Větráním místnosti rozumíme zajišťování přívodu, nejčastěji venkovního vzduchu, který obsahuje zanedbatelné nebo nižší koncentrace škodliviny, než jaké jsou produkované v místnosti.
Sofistikované řešení otopných soustav vede k tomu, že když se jednou a v jakémkoliv stádiu zateplení správně osadí TRV a seřídí a současně se instaluje sofistikovaně řešená předávací stanice, která „umí“ připravit a hlavně udržet požadované parametry v průběhu celé otopné sezony, pak již do doby životnosti otopné soustavy (vč. stanice) není třeba nic rekonstruovat a jiného řešit, než správně upravit teplotní a hydraulické parametry v této stanici.
Česká komora architektů (ČKA) uspořádala ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) 14. června 2010 v Národní technické knihovně (NTK) v Praze-Dejvicích konferenci Architekti a Zelená úsporám. Název akce koresponduje s názvem publikace, kterou se obě instituce chystají pro projektanty i klienty programu vydat v říjnu letošního roku.
U obvodových plášťů nízkoenergetických budov s vysokým tepelným odporem se povrchová teplota na vnitřním líci ochlazované konstrukce místnosti blíží k teplotě vzduchu v místnosti. Spolu s tím se snižuje význam podílu tepelné ztráty prostupem tepla a významnější se tak stává tepelná ztráta z větrání místnosti. To vše ovlivňuje typ i umístění otopné plochy v místnosti.
Článek je prvním ze série článků o výsledcích výzkumného projektu zaměřeného na hledání efektivních úsporných opatření pro snižování energetické náročnosti panelových budov a na snižování environmentální zátěže jejich provozu.
Vnější tepelně izolační kontaktní systémy (ETICS) jako hospodárné a technicky efektivní řešení se při rekonstrukcích i novostavbách osvědčují již od šedesátých let 20. století. Přesto se občas objevují případy nesplněných představ a očekávání, poruch a nebo dokonce i pozvolných či náhlých kolapsů ETICS.
Při montáži zateplovacích desek na fasády budov se stále více prosazuje metoda lepení. U starších budov, kde se pracuje s již omítnutým podkladem, však pouhé lepení nestačí. Desky je nutné na fasádu usazovat pomocí hmoždinek, které však narušují funkci tepelněizolačního systému. Vzniku těchto zcela zbytečných tepelných mostů umí předejít lepicí kotva Baumit KlebeAnker.
V první polovině letošního roku začaly platit novelizované normy, ve kterých jsou nově definovány požadavky na navrhování zateplovacích systémů budov. Jedná se o ČSN 73 0810 - Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení (duben 2009) a ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Změny v těchto normách přinášejí i řadu zásadních novinek. Podívejme se na ně prostřednictvím obrazového materiálu.
V předchozím díle byly popsány dvě možnosti přístupu k zateplení rodinného domu s využitím dotace z programu Zelená úsporám. Jednalo se o podmínky vypsané na samém počátku tohoto programu s úpravou z počátku června tohoto roku. Nyní si představíme, jakým způsobem bude ovlivněno hodnocení stejných rodinných domů, které byly použity jako příklad v předchozím díle, podle nových podmínek programu, které vešly v platnost 17.8.2009.
Rostoucí zájem o zateplování velmi často končí výběrem firmy s nízkou cenou za materiál a za montáž zateplovacího systému, aniž by se při tom přihlíželo k dodržování technologické kázně. Uvedená analýza vyskytujících se vad v kontaktních zateplovacích systémech má varovat investory, jak při výběru dodavatele postupovat, aby stavba nebyla reklamována pro vzniklé závady.
Většina studií a rozborů stavebních materiálů, v našem případě tepelných izolací, zkoumá a porovnává tyto materiály výhradně z technického hlediska. Osobně jsem přesvědčen, že v souvislosti s dnešní ekonomickou, ale především dlouhotrvající energetickou krizí je pouhé porovnávání technických parametrů tepelných izolací nesprávné - nedostatečné. Nehledě na fakt, že metodiky měření technických vlastností tepelných izolací jsou zastaralé a nejsou schopné postihnout materiálově rozdílné složení jednotlivých typů tepelných izolací.