Nová zelená úsporám 2013 – střet techniků se světem úředníků

Po zkušenosti z roku 2010, kdy naše projektová kancelář v 1. kole dotačního programu Zelená úsporám zpracovala zhruba 120 projektů na zateplení, solární kolektory a tepelná čerpadla jsem doufal, že jsme se my projektanti i SFŽP poučili z chyb, které jsme nadělali, a že druhé kolo v roce 2013 bude již vzájemně příjemnější komunikací. Je pravda, že jsem zvažoval, zda do této akce vůbec vstupovat, když jsem si vzpomněl na peripetie, které jsme zejména na konci ZU v roce 2010 zažili. Stojí za to připomenout například jak SFŽP akci v prosinci 2010 náhle „PŘERUŠIL“ (údajně do konce roku), potom opětovné spuštění posunul na únor (pozn. redakce: článek o přerušení příjmu žádostí na konci roku 2010 zde) a nakonec již ZU vůbec neotevřel. Asi nikoho nenapadlo, že když je něco přerušené, projektujeme dál a lidé dále platí za naši práci, aby mohli žádosti podat, jakmile se akce opět otevře. Za tuto lež nebyl nikdo zodpovědný, nikdo se neomluvil, tak to prostě v úřadech chodí – kolik nepříjemností tím vzniklo, nikoho nezajímalo. Napálen byl občan, ale ten je na podobný přístup ze strany státního aparátu již historicky zvyklý.

V listopadu roku 2012, byl vyhlášen MŽP program NZÚ 2013. Do 13. 6. 2013 bylo tedy poměrně dost času na přípravu. Obě strany měly zkušenosti z předešlé akce, takže to zpočátku vypadalo, že by druhé kolo mohlo proběhnout lépe. To se však ukázalo jako nepřiměřeně optimistické vnímání situace. SFŽP sice po zkušenosti z roku 2010 začal evidovat a průběžně zveřejňovat na webu aktuální stav čerpání celkové částky na dotace a vyvaroval se tím největšímu problému z roku 2010. Ale na druhou stranu zcela nepochopitelně požaduje opětovné registrace produktů i montážních firem, požaduje účast auditorů na zcela technicky banálních záležitostech, ale především, množstvím požadovaných dokladů a elaborátů rozmetá jakékoli iluze o útlumu byrokracie v této zemi.

Porovnejme například, jaké podklady k žádosti byly vyžadovány na nejjednodušší projekt na instalaci termických solárních systémů v roce 2010 a v roce 2013:

U projektů pro zateplení domů byly v letech 2010 a 2013 vyžadovány:

Solární zařízení, oblast podpory C3.1, 3.2

Rozsah požadovaných dokladů i dokumentace se tradičně upřesňoval v průběhu zpracování žádostí. Přestože v požadavcích na minimální rozsah dokumentace v oblasti C3 není ani zmínka o energeticky vztažné ploše, úředníci SFŽP požadovali dodatečně výkresy všech půdorysů s vyznačením této plochy. Náš argument, že toto není v požadavcích na minimální rozsah dokumentace smetli úředníci se stolu s tím, že dle Přílohy I/2 ke směrnici NŽP č. 9/2013, čl. 1, odst. 12 cituji: „Fond je oprávněn vyžádat si v průběhu administrace žádosti a následně i po dobu udržitelnosti i další podklady výslovně neuvedené v této směrnici a Přílohách…“. Tedy mohou požadovat v podstatě cokoli, kdykoli a třeba i dodatečně – a to zpravidla do osmi dnů.

První připomínky na projekty a žádosti podané v polovině srpna došly na začátku října. K tomuto datu bylo zpracováno jen v naší kanceláři cca 50 projektů a všechny bylo nutné revidovat právě do osmi dnů. Pokud bychom připomínky dostali dříve, mohli bychom si ušetřit spoustu práce a našemu životnímu prostředí ušetřit stohy papírů. Proč na zapracování připomínek máme osm kalendářních dní a na straně úřadu žádné omezení na zpracování žádostí neexistuje, opravdu netuším.

Krycí list je podepsán auditorem i investorem. Pokud máte stihnout do osmi dnů upravit projekt, přílohy i krycí listy, doplnit vše, co úřad vyžaduje, odeslat dokumentaci investorovi k podpisu a ten ji musí doručit na SFŽP – to vše do osmi kalendářních dnů – to osobně považuji ze strany úřadu za šikanu. K čemu takový termín, když připomínky od SFŽP přišly po šesti týdnech? Proč u solárního zařízení nebyl v požadavcích na rozsah dokumentace uveden audit a nakonec byl vyžadován? Údajně nebylo nutné tento požadavek zde uvádět, protože to vyžaduje zákon. Proč tedy u zateplení domu tento požadavek uveden byl? Proč jsme museli krycí listy verze 1.3 přepisovat do krycích listů verze 1.4, které byly stejné, jen s tím rozdílem, že SFŽP zde původně popletl pořadí kapitol A, B, C, C, D a následně je opravil na A, B, C, D, E? Bylo opravdu nutné pro tuto drobnost přepisovat 56 polí formuláře, posílat list investorovi k podpisu a dodat takto přepsaný krycí list na pracoviště SFŽP? Je nutné zjišťovat tepelnou ztrátu budovy, když v podmínkách dotace není solární podpora vytápění nijak vázána na tuto hodnotu. Zde si dovolím citovat z vyjádření metodického oddělení SFŽP k této problematice:

1. vlastník stavby má zákonnou povinnost uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 stavebního zákona) – pokud ji vlastník nemá je povinen si ji obstarat – tedy není možné argumentovat tím, že dokumenty nejsou k dispozici
2. ve směrnici je uveden požadavek na uvedení bilance potřeby tepla na vytápění s uvedením příslušné normy – tepelná ztráta objektu (dle ČSN EN 12831) vstupuje do bilance solárního systému a počítá se z ní zjednodušenou metodou potřeba tepla na vytápění a následně % pokrytí potřeby tepla solárním systémem (důležitá hodnota pro stavebníka) – tepelnou ztrátu lze nahradit potřebou tepla po jednotlivých měsících určenou dle metodiky ČSN EN ISO 13 790

Z bodu jedna vyplývá, že každý majitel stavby má mít dokumentaci skutečného stavu včetně výpočtu tepelných ztrát. Pracuji v oboru přes dvacet let a troufám si napsat, že dokumentaci skutečného stavu objektu má méně než 20 % majitelů objektů a výpočet ztrát podle skutečného stavu objektu méně než 5 % majitelů objektů. To je prostě skutečnost a žádný zákon na tom nic nezmění. Pokud nelze argumentovat realitou, ocitli jsme se ve virtuálním světě razítek a formulářů, kde skutečnost je jen obtížně uchopitelná a nepohodlná veličina.

K bodu dva bych rád napsal tolik, že snad i laikovi by se zdálo šikovnější, zadat prostě spotřebu tepla na základě plateb za energie z minulých let, kterou na rozdíl od tepelné ztráty zná naprostá většina majitelů objektů, protože je to významná položka v rodinném rozpočtu a rozumí ji zcela každý. Dopočítávat spotřebu tepla zjednodušenou metodou z tepelné ztráty domu (kterou neznáme) je prostě nesmyslné, známe-li přímo onu spotřebu tepla. Ani jeden stavebník překvapivě neprojevil zájem zjistit, kolik tepla na vytápění ušetří, podstatná byla pouze výše dotace. Je zajímavé, že díky nastavení podmínek letos převládala právě tato zařízení, přestože tepelný zisk soláru pro vytápění je v porovnání s náklady investice v říši zcela nenávratných investic.

Zateplení objektů, oblast podpory A

V roce 2010 bylo zateplení objektů naším nejčastějším projektem, protože program byl jasný a dával šanci i stavebníkům, kteří se rozhodli i jen částečně zateplit objekt například výměnou oken, zateplením krovu či obvodového zdiva. Vrstvu izolace bylo možné poměrně rychle stanovit tak, aby splňovaly doporučené hodnoty ČSN 730540. Bylo to tehdy moudré rozhodnutí ze strany fondu, které se bohužel v roce 2013 již neopakovalo.

Rok 2013 přinesl bezesporu dokonalejší hodnocení energetické náročnosti budov podle budovy referenční, avšak využití této referenční budovy jako základu pro jakékoli zateplení stávajících budov je neúměrně přísné. Bohužel NZU 2013 postavila kritéria dotací pro zateplení právě na tomto parametru a tím velice zkomplikovala situaci. Počáteční nadšení obvykle rychle vyprchalo, když stavebník zjistil, jak kvalitně izolovaná je ona referenční budova, kterou by musel překonat. Nastavení tak vysoké laťky je z mého pohledu prostě chybou, protože alespoň na našem vzorku projektů se finanční prostředky nasměrovaly na solární zařízení s podporou vytápění, jejichž návratnost je v nedohlednu, zatímco zateplení krovu nebo obvodových stěn v nezatepleném objektu z první republiky – kterých je stále dost – by bylo celospolečensky mnohem rozumnější investicí. Avšak zde dotace nebyla prakticky dosažitelná a komplexní zateplení objektu bylo z finančních nebo i technických důvodů obtížně proveditelné. Nejčastějším úskalím komplexního zateplením je nedostatečná izolace podlah. Doplnění této izolace je v obydleném nepodsklepeném objektu téměř nemožné a při nastavení tak přísných kritérií, jako u NZU2013, se bez něho často neobejdeme. Paradoxně na dotaci „nedosáhli“ ti majitelé rodinných domů, kteří si v nedávné době uhradili některá dílčí opatření na snížení energetické náročnosti z vlastních prostředků, bez dotací. Zateplit starý objekt tak, aby měl lepší parametry, než objekt nový, je téměř nesplnitelné a tento požadavek byl z mého pohledu největší chybou nastavených parametrů pro zateplení.

Návrh dílčích změn dotačních podmínek

Na závěr bych si na základě dosavadní praxe dovolil pro příští kolo dotací SFŽP v oblasti solárních technologií a zateplení objektů doporučit několik úprav v podmínkách tak, aby systém pracoval efektivněji:

• Přiblížit kritéria dotací parametrům z roku 2010 včetně dílčího zateplení objektů, protože u reálné stavby je často řada nepřekročitelných překážek, které brání zateplení komplexnímu a právě v oblasti dílčích zateplení je poměr cena/přínos z hlediska ekologie nejpříznivější.
• Přijímat žádosti plně elektronicky včetně dokumentace a formulářů v PDF, připomínkovat je elektronicky přímo projektantům (například povinně přes datové schránky) a teprve po zapracování všech připomínek si vyžádat originály v tištěné podobě. Ušetřili bychom tak stohy papírů i značné náklady na poštovné, což by mělo být snad právě pro MŽP prioritou.
• Konzultace připomínek projektů se specialisty OZE poskytovat standardně telefonicky, osobně jen ve výjimečných a opodstatněných případech – i zde jde o životní prostředí, čas a zbytečné náklady, je opravdu nemyslitelné cestovat kvůli cca desetiminutovým konzultacím po celé republice.
• Nevyžadovat parametry, které nejsou potřebné. Pro solár plně postačuje bilance solárních termických systémů, zde se nachází vyhodnocení, které je pro přidělení dotace směrodatné, vše ostatní je balast. Naopak upřesnit to podstatné, co rozhoduje o dotaci – tedy výpočet parametrů a zisků – viz dále.
• U bilance solárních termických systémů vypustit oddíl „Vytápění objektu“ a zadat přímo potřebu tepla pro vytápění (řádek 54), který je v praxi dostupnější.
• Umožnit zadání sklonu solárního kolektoru přesně v jednotkách stupňů.
• Umožnit zadání odklonu solárního kolektoru od jihu přesně v jednotkách stupňů v rozsahu −90° až +90°.
• Neměnit verze formulářů v průběhu přijímání žádostí.
• Prodloužit termíny pro doplnění žádostí.
• Nevyžadovat zbytečnosti v podobě kopií oprávnění a podobně – jsou zde registrační čísla, která lze ověřit na webu.
• Nevyžadovat energetické posudky na solární zařízení, autorizovaní projektanti jsou dostatečně technicky zdatní na to, aby problematiku zvládli.

Věřím, že podpora úspor energie je na rozdíl od některých nesmyslných dotací rozumné vynakládání státních financí. Ostatně ve vzácné shodě to takto hodnotí nejen strany vznikající vládní koalice, ale prakticky všechny parlamentní strany. Podle mého názoru je ale nezbytné pravidla pro novou výzvu upravit, odstranit zbytečnou administrativu a termínovou šikanu žadatelů. Všichni by jistě uvítali program uživatelsky přívětivější tvář dotačního programu a jeho větší přiblížení konkrétní realitě České republiky.

Děkuji za případné komentáře ostatních i projektantů a auditorů k této problematice, pokud stejně jako já dospěli k závěru, že podmínky a administrativu žádostí je třeba pro další roky upravit.