Kůrovec a vytápění dřevem. Co bude, až smrk nebude?

Zájem o dřevní paliva v Česku roste už několik let v řadě. Není se čemu divit. Uhelné kotle u nás zjevně nemají budoucnost (nejen kvůli zákazu kotlů 1. a 2. třídy k 1. září 2022). Přes milion Čechů přitom žije v obcích bez přípojky zemního plynu. Navíc v posledních letech rostly ceny elektřiny, uhlí, plynu, zdražovaly i teplárny. Jedině cena dřeva loni klesala.

Jenže za poklesem ceny dřeva stála právě kůrovcová kalamita. Co se vlastně dělo? Smrky napadené lýkožroutem bylo potřeba co nejdřív dostat z lesa a pořezat, jenže nebylo kde. České pily byly plně vytížené už před kalamitou, takže se smrky vyvážely za levno do zahraničí. Cena palivového dřeva se propadla hluboko pod 1 000 Kč za metr krychlový. Komu nevadí si doma dřevo naštípat, sušit a chodit přikládat, může teď pár let, než se všechno kalamitní dřevo pořeže, vyveze nebo spálí, topit skutečně levně.

Jiná je situace u jakostních dřevních paliv, jako jsou pelety a brikety. Ty se lisují z dřevních pilin, které vzniká jako odpad na pilách. A protože chyběly kapacity, aby se pořezalo víc kůrovcového dřeva, nevznikl ani o moc větší přebytek pilin. Lýkožrout s cenami pelet a briket nedokázal pohnout. Jedinou cestou k poklesu cen pelet a briket by bylo zvažované snížení DPH na dřevo a dřevní paliva na 10 %. Rozhodnutí mají v rukou zákonodárci.

S čím počítat do budoucna

Kdo si kupuje nový kotel, ten se potřebuje dívat alespoň patnáct let dopředu. Dnes už je jasné, že kůrovcová kalamita zničí podstatnou část smrků na území celého Česka. Jak se bude vytápět dřevem, až smrky nebudou? Aktuální pokles ceny u palivového dřeva se zhoupne do opačného extrému. Dřevo na topení podraží tak do pěti let, odhadují experti. Jiná bude situace u dřevních pelet a briket. Jejich cena je a bude stabilní, protože ji určuje celoevropský trh.

Co se ovšem změní, to je objem v Česku vyrobených pelet a briket. Kůrovcová kalamita dala impuls ke stavbě nových pil, které u nás vyrostou v následujících letech. Stávající provozy k tomu rozšiřují výrobu. Většina z nich už počítá se zpracováním odpadového materiálu na pelety nebo brikety. Stávající výrobci navíc připravují svoje technologie na výrobu pelet a briket z borovice, dubu nebo modřínu. Konec smrku by tedy neměl výrobu pelet ani briket zásadněji ovlivnit. Na zachování kvality dohlíží certifikační systém ENplus, podle jehož standardů se už dnes vyrábí 97 % českých pelet.

Zdroj: CZECH FOREST think tank, 2020

V českých rodinných domech, chatách a chalupách dnes najdeme přes třicet tisíc automatických peletových kotlů a kamen. Přesto se většina českých pelet vyváží do zahraničí. Dvě třetiny z celkem 400 tisíc tun ročně míří hlavně do Rakouska, Německa a Itálie, kde je ekologické vytápění v kurzu delší dobu. Teď ale trend zdravého a komfortního topení míří k nám. Kůrovcová kalamita nás naučila o ekologii stokrát víc než Greta a všichni další aktivisté. Sledujeme lesy, kam jsme zvyklí chodit na houby, postupně usychat. A klademe si otázku, co můžeme udělat, abychom dalším podobným hrůzám zabránili. Zodpovědný výběr kotle hraje důležitou roli. Čeští peletáři už se těší, až bude větší část pelet zůstávat doma. A na rostoucí počet instalací kotlů na dřevní biomasu se musí připravit i topenáři.

Zodpovědné firmy se již na nadcházející situaci s předstihem připravují. Naši výrobci kotlů a kamen mají dostatečné výrobní kapacity a jejich topidla splňují parametry ekodesignu. Naši peletáři a briketáři již úspěšně zpracovávají vedle smrku i jiné typy dřevin včetně toho, aby plnili přísné požadavky certifikace ENplus. Důležité je také sledovat trendy v zahraničí a chystanou legislativu, zde totiž platí známé rčení: Kdo je připraven, není zaskočen!