ČSTZ: Pro odvody spalin od plynových spotřebičů platí ČSN 73 4201, NV č. 91/2010 Sb. neplatí

Po zveřejnění bohatě diskutovaného článku U odvodů spalin od plynových spotřebičů nepřipadá v úvahu riziko požáru Ing. Jiřího Buchty, CSc. a Ing. Miroslava Burišina z Českého sdružení pro technická zařízení (ČSTZ) byl v pátek 10. 1. 2014 na portálu TZB-info publikován tiskový materiál Společenstva kominíků České republiky (SKČR) Kontext diskuse o nařízení vlády č. 91/2010 Sb. S ohledem na skutečnost, že se jedná o reakci nejen na uvedený tiskový materiál, ale na sérii článků a diskuzních příspěvků zveřejněných na TZB-info, považujeme za nezbytné uvést na pravou míru nepřesná tvrzení mluvčího SKČR.

Pro čtenáře, který nesledoval celou diskusi, uvádíme, že jádro neshody mezi Českým sdružením pro technická zařízení a Společenstvem kominíků České republiky spočívá v rozdílném názoru na platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, pro plynové spotřebiče.

České sdružení pro technická zařízení

tvrdí a dokládá argumenty, s nimiž vyslovilo souhlas Vysoké učení technické v Brně, že nařízení vlády č. 91/2010 Sb. neplatí pro odvody spalin od plynových spotřebičů;

Společenstvo kominíků České republiky

tvrdí, aniž by vyvrátilo argumenty ČSTZ, že nařízení vlády č.  91/2010 Sb. platí pro odvody spalin od plynových spotřebičů. Jejich jediným argumentem je odvolávka na Metodiku Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR), na jejímž zpracování se podíleli a o níž sami zástupci MV-GŘ HZS ČR v úvodu první schůzky se zástupci ČSTZ (schůzka se uskutečnila na žádost MV-GŘ HZS ČR) prohlásili již v roce 2012, že má nedostatky, které je třeba odstranit její novelou.

Argumentace ČSTZ se opírá o následující skutečnosti:

1. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. bylo vydáno na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. V souladu s Ústavou a Listinou základních práv tedy může ukládat povinnosti pouze v souvislosti s požární ochranou („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“)
2. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. platí pouze pro systém kouřovod – sopouch – komín, a to pouze v případě, pokud v něm je reálné riziko požáru. Neplatí tedy pro odvody spalin např. samostatným potrubím, ať už koncentrickým s potrubím přívodu vzduchu, nebo děleným potrubím, které neústí do sopouchu a komínového průduchu.
3. V odvodech spalin od plynových spotřebičů není riziko požáru (podrobné zdůvodnění je uvedeno v odborných stanoviscích ČSTZ č. 160/2013 a 165/2013 na stránkách ČSTZ www.cstz.cz).
4. Otravy spalinami od plynových spotřebičů jsou primárně vždy způsobeny nedostatky na straně spotřebiče. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. neobsahuje (ani nemůže obsahovat, protože k tomu nemá zmocnění ze žádného zákona – viz bod 1) požadavky na prevenci otrav spalinami od plynových spotřebičů.

Názor SKČR lze charakterizovat následovně:

1. Názor nebyl podroben odborné diskusi, neboť se jí SKČR permanentně vyhýbá. Opírá jej neustále o Metodiku MV-GŘ HZS ČR, o níž sami zástupci MV-GŘ HZS ČR prohlásili již v roce 2012, že má nedostatky, které je třeba odstranit její novelou. Namísto novely byla ale vydána ve vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. publikace Podmínky požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv (právní úprava) – autor JUDr. Vavera, recenzenti Ing. Schön, JUDr. Škoda. Publikaci lze zakoupit v uvedeném nakladatelství za cenu 127,50 Kč. Tato publikace komentuje a vykládá jednotlivé paragrafy NV č. 91/2010 Sb. Podrobnější rozbor komentářů by si jistě zasloužil samostatný článek.
2. SKČR uvádí, že odborná stanoviska ČSTZ představují pouze osamocený názor; přitom záměrně neuvádějí odborné autority, které zastávají stejný názor jako ČSTZ, např. Vysoké učení technické v Brně.
3. Odborná stanoviska ČSTZ podpořila v rozsáhlé veřejné diskusi značná většina odborníků. Nesouhlasné názory nebyly doloženy argumenty vycházejícími z přírodních zákonů a ústavního pořádku České republiky.
4. Obhajoba úkonů podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb. na odvodech spalin od plynových spotřebičů je v bytostném zájmu kominíků – trvale klesá podíl spotřebičů na pevná a kapalná paliva, která jsou nahrazována jinými tepelnými zdroji, jako jsou centrální zásobování teplem, tepelná čerpadla a plynové spotřebiče. A právě plynové spotřebiče zůstávají jediným zdrojem, na jejichž odvodech spalin je možno vykonávat tzv. kominické úkony, a to bez ohledu na to, že občané i firmy jsou nuceni vynakládat ve většině případů naprosto zbytečné náklady, které neřeší jak prevenci požáru, tak ani otrav spalinami.

Podrobnější vysvětlení k výše uvedeným uvádíme pro zájemce v následujícím textu:

Kdo by očekával, že se toto společenstvo sdružující osoby zabývající se profesně odvody spalin od spotřebičů paliv vyjádří k argumentům uvedeným v článku, bude vyveden z omylu hned v úvodu materiálu konstatováním: „Společenstvo kominíků České republiky se odmítá této diskuze přímo zúčastnit...“. Tak, alespoň se můžeme těšit na to, že se kominíci zúčastní této diskuse „nepřímo“.

S ohledem na skutečnost, že tiskový mluvčí zřejmě neobdržel ke zpracování materiálu všechny potřebné informace, a proto uvádí celou řadu nepřesností, dovolujeme si uvést jeho informace na pravou míru.

Zástupci SKČR se podle mluvčího odmítli zúčastnit Kulatého stolu LEGISLATIVA A BEZPEČNOST SPALINOVÝCH CEST (konal se 4. 12. 2013 v redakci TZB-info), a to mimo jiné údajně „kvůli časové kolizi akce se zkouškami revizních techniků spalinových cest a jednak kvůli tomu, že téma je již vyčpělé a jednou pro vždy za účasti všech možných subjektů vyřešené.“ Škoda, že tento důvod neuvedli v oficiálním stanovisku k pozvání na tento kulatý stůl, v němž je řečeno „necítíme potřebu se takového projektu zúčastnit, protože ani není důvod takový kulatý stůl organizovat. ....Projektů, na kterých se podílí ČSTZ a jeho příznivci, se účastnit odmítáme.“ Za ČSTZ prohlašujeme, že bychom ochotně souhlasili s přizpůsobením termínu kulatého stolu časovým možnostem zástupců kominíků. Zároveň si dovolujeme požádat SKČR o možnost nahlédnout do „seznamu příznivců ČSTZ“.

Není nám vůbec jasné, jak mluvčí SKČR dospěl k názoru, že „téma je již vyčpělé a jednou pro vždy za účasti všech možných subjektů vyřešené“, když náš článek vyvolal na TZB-info nebývalou diskusi. O vyčpělosti tématu nesvědčí zcela jistě ani diletantské názory některých členů kominické komunity o tom, že spaliny o teplotách vyšších než 85 °C mohou způsobit vznik požáru nebo že roční kontrola odvodu spalin zabrání otravám oxidem uhelnatým. Oba tyto názory jsou v článku vyvráceny technicky podloženými argumenty, s nimiž vyslovilo souhlas kromě jiných i Vysoké učení technické v Brně. Je zajímavé, že tyto argumenty se nepokusil vyvrátit argumentačními prostředky ani jeden ze zastánců těchto názorů, ani žádný jiný odborník na odvody spalin. Místo argumentů lze z kominických řad slyšet pouze, že „téma je již vyčpělé a jednou pro vždy za účasti všech možných subjektů vyřešené“. Tím řešením měl být podle mluvčího SKČR velký kulatý stůl, který „se odehrál 10. října 2012 na půdě Ministerstva vnitra, konkrétně Generálního ředitelství HZS ČR výhradně na popud ČSTZ“.

K tomuto tvrzení, a zejména k velkému kulatému stolu, uvádíme následující:

ČSTZ bylo požádáno v roce 2012 Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR) o schůzku ve věci nařízení vlády č. 91/2010 Sb. a Metodiky MV-GŘ HZS ČR k jeho aplikaci, zpracované MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci se SKČR. Na schůzce, která se uskutečnila dne 23. 7. 2012, bylo mj. konstatováno, že je nutno uvedenou metodiku upravit. K tomu mělo ČSTZ zpracovat návrh na její úpravu, který bude podkladem pro jednání orgánů státní správy, zástupců podnikatelských subjektů a SKČR. Toto jednání (podle mluvčího SKČR „velký kulatý stůl“) se uskutečnilo dne 10. 10. 2012. K našemu překvapení jsme zjistili, že náš podklad pro jednání – 17stránkový návrh na úpravu metodiky – iniciátor jednání (MV-GŘ HZS ČR, tedy nikoli ČSTZ, jak tvrdí mluvčí SKČR) účastníkům jednání vůbec nerozeslal, přestože jej obdržel od ČSTZ již 1. 9. 2012. Na naši námitku odpověděl jeden ze zástupců MV-GŘ HZS ČR, že podklad „nebyl rozeslán nedopatřením“. „Nedopatřením“ pak moderátor jednání (zástupce MV-GŘ HZS ČR) nezajistil alespoň opožděnou distribuci návrhu ČSTZ, natož aby podle něj alespoň postupoval. Naopak, nesnažil se ani dát prostor zástupcům ČSTZ k vysvětlení argumentů uvedených v „nedopatřením nerozeslaném“ podkladu k tomuto „velkému kulatému stolu“. Pro toto jednání zástupců MV-GŘ HZS ČR se hodí výraz, který použil Ing. Vališ z Vysokého učení technického v Brně v recenzi k článku U odvodů spalin od plynových spotřebičů nepřipadá v úvahu riziko požáru: „…státní arogance…“

Návrh na úpravu metodiky obsahoval řadu argumentů, které jsou uvedeny ve výše uvedeném článku. Na ostudně zmanipulovaném jednání, moderovaném úředníky státní správy, nebyla připuštěna diskuse o těchto argumentech. Prostor byl dáván naopak výrokům typu „páni kolegové vědí, že pokud vystavíme hořlavý materiál delší dobu teplotě 90 °C, tak chytne sám, nepotřebuje oheň“ (autorem je zástupce SKČR). Pokud nebyl těmto argumentům dán doposud prostor k diskusi, není divu, že článek s možností otevřené, necenzurované diskuse zaujal širokou odbornou veřejnost: servisní techniky plynových spotřebičů, revizní techniky plynových zařízení, revizní techniky spalinových cest, kominíky. Co je ale nepochopitelné, avšak jen na první pohled, proč tuto diskusi ignorovali zástupci profesního sdružení kominíků – SKČR. Co je důvodem jejich neochoty zveřejnit protiargumenty vyvracející argumenty uvedené v článku U odvodů spalin od plynových spotřebičů nepřipadá v úvahu riziko požáru? Proč neukázat svou odbornou erudici v diskusi nejen s odborníky z praxe, ale i z akademické obce? Že by důvodem této neochoty byla snaha nezesměšnit ty, kteří souhlasí s argumenty uvedenými v článku? Nebo že by protiargumenty SKČR nebyly ještě oficiálně formulovány a jsou teprve podrobovány teoretickému a praktickému zkoumání?

Důvod k odmítání diskuse je ale mnohem prostší, pokud si uvědomíme, že

• řada z představitelů SKČR se podílela na zpracování nařízení vlády č. 91/2010 Sb. i Metodiky k němu (mezi jinými i jeden, který v diskusi k článku tvrdí, že „ke vzniku požáru plynu není třeba tří veličin, a to hořlavé látky, oxidovadla a zdroje vznícení – to prý platí pouze pro vznik výbuchu prachových částic v průmyslu.“ Tím popírá základy chemie, konkrétně podmínky pro oxidačně redukční reakce.);
• kontrola odvodů spalin, u nichž není riziko požáru, podle nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, je v zájmu kominíků, tedy i řady členů SKČR (recenzent článku Ing. Vališ z Vysokého učení technického v Brně výstižně uvedl, že za zařazením plynových spotřebičů bez rizika požáru v odvodu spalin do nařízení vlády „se skrývá spíše lobizmus a přehlížení specifik rozsáhlé problematiky několika souvisejících oborů, než snaha o účelnou a účinnou prevenci“)

Zatvrzelé setrvávání na technicky nepodložených argumentech a nechuť k diskusi předvedli kominíci již v případě zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

Podle tohoto zákona byly právnické a fyzické podnikající osoby povinny zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby 1× za 2 roky měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů na plynná paliva od jmenovitého tepelného výkonu 11 kW do 200 kW. Oprávněnou osobou byl, stejně jako u NV č. 91/2010 Sb., držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. V praxi to znamenalo, že vysoce kvalifikované osoby, provádějící měření účinnosti na kotlích nad 200 kW, si v případě, kdy chtěly měřit kotle s nižším výkonem, musely doplnit své vysoko- nebo středoškolské vzdělání studiem kominického učebního oboru. Nesmyslnost tohoto požadavku, na niž upozorňovalo opakovaně České sdružení pro technická zařízení, prokazuje i nový zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.), podle něhož se periodické měření emisí provádí 1× za 3 roky u spalovacích zdrojů na plynná paliva až od jmenovitého tepelného výkonu 1 MW (tedy výkonu téměř 100× většího) a osoby provádějící toto měření nemusí být vyučeny kominickému řemeslu.

Mluvčí SKČR dále uvádí, že „již po mnoho let je jasně definované, co při kontrole spotřebiče paliv dělá servisní technik a co při kontrole spalinové cesty dělá kominík (včetně spotřebičů na zemní plyn kategorie B i C a kondenzační techniky)“. Přitom se odvolává, pravděpodobně z neinformovanosti, i na Metodiku MV-GŘ HZS ČR (zpracovanou ve spolupráci se SKČR), o níž pracovníci MV-GŘ HZS ČR tvrdili již na jednání 23.7.2012, že je nutno ji upravit. Hlavním důvodem nutnosti její úpravy je, že stanovuje povinnosti nejen nad rámec zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ale i nad rámec nařízení vlády č. 91/2010 Sb., které bylo vydáno na základě zákona o požární ochraně. V Metodice se tak vyskytují takové protiprávní a technické nesmysly, jako například to, že se nařízení vlády vztahuje i na odvod spalin od plynových spotřebičů kategorie C vedený samostatným potrubím, a to buď koncentrickým s potrubím přívodu vzduchu, nebo děleným potrubím. Přitom již z úvodního ustanovení nařízení vlády je zřejmé, že platí pro systém kouřovod – sopouch – komín:

§ 1 Podmínky požární bezpečnosti
(1) Každý si musí počínat tak, aby při provozu komína a kouřovodu (dále jen „spalinová cesta“) a spotřebiče paliv nedocházelo ke vzniku požáru.

a to pouze tam, kde je riziko požáru.

Z řad obhájců kontrol odvodů od plynových spotřebičů, mimo jiné i od představitele SKČR – Ing. Schöna, se ozývá názor, že se u nich jedná i o provozní bezpečnost, konkrétně o prevenci otrav oxidem uhelnatým. Prevence spočívá podle nich v tom, že kontrolami podle nařízení vlády bude zajištěna průchodnost a tedy i funkčnost odvodu spalin. Pokud by měl být tento názor správný, jak lze vysvětlit skutečnost, že jak evropské, tak i české normy neobsahují povinnost opatřit ústí komínů od plynových spotřebičů zařízením proti pádu větších ptáků (např. holubů), který je nejčastější příčinou zneprůchodnění komínového průduchu? Jak je možno domnívat se, že by výše uvedené zařízení proti pádu větších ptáků mohly nahradit kontroly prováděné kominíkem? (Ten by musel být obdařen nadpřirozenou intuicí a dokázat přijít na kontrolu vždy těsně před pádem holuba do komína.)

Otravy u plynových spotřebičů jsou primárně vždy způsobeny závadami na spotřebiči (téměř vždy kategorie B), které mají za následek zvýšenou tvorbu oxidu uhelnatého. Jedinou účinnou prevencí otrav oxidem uhelnatým je tak servis plynových spotřebičů. Ten smějí provádět, s ohledem na skutečnost, že plynové spotřebiče jsou vyhrazeným plynovým zařízením, osoby s osvědčením od Technické inspekce ČR a školením u příslušného výrobce. Výrobci požadují u servisních techniků elektrotechnickou kvalifikaci, pro jejíž získání je požadováno minimálně vyučení v oboru elektro a jednoroční praxe). Osoby nesplňující tyto požadavky pak mohou na spotřebiči provádět pouze úkony běžné údržby, jako je například očištění krytu vlhkým hadrem.

Pokud shrneme výše uvedené, dospějeme k závěrům, co je vlastně výsledkem legislativně vynucovaných kontrol odvodů spalin od plynových spotřebičů podle nařízení vlády (při neplnění hrozí pokuta nebo odmítnutí plnění ze strany pojišťovny), vydaného za účelem prevence rizika požáru, tedy v odvodech spalin, u nichž riziko požáru nehrozí:

1. kontrola nemá smysl z hlediska prevence rizika požáru, neboť toto riziko v odvodech spalin od plynových spotřebičů neexistuje
2. kontrolou není řešeno riziko otrav oxidem uhelnatým, neboť jedinou účinnou prevencí otrav oxidem uhelnatým je servis plynových spotřebičů – kontrola podle nařízení vlády naopak toto riziko zvyšuje, neboť uživatel spotřebiče nabývá falešného dojmu, že spotřebič zkontrolovaný kominíkem pro něj nepředstavuje žádné nebezpečí, a nevidí důvod vynaložit další finanční prostředky na servis

Mluvčí SKČR ve svém materiálu uvádí, že snahy ČSTZ o revizi či úplné zrušení NV 91/2010 Sb. si lze vysvětlit jako účelové lobby. S tímto tvrzením souhlasíme s následujícím upřesněním:

To, že upozorňujeme na neplatnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, u odvodů spalin, u nichž nehrozí riziko požáru, neznamená, že by ČSTZ bylo nepřítelem kominíků. Naopak, prosazujeme, aby v rámci kontrol odvodů spalin od plynových spotřebičů kategorie B, prováděných podle požadavků technických norem a návodů, byla prováděna měření tahu, koncentrace oxidu uhelnatého a teploty v odvodu spalin a koncentrace oxidu uhelnatého před spotřebičem. Zároveň prohlašujeme, že jsme nepožadovali, aby se kontrola, servis a čištění plynových spotřebičů objevily jako povinnosti v legislativě, jak uvádí mluvčí. Tím by se totiž mohla spustit lavina dalších požadavků, například na povinné revize elektro u občanů (prevence úrazů, a zejména požárů), povinné kontroly střech a jejich příslušenství (prevence pádu okapů, uvolněných tašek atd.), povinné kontroly dodržování podmínek skladování hořlavých kapalin v garážích, sklepech a na půdách (prevence požárů) atp.

ČSTZ se snaží již dva roky, aby nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti nebylo aplikováno na odvody spalin, v nichž nehrozí riziko požáru. Domnívali jsme se, že k tomu bude stačit úprava Metodiky zpracované MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci se SKČR. S nutností její úpravy souhlasil i jeden z jejích zpracovatelů – MV-GŘ HZS ČR.

Tento orgán státní správy po obdržení návrhu ČSTZ na její úpravu, zpracovaného na základě vzájemné dohody, místo toho, aby jej projednal a argumenty v něm uvedené buď přijal, nebo vyvrátil, udělal vše pro to, aby tento materiál nebyl předložen k diskusi zainteresovaným orgánům.

Stejně tak se chová i Společenstvo kominíků ČR, které se podílelo jak na zpracování nařízení vlády č. 91/2010 Sb., tak i Metodiky k němu. Je to jen shoda náhod?

Očekáváme, že po nástupu nové vlády přehodnotí vedení příslušných orgánů státní správy nařízení vlády 91/2010 Sb. a přijme opatření, aby občané a podnikatelé nebyli zatěžováni vynucováním úkonů k prevenci neexistujících rizik. Věříme, že nakonec zvítězí zdravý rozum, stejně jako v případě zákona o ochraně ovzduší, a zájmy jedné profesní skupiny nebudou nadřazovány zájmům celé společnosti.

NA ZÁVĚR SI DOVOLÍME VYUŽÍT NABÍDKU PETRA DUŠKA, TISKOVÉHO MLUVČÍHO SPOLEČENSTVA KOMINÍKŮ ČR, NA POSKYTNUTÍ VÍCE INFORMACÍ A POŽÁDAT O ODPOVĚDI NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY:

1. Existuje u odvodů spalin od plynových spotřebičů riziko požáru?
2. Pokud je odpověď na 1. otázku kladná, proč není u plynových spotřebičů pro materiály kouřovodů a průduchů požadována odolnost proti vyhoření sazí? (Naopak, u plynových spotřebičů, a pouze u nich, je možno použít ke zhotovení odvodu spalin výrobky z plastů.)
3. Který zákon (včetně konkrétního paragrafu) ukládá občanům povinnost nechat si zkontrolovat jednou ročně odvod spalin od plynového spotřebiče z důvodu prevence před otravou oxidem uhelnatým?