V přednáškách zazněly příklady staveb, které už nějaké kroky k udržitelnosti rozhodně mají za sebou. Jak se na snížení CO2 a minimalizaci vytváření a skládkování odpadů dívají výrobci materiálů, projektanti, stavebníci nebo developeři?
Xella Group, přední evropský poskytovatel udržitelných, efektivních a cenově dostupných řešení hrubé stavby, dosáhla v předchozím roce významného pokroku ve svých iniciativách udržitelnosti a je na dobré cestě k dosažení svých cílů pro rok 2030. Hlavním milníkem pro rok 2023 bylo snížit emise oxidu uhličitého v rozsahu 1, 2 a 31, což je schváleno také iniciativou Science Based Targets Initiative (SBTi).
Modulární malometrážní bydlení je pro Čechy velmi aktuální téma. Nový stavební zákon počítá se zvýšením maximální výměry drobné stavby ze současných 25 m2 až na 40 m2 zastavěné plochy. Protože u drobných staveb není potřeba vyřizovat stavební povolení, představují tyto modulové domky administrativně nejjednodušší a nejrychlejší cestu k novému bydlení.
V Praze vzniká na brownfieldu v Modřanech první modrozelená čtvrť s mimořádně hospodárným bydlením v evropském kontextu. Developer Skanska buduje nový typ bydlení s důrazem na modrozelenou infrastrukturu, recyklaci šedé vody, vlastní solární panely, zelené střechy a celé spektrum dalších technologií.
S jarní sezónou přichází ten pravý čas na úpravy interiéru i zahrady, proto si nenechte ujít a navštivte největší jarní souběh veletrhů bydlení designu a zahrad FOR INTERIOR, FOR GARDEN a DESIGN SHAKER. Pátek 12. dubna bude patřit konferenci Kroky k udržitelnému stavebnictví, kterou TZB-info pořádá v Kongresovém sále PVA EXPO Praha.
Ve vyspělých státech západní Evropy je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. V České republice však donedávna bránila většímu rozvoji ekologických vícepodlažních budov požární norma, která připouští dřevostavby do požární výšky 12 metrů. I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval. Ze společně deklarované potřeby ke změně legislativních omezení vznikla vloni na jaře Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Zástupci členů Platformy na výročním setkání 12. března 2024 uvedli, že se za rok v této oblasti udála řada pozitivních změn. Definovali zároveň další body, jejichž naplňování vnímají, vedle legislativy, jako klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu.
Modro-zelená infrastruktura je správný směr. V minulosti jsme trochu opomíjeli skutečnost, že příroda je neodmyslitelnou součástí města. Dešťovou vodu jsme ve městě nechtěli a zeleň byla vnímána spíše jako něco, co nám přidává na „práci“. Teprve v posledních letech, s narůstajícími dopady klimatických změn, se více zdůrazňuje vliv zeleně na život každého z nás, říká v rozhovoru Ing. Marcel Kenja, obchodně-technický zástupce společnosti Asio New.
Principem soutěže Hala roku pořádané Fakultou stavební ČVUT v Praze je na základě zadání navrhnout a postavit model konstrukce a ten poté při finále na fakultě zatěžovat až do jeho zhroucení. V jednotlivých kategoriích zde soutěží ve dvou až tříčlenných týmech středoškoláci, vysokoškoláci a studenti doktorského studia.
Rok 2023 se nesl ve znamení významných změn v oblasti udržitelnosti a environmentálních, sociálních a správních (ESG) standardů, které mají hluboký dopad na podnikání a společnost a je více než jisté, že rok 2024 bude v tomto trendu pokračovat. Zásadní roli budou opět hrát digitalizace a integrace nejnovějších technologií a výrazně zamíchat kartami mohou volby, které letos čekají celou řadu klíčových zemí nejen v Evropě.
Jedním z trendů moderního stavebnictví je znovuobjevování tzv. tradičních stavebních materiálů, které v hojnosti používali naši předkové. V kombinaci s moderními materiály či technologiemi zpracování nabízejí řešení složitých projektů, vyžadujících skloubení několika materiálových vlastností dohromady, a vytvářejí tak na stavebním trhu nové portfolio, které má stále více příznivců, nejen u alternativně smýšlejících lidí, ale i u odborné veřejnosti.
Recenzovaný Díky výsadbě rostlin lze lépe čelit problému přehřívání prostoru v městské zástavbě, k němuž dochází vlivem klimatických změn. Efektivním způsobem, jak rozšířit vegetaci ve městech a zároveň využít velké množství odpadní vody produkované v domech, jsou kořenové čistírny odpadních vod umístěné na střeše, fasádě či v mokřadních záhonech. Po odstranění hrubých nečistot ve vícekomorové separační nádobě je voda čerpána na kořenovou čistírnu, kde dochází k jejímu biologickému čištění. Vyčištěnou vodu lze využít na splachování toalet nebo k zavlažování. Stálý přísun odpadní vody současně zajišťuje mokřadním rostlinám neustálé zásobení vodou i živinami a působí tím pozitivně na jejich růst.
Úspěšná realizace projektů vedoucích ke zlepšení hospodaření s dešťovou vodou (HDV) vyžaduje technickou kvalitu návrhu a provedení, ale také dobře zvolenou formu a načasování komunikace. Zkušenosti měst s realizací projektů vedoucích ke zlepšení hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a k realizaci opatření modrozelené infrastruktury předvedli na konferenci o vodě v Litomyšli zástupci ústecké univerzity.