Miliardy na úspory a zelenou energii vyvolaly diskusi

V rozhovoru s ředitelem společnosti Tepelná čerpadla IVT Markem Bláhou převládá spokojenost...

Jak hodnotíte kroky ministerstva životního prostředí v oblasti dotací, konkrétně aktuální dotaci Zelená úsporám?

Systémy dotací na úspory energií sleduji již od roku 1996 a projekt Zelená úsporám je první opravdu masivní systém dotací pro rodinné domy, který by měl v tomto segmentu hrát výraznější roli. Skvělé je, že poprvé se také v širší míře bude podporovat zateplení rodinných domů, což je základ jakýchkoliv úspor energie. Velké změny očekávám i v podpoře tepelných čerpadel, kde v minulých letech byly dotace prakticky pouze na papíře (podporu získala pouze necelá 2 % z instalovaných tepelných čerpadel). V tomto novém programu se očekává podpora okolo 1 500 instalací ročně, což odpovídá přibližně 40 % současného trhu.

Státní fond životního prostředí už dopředu avizoval, že jeho programy (tepelná čerpadla, kotle na biomasu, solární systémy) skončí k 31. březnu a na ně naváže zcela nový systém podpory. Jak se v praxi programy osvědčily, jaká jsou podle vás největší úskalí těchto podpor a co byste od nového systému podpor očekával?

Program dotací, který byl doposud, podle mě vůbec neplnil svůj účel. Dotace má pomoci lidem, kteří na tepelné čerpadlo finančně nedosáhnou, aby si ho mohli pořídit. Jedině tímto způsobem se trh s touto technologií rozroste o nové klienty. Zásadní podmínkou je, aby lidé měli ještě před nákupem čerpadla jistotu, že dotaci dostanou. To v minulých letech nebylo a dotaci dostávali lidé, kteří už celou instalaci zaplatili, tudíž jí dokázali financovat i bez dotace a zpětně získané peníze brali jako jakousi třešničku na dortu. Pokud vím, tak v novém systému by měly být dotace schvalovány předem, což umožní zájemcům o dotaci s ní kalkulovat už při rozhodování o změně zdroje tepla.

Mohl byste nabídnout nějakou zkušenost či srovnání ze zahraničí? Hodně hovoříte třeba o Švédsku...

Ve Švédsku se žádné dotace už dávno nedávají - tepelné čerpadlo je pro ně zcela standardní zdroj tepla, který podporu nepotřebuje. Nicméně vláda se rozhodla úplně zrušit ve Švédsku olejové a elektrické přímotopné vytápění a lidé, kteří z oleje a elektřiny přešli na tepelné čerpadlo, dostali před dvěma roky dotaci, aby se tento přechod urychlil.

Jaký stav byste považoval z vašeho pohledu za ideální?

Myslím, že podporovat tepelná čerpadla v novostavbách není úplně nutné. Dnes mají v těchto domech tepelná čerpadla skvělou návratnost a obejdou se tak i bez dotací. Naopak dotace při přechodu z vytápění uhlím bych zvýšil, aby to opravdu motivovalo paliče uhlí a PET lahví odvézt svůj kotel do šrotu a topit ohleduplněji ke svému okolí a přírodě.

Lze jej za daných okolností dosáhnout, případně v jakém časovém horizontu?

Myslím, že je možné zásadně snížit počet provozovaných uhelných kotlů. Podmínkou je, aby získání dotace bylo dobře propagované v médiích a jejich vyřízení bylo jednoduché. Pokud by se aktivně strašili lidé tím, že vytápění uhlím ve starých kotlích bude v budoucnu zakázané, celé věci by to myslím výrazně pomohlo.

A co nízkosirné extra lehké topné oleje?

Richard Richtermoc ze společnosti Thermoil je k dotacím poněkud skeptičtější...

Jak hodnotíte kroky ministerstva v oblasti dotací, konkrétně aktuální dotaci Zelená úsporám?

K celému projektu mám zatím pouze kusé informace, které MŽP zveřejnilo na tiskové konferenci dne 7. 4. 2009. Uvedená podpora zateplování objektů má vést ke snížení energetické náročnosti budov. Já sám bych ale rozhodnutí o tom, zda vůbec a jakým způsobem snížit svoji spotřebu energie, nechal na spotřebiteli a trhu. Touto cestou se totiž můžeme za čas dostat do situace, že je vlastně zcela zbytečné topit a MŽP s velkou slávou představí dotační program na pořízení svetrů s tou podmínkou, že budou upleteny z čisté ovčí biovlny, přičemž všechny ovce budou muset mít certifikát, že na hřbetě nosí lapač metanu, který se uvolňuje z jejich trávicího traktu a je velmi nebezpečným skleníkovým plynem.

Proto tvrdím, že jedině a pouze spotřebitel sám je schopen učinit zodpovědné rozhodnutí, jestli má zájem ve svém domě snížit spotřebu energie a jaké prostředky a opatření k tomu zvolí. Důsledky svých rozhodnutí logicky i sám ponese. Pouze trh nám opět může ukázat, které technologie a opatření mají šanci na úspěch a které nikoliv. Velmi se tedy divím ministerským úředníkům, že mají odvahu sebevědomě prohlašovat, že oni jsou těmi vyvolenými, kteří ví, že právě podpora zvolených opatření, je ta správná. Osobně cítím, že věc bude mít další vývoj a skončí několika žalobami proti MŽP a možná i trestními oznámeními na ministra a některé jeho podřízené.

Státní fond životního prostředí už dopředu avizoval, že jeho programy (tepelná čerpadla, kotle na biomasu, solární systémy) skončí k 31. březnu a na ně naváže zcela nový systém podpory. Jak se podle vás v praxi tyto programy osvědčily, jaká jsou zde úskalí a hlavně co byste od nového systému podpor očekával?

Na kvalitní analýzu a hodnocení nákladů a efektů dosavadního programu je ještě brzy a nemám k tomu relevantní údaje. Bohužel ale musím konstatovat, že všechny dosavadní programy se podle mého názoru neosvědčily. Co se týče toho minulého, tak pro mě velkou záhadou zůstává daná podmínka, že dotaci na změnu vytápění nelze poskytnout v případě, že je v místě rozveden zemní plyn nebo centrální rozvod tepla. Proč se zde neobjevila stejná podmínka i v případě nízkosirného extra lehkého topného oleje nebo propanu? Z pohledu emisí se totiž jedná o stejně čisté technologie, jako je zemní plyn. A jestli mě paměť neklame, zemní plyn je pořád jedním se zelenými politiky tolik nenáviděných fosilních paliv a ve většině centrálních zdrojů v ČR se topí uhlím. Zbývá tedy jediné vysvětlení: Zmíněná podmínka je pouze úlitbou ministerstva mocné plynařské a teplárenské lobby. V této souvislosti mi na mysli tane jedna myšlenka z pera George Orwella - "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější..."

Největší úskalí nového programu vidím v tom, že velký objem prostředků se neefektivně vynaloží na různé zbytečné posudky, posudky posudků a certifikáty jen proto, aby si přátelé ministerských úředníků a různé poradensko-lobistické firmy, které jsou na ministerské penězovody napojeny jak na matčin prs, ukously kousek z onoho koláče.

Hovoříte o tom, že je znevýhodněno vytápění extra lehkým topným olejem, že jsou zde nastoleny nerovné podmínky na trhu s palivy a energiemi. Měl jste možnost vyjádřit se v připomínkovém řízení, došlo k nějakým setkáním, kde by se tyto věci řešily?

Celý projekt byl podle mého názoru připravován na základě politického zadání, nikoliv na základě podrobné analýzy. Nikdo z ministerstva vůbec nebral v potaz, že například v sousedním Německu je nízkosirný extra lehký topný olej v segmentu domácností nejvíce využívaným palivem, které je nejen ekologické, ale i ekonomické. Několikrát jsem svoji pomoc nabízel, ale nikdo z úředníků neprojevil zájem.

Jaký je tedy podle vašeho názoru skutečný cíl ministerstva? Lehké topné oleje jsou v politických kruzích přeci jen trochu "ožehavé" téma...

Skutečný cíl je skryt kdesi v mlze. Nevím, jestli jde Martinu Bursíkovi a jeho lidem o skutečné zlepšení ovzduší a stavu životního prostředí a snížení energetické náročnosti domácností v ČR, s čímž by určitě souhlasila většina občanů včetně mě, nebo o vlastní prezentaci jako neohrožených bojovníků proti klimatické změně, jenž je ostatně jen velkým podvodem na občanech.

Mohl byste nabídnout nějakou zkušenost či srovnání ze zahraničí? Již jste zmínil Německo...

V sousedním Německu probíhá takových programů více a jejich cílem je podpořit využití technologií výroby tepla s nízkými emisemi, mezi něž samozřejmě patří i nízkosirný extra lehký topný olej. Velmi úspěšně fungují třeba programy institutu IWO s jejichž pomocí mohou ti, kteří o to stojí, snížit náklady na vytápění. Princip fungování je podobný jako u nás jen s tím rozdílem, že nejsou plošně podporovány pouze určité technologie ale ty, které v běžném provozu produkují nízké úrovně emisí.

Jaký stav byste považoval z vašeho pohledu za ideální?

Za ideální stav věcí považuji situaci, kdy motivace spotřebitele k provedení opatření na úsporu energií budou podpořeny daňovými úlevami, nikoliv dotacemi. Jelikož jsem ale realista tak by pro začátek stačilo, kdyby podpora u vytápění platila stejně pro všechny efektivní technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí. U spalovacích zdrojů se taková podmínka dá snadno specifikovat pomocí minimální účinnosti spalování a maximální úrovně plynných a tuhých znečisťujících látek, které při hoření v kotli vznikají. U tepelných čerpadel je podobným ukazatelem průměrný roční topný faktor. Je-li cílem opravdu snížit energetickou náročnost a zlepšit ovzduší v našich městech, tak toto je prvním krůčkem.

Lze jej za daných okolností dosáhnout, případně v jakém časovém horizontu?

Já si myslím, že cíle dosáhnout lze, a to i v horizontu několika málo měsíců. Věřte mi, že já osobně se všemi svými silami zasadím o to, aby i v ČR dostaly šanci uspět takové tepelné technologie, které vyspělá Evropa již dlouho používá a které dokázaly, že teplo vyrábí efektivně, ekologicky a ekonomicky.