Meze růstu a jejich dezinterpretace

Úvod

Klíčová sdělení publikace Meze růstu jsou často dezinterpretována. Například tím, že jsou citovány pouze jednotlivé výroky nebo číselné údaje vytržené z kontextu. Je potom vedlejší, zda následná dezinterpretace je záměrná, nebo vychází z prosté neznalosti celkového kontextu původního textu. Problém je, že běžný čtenář si těžko může kontext jednotlivých tvrzení ověřit, protože Meze růstu nejsou v překladu volně dostupné online.

V anglickém originále se publikace z roku 1972 jmenuje Limits to Growth [1], do češtiny byl název původně přeložen jako Meze růstu, publikace však v češtině nevyšla (vyšla pouze v samizdatu, zato již v roce 1972, viz poznámka recenzenta). Revize z roku 1992 nazvaná Beyond the Limits vyšla v českém překladu pod názvem Překročení mezí. Alternativní překlad názvu Limity růstu je v současnosti pravděpodobně stejně používaný. Z přehledu textů dostupných na Internetu se však zdá, že tuto variantu názvu častěji používají autoři, kteří původní text a/nebo jeho překlad nečetli, ale pouze citují komentáře jiných autorů.

Životnost zásob nerostných surovin

Jedna z často opakovaných dezinterpretací se týká právě otázky životnosti zásob neobnovitelných zdrojů, která je v Mezích růstu diskutována poměrně důkladně. Autoři uvedené publikace na základě analýzy dosavadního vývoje navrhli používat jiný způsob odhadu životnosti známých zásob nerostných surovin.

Klasická statistika používá tzv. statický index, který udává, na kolik let vystačí známé těžitelné zásoby při současné spotřebě. Proti tomu autoři Mezí růstu navrhují používat tzv. exponenciální index, který udává, na kolik let vystačí známé zásoby při konstantní rychlosti růstu spotřeby.

Jmenovitě v případě ropy rostla spotřeba v 50. a 60. letech zhruba na dvojnásobek za každých 10 let, konkrétně autoři uvádějí růst o 3,9 % ročně. Exponenciální růst spotřeby ropy do začátku 70. let je zřetelně vidět i na obrázku 1. Je zřejmé, že pokud by tento trend pokračoval, zásoby by vystačily na kratší dobu (20 let), než jakou indikoval statický index (31 let) publikovaný tehdejšími autoritami.

Tato úvaha a z ní vyplývající horizonty vyčerpání neobnovitelných zdrojů (fosilních paliv, kovů…) jsou oponenty často chybně interpretovány jako prognózy. Ve skutečnosti se jedná o vstupní data pro model World3. Statický index 31 let byl oficiální údaj, který autoři Mezí růstu převzali z dostupných zdrojů. Sami přitom uznávají, že objevy nových nalezišť a zpřesnění odhadu zásob ve známých nalezištích zvětšují známé zásoby a tím se horizont jejich vyčerpání může posunout. Upozorňují však, že pětinásobné zvýšení dostupných zásob (statický index se zvýší na 155 let) vede jen k malému prodloužení jejich životnosti při exponenciálním růstu spotřeby (exponenciální index se zvýší jen na 50 let). Uvedené časové horizonty by přitom byly platné pouze v případě, že by byly splněny předpoklady, které jsou u jejich výpočtu uvedeny, zejména stálá rychlost růstu spotřeby.

Konkrétně v případě ropy však předpoklad, že její spotřeba poroste dosavadním tempem, splněn určitě nebyl. Níže uvedený graf, viz obrázek 1, zobrazující vývoj spotřeby ropy jasně ukazuje, že krátce po roce 1972 se růst spotřeby ropy ve srovnání s předchozím obdobím v podstatě zastavil. Přesněji: po výrazném poklesu spotřeby na počátku 80. let následuje výrazně pomalejší růst, než před rokem 1970. Zatímco před rokem 1970 lze růst spotřeby dobře aproximovat exponenciálou s ročním růstem 3,9 %, po roce 1980 je taková aproximace v ostrém rozporu s reálnými daty. Je přitom otázka, nakolik byl vývoj spotřeby ovlivněn zveřejněním Mezí růstu.

Jak se životnost zásob mění

Kritické komentáře k publikaci Meze růstu zcela přehlížejí skutečnost, že pokud by prognóza spotřeby ropy předpokládala klesající spotřebu, vykázal by exponenciální index vyšší hodnotu, než index statický.

Za zmínku stojí, že statický index vykazoval v případě ropy růst v podstatě po celé 20. století, od hodnot kolem 10 krátce po roce 1900 až po 31 v době publikování Mezí růstu. Od 70. let došlo k dalšímu růstu (viz například obrázek 2 v článku Budoucnost energetiky [2]). Je tedy zřejmé, že pokud by existovala alternativní statistika využívající exponenciální index navržený autory Mezí růstu, musela by se odhadovaná životnost dostupných zásob vzhledem k pomalejšímu růstu spotřeby zvětšit více, než o kolik se zvětšil dosud stále používaný statický index. To však nic nemění na skutečnosti, že zásoby ropy na Zemi jsou konečné, a že jejich vyčerpání při růstu spotřeby je rychlejší, než při stagnaci nebo dokonce poklesu spotřeby.

Objem těžitelných zásob nerostných surovin je vždy menší, než objem známých zásob, protože část zásob dostupnými technologiemi vytěžit nelze vůbec a část jen za náklady, které by byly vyšší než cena dané suroviny na trhu. Z uvedeného vyplývají dva logické důsledky. Především je zřejmé, že čím je vyšší cena suroviny, tím větší je objem těžitelných zásob. Druhý důsledek je méně příjemný – fosilní energie bude stále dražší.

Ponechme stranou diskuse o pravdivosti údajů, které uvádějí těžařské firmy o velikosti dostupných zásob (není snad nutno dokazovat, že velikost udávaných zásob má vliv na hodnotu firmy). Skutečností zůstává, že i uznávaná Mezinárodní agentura pro energii (IEA – International Energy Agency) ve svých prognózách od roku 2008 uvádí, že produkce konvenční ropy bude s vysokou pravděpodobností klesat a není jisté, zda se ji podaří nahradit nekonvenční ropou [3].

Model World3

Hlavními výstupy Mezí růstu jsou scénáře vývoje lidstva vytvořené pomocí počítačového modelu World3 s použitím vysoce agregovaných indikátorů. Ropa a další nerostné suroviny jsou všechny společně agregovány v ukazateli Neobnovitelné zdroje. Odhady dostupných zásob a rychlost jejich čerpání jsou přitom vstupními předpoklady, nikoli výstupy modelu. Model World3 v základním scénáři (BAU – Business as Usual) indikoval, že přinejmenším do roku 2020 nebo 2030 může rychlost čerpání neobnovitelných zdrojů růst. Pokud však budou zachovány dosavadní trendy, zhruba v polovině století globální ekonomický systém narazí na nedostatek surovin.

Kromě základního scénáře bylo vypracováno i několik alternativních scénářů vycházejících z rozdílných politických preferencí. Cílem bylo nalézt odpověď na otázku, za jakých podmínek je možný udržitelný rozvoj lidstva. K tomu vedou dvě alternativy: výrazná redukce populace, nebo omezení materiální spotřeby ve vyspělých zemích na takovou úroveň, aby podobné úrovně mohli dosáhnout i lidé v rozvojových zemích. Jedním z hlavních sdělení Mezí růstu je, že čím dříve lidstvo začne usilovat o udržitelný rozvoj, tím nižší budou náklady. Zároveň se redukují a rizika.

Celkově přitom autoři Mezí růstu upozorňují, že výstupy jejich modelu nelze brát doslova, ale spíše je nutno sledovat trendy jednotlivých scénářů a porovnávat scénáře mezi sebou. Byl rozpoznán problém – při exponenciálním růstu spotřeby budou zásoby surovin vyčerpány velmi rychle – a jsou modelovány důsledky alternativních přístupů k řešení tohoto problému.

Co v Mezích růstu je, a co tam není

Oponenti často interpretují výsledky jako předpovědi katastrofické budoucnosti. Že tomu tak není, ukazuje obrázek 2, kde jeden ze scénářů predikuje stabilní vývoj minimálně do konce tohoto století. První scénář modeluje vývoj za předpokladu, že lidstvo setrvá u dosavadních trendů (tj. těch do roku 1972). Druhý scénář modeluje vývoj v případě, že se v maximální míře využijí možnosti techniky. Třetí scénář – trvalé udržitelnosti – předpokládá výrazné změny politických preferencí a jejich zavedení v co nejkratší době.

Ostatně shrnutí závěrů, k nimž dospěli autoři publikace Meze růstu, je uvedeno již v jejím úvodu (str. 23 v [1], překlad Bronislav Bechník):

1. Pokud současné trendy růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání zdrojů zůstanou i nadále beze změny, bude mezí růstu na této planetě dosaženo někdy během příštích sto let. Nejpravděpodobnější výsledek bude spíše náhlý a nekontrolovatelný pokles jak v počtu obyvatel, tak průmyslové kapacity.
2. Je možné změnit tyto trendy růstu a vytvořit podmínky pro ekologickou a ekonomickou stabilitu, která je udržitelná daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy by mohl být navržen tak, aby byly splněny základní materiální potřeby každého člověka na zemi, a každý člověk měl stejnou možnost realizovat svůj individuální lidský potenciál.
3. Pokud se lidstvo rozhodne usilovat o tento druhý výsledek, spíše než o první, pak čím dříve začne pracovat na jeho dosažení, tím větší bude šance na úspěch.

Protože dezinterpretace Mezí růstu jsou velmi časté, autoři v revizi z roku 1992 nazvané Překročení mezí některá nedorozumění uvádějí na pravou míru [5] (upraveno):

Samotná publikace Překročení mezí v podstatě říká, že lidstvo propáslo možnost levného a účinného řešení. Změna je sice stále možná, bude však tím dražší, čím později se k ní odhodláme.

Závěr

Nikdo samozřejmě neví, jaké jsou skutečné zásoby nerostných surovin (ať už teoretické nebo ekonomicky těžitelné). Je však evidentní jak skutečnost, že tyto zásoby jsou konečné, tak poznatek, že při exponenciálním růstu spotřeby se jakékoli zásoby vyčerpají rychleji, než při konstantní spotřebě. Časové horizonty jsou platné pouze při splnění vstupních předpokladů modelu. Již v původní publikaci je přitom ukázáno, že když se změní vstupní předpoklady, změní se i časové horizonty.

Meze růstu i numerický model World3, na jehož základě byly odhadnuty možné trendy vývoje, byly publikovány před více než 40 lety. Dosavadní vývoj přitom víceméně odpovídá základnímu scénáři, který však směřuje ke kolapsu. Je nutno upozornit, že potenciální vyčerpání přírodních zdrojů je jen jednou z několika možných příčin tohoto kolapsu.

Reference

• [1] D. H. Meadows, D. L. Meadows, J. Randers and W. W. Behrens III. Limits to Growth. A report for the Club of Rome's project on the predicament of mankind. Universe Books: New York 1972. Dostupné:
  http://www.donellameadows.org/wp-content/userfiles/Limits-to-Growth-digital-scan-version.pdf
• [2] Bechník, Bronislav. Budoucnost energetiky. Tři velké energetické sázky. TZB-info [online], 2012. Dostupné: http://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8384-budoucnost-energetiky
• [3] World Energy Outlook 2008. IEA: Paris, 2008. Dostupné:
  http://www.worldenergyoutlook.org/media/weowebsite/2008-1994/weo2008.pdf. ISBN: 978-92-64-04560-6
• [4] The Oil Age Poster. Dostupné http://www.oilposter.org/
• [5] DONELLA H. MEADOWSOVÁ, DENNIS L. MEADOWS a JORGEN RANDERS: Překročení mezí. Argo: Praha, 1995. Z angl. originálu Beyond the Limits (1992) přeložili P. Polechová a L. Zvolánek