
Obr. Odborným garantem konference je prof. Ing. Dušan Petráš, PhD., Stavebná fakulta STU, Katedra TZB
Na Slovensku je aktuální příprava nového zákona o tepelné energetice, hospodaření s teplem i chladem. Takto o tom v úvodu ke své přednášce hovořil RNDr. Milan Dubnička, CSc., Ministerstvo hospodárstva SR: „Ministerstvo hospodárstva SR nesie zodpovednosť za rozvoj tepelnej energetiky v zmysle kompetenčného zákona. V súlade s úlohami vlády SR vypracovalo v roku 2016 materiál „Analýza skúseností a poznatkov z doterajšej aplikácie zákona 657/2004 Z. z. o tepelnej energetike za obdobie rokov 2004 až 2015 vrátané návrhu hlavných téz jeho novelizácie“. Vzhľadom na rozsah, komplexnosť a dopad navrhovaných zmien a doplnení zákona o tepelnej energetike bolo vedením ministerstva prijaté rozhodnutie o vypracovanie návrhu nového znenia zákona o tepelnej energetike a predloženie na rokovanie vedenia MH SR do 30.5.2018.“
Ve zdrojích energií má na Slovensku významné místo zemní plyn. Ing. Ján Klepáč, MGBM, Slovenský plynárenský a naftový zväz, ve své přednášce uvedl: „Základným relevantným dokumentom, ktorý reflektuje situáciu vo svetovej energetike je World Energy Outlook 2017, ktorý každoročne 14. novembra zverejňuje Medzinárodná energetická agentúra (IEA). Tu sú jej závery:
- spotreba zemného plynu bude rásť celosvetovo do roku 2040 o 1,6 % ročne
- trhy so zemným plynom sa celosvetovo rozvíjajú vďaka dvom revolúciám: stúpajúcej ťažbe bridlicového plynu a globalizácii obchodu s LNG
- zemný plyn sa stáva najrozšírenejším palivom v globálnom energetickom mixe, prispieva k prechodu k čistej energii
- úloha pre zemný plyn: znížiť metánové emisie.“
„Svetové zdroje zemného plynu sú 781x1012 m3, ročná spotreba zemného plynu dnes 3,5x1012 m3, pri zachovaní súčasného objemu ťažby zásoby zemného plynu postačia na 223 rokov.“
„Napriek opakovaným vyhláseniam Európy o znížení závislosti na dodávkach energií z Ruska je opak pravdou. V roku 2017 dodal Gazprom Európe a Turecku rekordný objem plynu, celkovo 193,9 mlrd m3, o 8 % viac ako v roku 2016. Ako hovorí slovenské porekadlo: „Reči sa hovoria a chlieb sa je“. Aké boli dôvody, ktoré vyvolali zvýšený dopyt po zemnom plyne:
- hospodárske oživenie v Európe
- konkurencieschopná cena zemného plynu
- chladnejšie zimy
- pokles európskej produkcie plynu
- zatvorenie jadrových elektrární v Nemecku.
Napriek všetkým útokom na zemný plyn Európska komisia vyčlenila v marci 2017 263 miliónov EUR na infraštruktúrne projekty, najmä plynárenské, pre krajiny strednej a východnej Európy.“
Ing. Alena Ohradzanská, MDV SR, Odbor stavebníctva, informovala o novelizaci směrnice 2010/31/eú o energetické hospodárnosti budov. V této evropské směrnice je významný prostor věnován elektromobilitě. Toto se tedy odrazí v požadavcích na vybavení budov o místa k nabíjení akumulátorů aut atp., tedy pozmění současnou strukturu TZB.
O problematice hodnocení vytápění budov s téměř nulovou spotřebou energie hovořil prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze ve společné přednášce s Ing. Jana Horváthová, Ph.D., UCCEB, ČVUT v Praze. Zamýšlel se především nad tím, zda v současnosti ještě platí osvědčené principy hodnocení. Důvod k takové otázce vyplývá z toho, že návrh vytápěcích zařízení vychází převážně z poznatků a zkušeností, získaných v minulém století. Od té doby se změnily požadavky na obálku budovy, od teplovodních soustav se přešlo na nízkoteplotní, budovy se utěsnily a vybavují se větracími systémy se zpětným získáváním tepla a instalované výkony vytápěcího zařízení se výrazně snížily. V některých případech vytápěcí zařízení ani není během teplejší zimy využito. Důsledkem je skutečnost, že vnímání tepelného komfortu se v těchto budovách odlišuje od zaběhnutých principů. Proto je nutné nalézt nové, vhodnější metody. Za tímto účel byla provedena kvantifikace subjektivního vnímání tepelného komfortu při různých systémech vytápění na základě experimentu nejprve na termálním manekýnovi a následně na skupině 24 osob. Experiment potvrzuje, že hodnocení tepelného komfortu pomocí nového indexu, tzv. TMSo (Thermal Manikin overall Sensation - celkový tepelný pocit termálního manekýna) respektive TMSz (Thermal Manikin zone Sensation - tepelný pocit termálního manekýna - jednotlivé zóny) pro hodnocení středního tepelného pocitu umožňuje odhalit i relativně malé zóny diskomfortu na těle osob a tak přispět k přesnějšímu návrhu.
Z provozního hodnocení ultra nízkoenergetického rodinného domu, které prezentoval Ing. Rastislav Ingeli, PhD., Stavebná fakulta STU Bratislava, vyplynulo, že“ „Hlavným faktorom, ktorý spôsobuje odchýlky medzi prepočítanými hodnotami potreby energie na vykurovanie a reálnej spotreby energie na vykurovanie sú tepelné straty objektu z vetrania, akumulácia objektu, a vnútorné zisky ziskami cez transparentné konštrukcie]. Reálna priemerná vnútorná teplota oproti normovej požiadavke 20°C bola 23,6 °C. Priemerná odchýlka z riešených mesiacov je cca 35 %. Táto odchýlka v energetickej bilancii je spôsobená hlavne stratami z vetrania a vnútornými.
Stejný rodinný dům může být různě energetický náročný, aniž by na něm byly provedeny změny stavební konstrukce. Energetickou náročnost určuje zdroj tepla. O tom, které faktory ovlivňující spotřebu energie na vytápění, hovořili Ing. Ondřej Horák a prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Zásadní je podíl obnovitelné a neobnovitelné energie. Ten lze měnit použitím různých zdrojů tepla.
Ing. Radovan Illith, PhD., SPP – distribúcia, a.s., se zabýval otázkou, co vlastně za své peníze získá majitel (super)moderního rodinného domu vybaveného nejnovějšími systémy získávání a využití energií. Analyzoval rodinný dům v energetické třídě A1 s potřebou tepla na krytí tepelných ztrát a přípravu teplé vody 13 630 kWh a s ostatní spotřebou v elektřině 2 500 kWh. A to buď s tepelným čerpadlem kombinovaným s fotovoltaickou elektrárnou nebo plynovým kondenzačním kotlem. Výsledek je v současnosti směrem k investičně více náročné kombinaci tepelného čerpadla a fotovoltaiky nepříznivý.
Z diskuzního fóra
Na závěr prvního dne proběhlo diskuzní fórum. Co mají Slovensko a Česko společné? Je to ostrá kritika tzv. zimního balíčku energetické legislativy z EK. Protože znamená významné zásahy do energetické struktury obou států ve velmi krátké době, kdy hrozí její narušení a negativní dopady na účty domácností.
Otázkou je, co je to vlastně energeticky účinné CZT? Nehovoří se totiž o jednoznačném technickém argumentu, tedy číselně vyjádřené účinnosti. Jde o politický cíl. Snad se tento pojem podaří změnit a upřesnit při aktualizaci legislativy.
Pouhopouhé využití OZE automaticky neznamená a nemůže znamenat energeticky účinné CZT. V CZT je podíl OZE často využit nikoliv jako progresívní prvek zvyšující účinnost výroby a využití energií, ale jako blokační argument pro zájemce o odpojení a přechod na vlastní zdroj tepla.