Stavebnictví 4.0

Dynamika změna a 4. průmyslová revoluce

Před 10 lety, v lednu 2007, představil Steve Jobs první iPhone, dnes stamiliony lidí, možná miliardy, berou denně do rukou smartphone. Nové mnohonásobné možnosti komunikace, tisíce aplikací, které nás informují, co je nového, jaké bude počasí, za jak dlouho a čím dojedeme z práce domů a kolik ještě kroků musíme dnes pro své zdraví udělat, jsou realitou, bez které si desetileté děti nedovedou svět již ani představit. Velké průmyslové koncerny postupně zcela robotizují svoji výrobu a to umožňuje, že z montážní linky sjíždí každý vůz jako originál vyrobený podle individuálního přání konkrétního zákazníka. Autonomní samořídící a samoučící se systémy nastupují do řady činností.
Dynamika těchto změn a jejich význam do utváření celé společnosti dostal název 4. průmyslová revoluce. Jednotlivé státy spojují s ní rozhodující úsilí pro posílení své konkurenceschopnosti, a tak Industrii 4.0 – průmysl 4.0 se stal základem pro národní programy v řadě zemí, formulovaných v letech 2014 - 2015 (například: USA, Francii, Německu, Číně, Japonsku a jinde). Česká studie Národní iniciativa Průmysl 4.0 byla dokončena 3. února 2016 a stala se podkladem pro unesení Vlády České republiky č. 729 ze dne 24. srpna 2016.

Stavebnictví jakoby stálo stranou, v ČR i EU patří k odvětvím, kde produktivita práce roste jen velmi zvolna. Má to zřejmě na svědomí jak rostoucí komplikovanost staveb a jejich konstrukcí, reagující na různé energetické, ekologické a další požadavky, ale i rozsáhlé uplatnění pracovní síly s nízkou produktivitou, které sehrává i sociální roli. Pod pojem Stavebnictví 4.0 však v této studii nezahrnujeme pouze úzké pojetí „stavebního průmyslu“, ale celý proces výstavby od podmínek pro umístění stavbu do území a výběru lokality, přes projektovou a investiční přípravu, vlastní výstavbu až po provozování a údržbu staveb.

V České republice je tento stav doprovázen velkou krizí stavebnictví a značně nesystémovým řízením a rozptýlením umisťováním veřejných investic, kde kritérium nejnižší ceny projektu a dodávky stavebních prací se stalo nejpřísněji státem sledovaným hlediskem výstavby. Přitom každý soukromý developer ví, že ušetřit může na investici zejména správným výběrem a umístěním stavby a kvalitním projektem a každý soukromý stavebník a provozovatel stavby ví, že jsou pro něj rozhodující náklady na provoz, údržbu a na výměnu dožilých součástí a zařízení stavby, které významně přesahují náklady investiční. Ze staveb ale často zní: nám chybí zejména řemeslníci, nechte si svá chytrá města, BIM a Stavebnictví 4.0.

BIM v soutěži Stavba roku

Vize je již skutečnost. Do ulic vyjely, zatím experimentálně, první samořídící vozy. Na stavbách se objevují první samořídící či dálkově řízené stroje, nad stavbou se vznáší drony, existují první pokusy s 3D tiskárnami. Český výrobce Sipral zcela zautomatizoval výrobu obrovských skleněných zakřivených fasád (střech) pro pařížskou stavbu Nadace Louise Vuittona od Franka Gehryho. Počítačem řídil nejen svou plně automatizovanou výrobu, ale i atypickou, v podstatě kusovou, výrobu dodavatelů skleněných a hliníkových prvků a celou logistiku výroby a zásobování stavby. Ještě v roce 2014, při hodnocení nejlepších českých staveb v přehlídce Stavba roku nebylo o BIM (Building Information Modeling) slyšet. V roce 2015 již 8 staveb deklarovalo použití BIM v přípravě staveb, to představovalo 11% z přihlášených. V roce 2016 to však již bylo 14 staveb, což bylo téměř 22 procent z přihlášených a 100 procent meziročního nárůstu. Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství s Radou BIM udělila v rámci soutěže Stavba roku 2016 stavbě Corso Court v Praze Karlíně první cenu za rozsah užití technologie BIM v přípravě i realizaci stavby.

Použití BIM presentovali většinou jen velcí soukromí investoři. Zdá se, že barierou se může stát absence jednotného standardu, ve kterém by mohli všichni účastníci výstavby komunikovat, absence společné databáze knihovny výrobků a podobně. Kompetence odpovědnosti za proces výstavby a veřejné stavební investice, která je v České republice rozptýlena do pěti, v některých ohledech dokonce do osmi resortů, způsobuje jak významnou neekonomičnost vynakládání veřejných prostředků na novou výstavbu, tak nastolený resortismus podmínkami prosazování různých dílčích zájmů do pozadí odsunul komplexní pohled na hodnotu a oprávněnost staveb. Proces schvalování staveb je nejen velmi složitý a dokladově náročný, ale svoji délkou je až trojnásobně delší než v jiných zemích, a staví tak ČR na nelichotivé 130 místo na světě. Existující resortismus potom brání jak účinnému zavádění e-Govermentu a elektronizaci procesu schvalování staveb, tak se stal limitem při snaze o prosazení systémových změn v projednávané novele stavebního zákona. Cílem této studie je proto formulovat podmínky pro nástup Stavebnictví 4.0 v České republice a vytvoření podmínek pro podporu konkurenceschopnosti v tomto procesu změn.

Výzva k zahájení systémových změn vyvolaných průmyslovou revolucí 4.0 ve stavebnictví

Na základě iniciativy SIA ČR - Rady výstavby, vydala vláda ČR dne 2. Listopadu 2016 Usnesení č. 958, kde určila MPO gestorem pro zavádění BIM a uložila do 31. července 2017 zpracovat koncepci zavádění BIM v České republice, jako jednu z podmínek pro stavebnictví 4.0. Na podporu tohoto pokroku formulovala SIA ČR – Rada výstavby na svém zasedání 31. října 2016: „Výzvu k zahájení systémových změn vyvolaných průmyslovou revolucí 4.0 ve stavebnictví“, která obsahuje požadavky:

• Koncentrovat roztroušenou pravomoc v oblasti řízení investic a výstavby na jeden ústřední orgán - ministerstvo pověřené územním rozvojem, stavebnictvím a nejlépe i veřejnou výstavbou včetně výstavby dopravních a inženýrských tras, v jehož čele bude stát místopředseda vlády.
• Provést kompletní rekodifikaci stavební legislativy, včetně změny kompetenčního zákona a kompetencí na úrovní krajů a obcí, při zajišťování veřejných stavebních investic i pro uplatňování území regulace, povolování staveb a dohled nad výstavbou, včetně standardizace nových postupů.
• Prosadit úplnou elektronizaci procesu výstavby od projektové přípravy, rozpočtování, schvalování staveb, řízení výstavby a následnou správu budov a uplatnění těchto principů, zejména u veřejných stavebních zakázek zákonem. Zajistit potřebné rekvalifikace pro tento proces.

Tato výzva byla dne 24. listopadu 2016 projednána na Radě vlády pro stavební průmysl a doporučena vládě ČR. Posláním této studie proto je, zhodnotit naši výchozí pozici z hlediska celého procesu výstavby, včetně vymezení evropských a světových souvislostí, pokusit se formulovat možné perspektivy a potřeby vývoje celého procesu výstavby v příštích deseti letech a upřesnit nezbytné kroky a opatření v příštích čtyřech letech, které by pro žádoucímu vývoji vytvořily optimální podmínky, a dopomohly tak konkurenceschopnosti ČR.