Hrozba virové epidemie v uzavřených prostorách – výzva pro technology a inovátory

Řízení rekuperace v administrativních budovách a objektech s velkým počtem osob, odvádění vzduchu obsahujícího virové částice, či vzdálené měření tělesné teploty v objektech s velkým pohybem osob. Výzvě, jak maximálně zabránit šíření virových infekcí, čelí v současnosti nejen odborníci z oblasti zdravotnictví, ale i technologové a inovátoři.

Vzduchotechnikou se totiž velmi snadno mohou virové částice rozšířit do celého objektu. Řešení nabízí moderní technologie a systém chytrého řízení vzduchu v budovách.

Kvalita vnitřního prostředí v budovách je téma, kterému je dlouhodobě věnována velká pozornost. Primární zájem donedávna spočíval pouze ve vyčištění vzduchu, který do budovy vstupuje. S nástupem hrozby epidemického šíření virových onemocnění se otevírá i otázka, zda je možné ovlivnit i vnitřní vzduch. Tedy ten, v budově již koluje a může být infikován virem.

V případě inteligentního řízení technologií v budově je možné rozšíření nákazy eliminovat. „Představme si, že v budově o dvaceti patrech onemocní virovou infekcí pracovník v šestém patře. Cirkulující vzduch z jeho kanceláře roznáší virus dále po budově a je nutné okamžitě na vzniklou situaci reagovat,” říká Michal Petřík, odborník na automatizaci budov a ředitel Buildsys.

Rychlá výměna vzduchu

V kancelářích zejména ve větších městech pracují desítky až stovky zaměstnanců. Kvůli cirkulaci vzduchu hrozí, že se nákaza rozšíří i mezi další zaměstnance. Právě rychlá reakce může v takových případech dalšímu šíření zabránit.

„Pokud jsou technologie v budově řízeny, automatizace, v kombinaci s odborným pracovníkem v provozu, může v případě nežádoucí situace ihned změnit fungování rekuperace, vzduchotechniky, klimatizace a technologie chlazení tak, aby znečištěný vzduch nebyl šířen po budově,” vysvětluje Petřík.

Dispečer centrálního řízení technologií budovy tedy vypne cirkulace vzduchu v části, která virem není zasažena a zvýší odvětrávání v zasaženém prostoru. Lidé v budově, ať už zaměstnanci, nebo její obyvatelé, změnu nijak nepocítí. „Budova s inteligentním systémem řízení se tedy stává jakousi pračkou na škodliviny,” dodává Petřík.

V případě krize může pomoci i jednoduchá fyzika. „Jednou z forem rychlé eliminace škodlivin je takzvané přetlakové větrání, systémy v budově však musí být řízeny automatizací,” říká Vojtěch Bukáček, hlavní technolog Buildsys. Pracovník v dispečinku je tak schopný jednoduše nastavit požadavky výměny vzduchu v celé budově či její části. Přetlakovým větráním se docílí téměř okamžitého a výrazného přívodu vzduchu zvenku, a tím i maximálního odvětrání potřebných vnitřních prostor.

„Pochopitelně to souvisí se stavebními úpravami v prostorách, stlačený vzduch částečně uniká ven z místnosti, jako jsou škvíry u dveří či oken, ale efekt je okamžitý a může výrazně urychlit výměnu čistého vzduchu za vzduch infikovaný virem, respektive ten infikovaný vzduch významně rozředí a sníží tak koncentraci viru”, doplňuje Bukáček.

Kamerové systémy mohou identifikovat nakažené osoby

Cílem takzvaných inteligentních budov je propojování technologií a uživatelů. V souvislosti se současnou problematikou se však nabízí nové možnosti. „Smart kamerové systémy dokáží identifikovat nejen pohlaví a věk, ale i náladu či psychické rozpoložení snímané osoby. Moderní technologie dnes umí propojit člověka s budovou, a ta mu potom nabízí servis na míru,” říká Ivo Drábek, inovátor moderních technologií Buildsys.

Kamerové systémy a další technologie se dokáží dokonale přizpůsobit jednotlivým návštěvníkům. „Budova si vás dokáže takzvaně přečíst, přednastaví vám teplotu v kanceláři, nastaví požadované světelné podmínky, nebo třeba zapne kávovar. Kamerové systémy ale dokáží i odhalit vyšší teplotu či fyzickou schvácenost,” říká Drábek a dodává, že podobné systémy byly již v minulosti využity v budovách s velkou koncentrací osob v Austrálii a Asii.

„V případě pandemických rizik se kamery využívaly na letištích, v budoucnu ale vnímám aktuálnost ve využití i v budovách s větším počtem osob, jak v administrativních komplexech, tak v obchodních centrech, nemocnicích nebo úřadech,” říká Drábek a dodává, že systémy využívající smart kamer dokáží vyhodnotit člověka se zvýšenou teplotou i v davu lidí, označí ho a dále monitorují jeho pohyb v objektu. „Instalace celého řešení přitom nemusí být složitá. Smart kamera umístěná u vstupu do budovy člověka označí a vyhodnotí jeho zdravotní stav a kondici a předá informaci do stávajícího kamerového systému, který za použití speciálního softwaru člověka dále monitoruje. Instalace smart kamer tedy neznamená kompletní nahrazení stávajících kamerových systémů a velké zásahy do instalací budovy“, uzavírá Drábek.