V červnu tohoto roku byl slavnostně otevřen bazén v Sušici, kde společnost Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. realizovala nosnou konstrukci střechy a bočních stěn z prvků z lepeného lamelového dřeva.
Reklama
Nosné systémy dřevostaveb
Archiv článků od 7.4.2014 do 17.10.2014
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 7.4.2014 do 17.10.2014
Krížom lepené drevo (nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, v ktorom sú využité dobré vlastnosti prútových prvkov vo forme plošných prvkov – dosiek a stien. Využívanie krížom lepeného dreva (ďalej iba CLT) ako stavebného materiálu sa spopularizovalo len v nedávnej minulosti. Je plnohodnotným materiálom nosných konštrukcií obytných budov do výšky deviatich podlaží (zatiaľ...).
Představujeme pasivní dřevostavbu rodinného domu se skeletovou nosnou konstrukcí, difuzně otevřenou obálkou a systémem inteligentního technického zařízení. Ten zahrnuje tepelné čerpadlo, fotovoltaickou elektrárnu a vzduchotechnickou jednotku s rekuperací. Pasivní dům získal dotaci Nová Zelená úsporám.
Stropem rozumíme celý konstrukční systém. Přitom rozlišujeme tři funkční vrstvy: skladbu podlahy, nosnou strukturu a stropní podhled. Protože zvolená nosná struktura je dominantní vrstva, označují se stropní systémy podle této nosné vrstvy. Je to trámový strop, panelový strop s dřevěnými žebry, masivní dřevěný strop a spřažený strop ze dřeva a betonu.
Seminář s názvem Uplatnění tradičních tesařských spojů v soudobém stavebnictví nebyl jenom o stavbách, ale také o kvalitním řemesle a dovednostech, které se z našeho trhu pomalu vytrácejí. S návštěvníky veletrhu For Arch hovořili Ing. Martin Maršík a Ing. Karel Stýblo z Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky (Cech KPT).
Predstavujeme projekt „Via Cenni“, ktory pozostáva zo štyroch 9podlažných bytových domov, ktoré sú vzájomne prepojené 2podlažnými objektmi. Celý projekt je plánovaný ako stavba z krížom lepeného dreva a ma malú odlišnosť, ktorou posunul možnosti CLT opäť o krok ďalej; je navrhnutý a postavený so zohľadnením seizmického zaťaženia.
Další individuální dřevostavba VESPER HOMES u Brna byla opět o přizpůsobení stavby požadavkům klienta, v kombinaci s možnostmi pozemku a poměrně dlouhé komunikaci se stavebním úřadem. Obzvláště při řešení umístění stavby na pozemku by si tentokrát realizátoři z VESPER FRAMES bez Fermacellu ani „neškrtli“.
Když člověk něco dělá pro sebe, je jasné, že to chce mít uděláno nejlíp, jak jen to jde. Platí to i pro roubený rodinný dům, který si postavil v obci nedaleko Jablonce nad Nisou vedoucí výroby Tesařství ŽAKO. Fermacell je v rodinném domě Michala Žáka použitý na předstěnách obvodových stěn a na podlahách v patře.
Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.
U dřevěných nosníků se někdy používají zářezy v místech uložení – zpravidla na dolní straně nosníku pro zmenšení celkové výšky konstrukce stropu, popř. střechy nebo pro vyrovnání úrovně horního okraje nosníku s přilehlými konstrukčními prvky, méně často na horní straně nosníku, například pro osazení střešního okapu. Podíváme se na pravidla pro dřevěné nosníky se zářezem v podpoře.
Nejčastější systém montovaných domů na bázi dřeva s nosnou kostrou z řeziva a nosnými nebo výztužnými plášti z deskových materiálů se podle způsobu konstrukce a provádění buď vyrábí z jednotlivých přířezů řeziva a deskových materiálů v zásadě na staveništi nebo domy pozůstávají z prefabrikovaných stěnových případně i stropních panelů.
zpět na aktuální články
Reklama