Porovnání nákladů na měření

V poslední době přibývá případů, kdy se setkáváme s SVJ, kde jsou v jednotlivých bytech kalorimetry a kdy developer majitelům tzv. „středových“ bytů cenu navýšil o několik set tisíc korun právě s poukazem na fakt, že ušetří na otopných nákladech. Je velmi diskutabilní, zda je takový přístup korektní, zvláště snažíme-li se plošně nastavit podmínky pro rozúčtování nákladů na teplo rovnoprávně a tzv. sociálně spravedlivě.

Pro nákladovou rekapitulaci níže jsme vzali v úvahu 2 životní cykly měřidel, tzn. 2x 5 let (vícekrát se použít nedají, a ano, kalorimetry mají životnost jen 8 let, tzn. 2x 4 roky), a metody měření:

Čísla hovoří jasně – majitelé bytů, zejména těch moderních, ač dostávají stejné rozúčtování, si musí výrazně připlatit. Je to proto, že se podobně jako u poměrových metod, nezohledňují prostupy tepla od sousedů. Hodnoty se odečítají přímo z kalorimetrů v jednotlivých bytech. Navíc pořízení nového kalorimetru každé 4 roky vyjde i na 5000 Kč. Je možné samozřejmě volit variantu přecejchování stávajícího měřidla, ale je třeba si uvědomit, že kalorimetr musí někdo odborně odmontovat a odvéz, pak přivézt a zase odborně namontovat.