Plánované Národní muzeum železnice a elektrotechniky u Masarykova nádraží v Praze
Přehrát audio verzi
Plánované Národní muzeum železnice a elektrotechniky u Masarykova nádraží v Praze
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Masarykovo nádraží v Praze je jedním z nejstarších dochovaných nádraží na evropském kontinentě. Česká komora architektů vítá volbu i záměr, má výhrady ke zvolenému postupu státní organizace coby zadavatele akce.
Muzeum železnice a elektrotechniky v Praze
- Lokalita: Areál bývalého Depa kolejových vozidel u Masarykova nádraží v Praze.
- Historická budova: Jde o nejstarší a nejrozsáhlejší ucelený soubor historických železničních staveb v České republice, jehož jádro tvoří původní budovy ze 40. let 19. století (z doby, kdy bylo nádraží v roce 1845 otevřeno).
- Realizátor: Projekt realizuje Národní technické muzeum (NTM).
- Cíl projektu: Konverze památkově chráněných budov (dílen a depa) a jejich doplnění o moderní dostavbu a zastřešení, aby se vytvořil jedinečný prostor pro rozsáhlé sbírky železniční techniky a elektrotechniky.
- Plánované otevření: Otevření muzea se plánuje na rok 2030.
Masarykovo nádraží v Praze, v jehož bývalých lokomotivních dílnách se bude nacházet nové Muzeum železnice a elektrotechniky, je jedním z nejstarších dochovaných nádraží na evropském kontinentě. Bylo otevřeno v roce 1845 a dodnes slouží železniční dopravě, a to včetně budov, které byly vystaveny částečně ve čtyřicátých, částečně v sedmdesátých letech 19. století. Areál železniční výtopny a dílen vznikl, stejně jako budovy sloužící pro cestující, roku 1845, krátce předtím, než do Prahy přijel z Olomouce první parní vlak vedený lokomotivou „Böhmen“ – „Čechy“.
Umístění podobné památky ve středu města je zcela unikátní
Nádraží, které bylo rozděleno městskými hradbami na dvě částí, bylo projektováno jako koncové nádraží pro trať olomoucko-pražskou a výchozí pro trať pražsko-drážďanskou (dokončena roku 1851). Stavby výtopny i dílenských prostorů projektoval Ing. Antonín Jüngling, kolejiště pak Ing. Jan Perner, který potom sám přivedl první parní lokomotivu do města. Součástí nádraží byla i první vlečka v českých zemích, směřující k celnímu úřadu (dnešní ulice v Celnici), nebo nákladiště kočárů.
Budovy areálu budoucího Muzea železnice a elektrotechniky sloužily svému účelu bez zásadnějších stavebních úprav více než 155 let a představují jednu z nejvýznamnějších dochovaných klasicistních průmyslových staveb ve střední Evropě. Umístění podobné památky ve středu města je zcela unikátní, neboť velké průmyslové stavby bývaly v průběhu dvacátého století mimo jiné z důvodu ochrany ovzduší z center měst vymisťovány. Provoznímu zázemí Masarykova nádraží se tento osud i přes řadu vážně míněných pokusů o jeho úplné odstranění vyhnul.
Nádraží i dílen se dotkla revoluce roku 1848 i prusko-rakouská válka roku 1866. V květnu 1945 zde v průběhu Pražského povstání došlo ke krvavým bojům a popravě několika desítek cestujících a zaměstnanců depa u stěny výtopny, kde se dnes nachází pamětní deska. Roku 1953 bylo nádraží přejmenováno na nádraží Praha střed. V nultých letech nového století probíhaly zatím poslední a neúspěšné debaty o jeho úplném zrušení a nahrazení developerskou výstavbou. Vzhledem ke svému stáří, významu a propojení s každodenním životem hlavního města představují budovy dílen jedinečný prostor pro moderní muzejní prezentaci dějin i současnosti železnice na území českých zemí i daleko za jejich hranicemi.1
Více detailů k plánovanému muzeu
Vyjádření České komory architektů k plánovanému Národnímu muzeu železnice a elektrotechniky
Česká komora architektů vítá záměr státu vybudovat Národní muzeum železnice a elektrotechniky, pro které je historická železniční budova v centru Prahy ideálním místem. Projekt tak rozšíří a doplní stávající síť železničních muzeí, a to zejména v době, která je z dobrých důvodů rozvoji železniční dopravy mimořádně nakloněna.
Máme ale zásadní výhrady ke zvolenému postupu státní organizace coby zadavatele akce. Slovo národní v názvu projektu by mělo být zavazující – očekávat bychom měli nejen péči, která je v souladu se zákonem, ale také snahu o dosažení optimálního výsledku.
Standardním postupem nejen v ČR, ale v celém světě je u významných veřejných budov transparentní výběr z více návrhů provedený porotou s dostatečným počtem daných odborníků. V ČR tak vzniklo nejen Národní divadlo nebo Národní muzeum, ale i budova Národní technické knihovny. Všechny tyto budovy jsou chloubou České republiky a ukazují její kulturní vyspělost. Zpětně je možné dohledat i ostatní soutěžní návrhy z těchto soutěží a ujistit se, jak a proč porota vybrala vítěze.
Dovolujeme si proto požadovat, aby stejný a historicky prověřený postup byl uplatněn i v případě Národního muzea železnice a elektrotechniky. Jakýkoliv jiný způsob znamená nedostát schopnostem a kulturní úrovni České republiky. Znamená to zároveň promarnit příležitost k prezentaci jejích tvůrčích možností.
Vyzýváme proto státní orgány, aby přehodnotily dosavadní postup a zvolily tradiční, optimální a nejpřínosnější řešení. Česká komora architektů je připravena poskytnout odborné konzultace, stejně jako tak činí každoročně pro 50 až 100 samospráv a veřejných institucí.
Výsledky architektonických soutěží a realizací z nich je možné zhlédnout na mapě soutěží nebo v publikaci DESET.
Za Českou komoru architektů
Ing. arch. Jan Kasl, předseda ČKA
Ing. arch. Petr Lešek, 2. místopředseda ČKA2
Zdroje:
1 Národní technické muzeum
2 tisková zpráva ČKA
