logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Vytápění extralehkým topným olejem (I) – bezpečné uskladnění paliva

Jeden z kroků k nízkoemisnímu vytápění nabízí přechod od uhlí k extralehkému topnému oleji, který může být i cenově stabilnější v současné turbulentní době než elektřina nebo plyn. Vybudování bezpečného olejového hospodářství není nijak složité.

Reklama

Poslechněte si audio verzi článku - I. díl:

  • 2. díl: výstroj, potrubí, příslušenství
    Jeden z kroků k bezuhlíkovému vytápění nabízí přechod od uhlí k extralehkému topnému oleji, který může být v součastnosti i cenově stabilnější než elektřina nebo plyn. Vybudování bezpečného olejové hospodářství není nijak složité.

Dlouhodobý cíl Evropské unie směřující k dekarbonizaci energetického hospodářství bude postupně omezovat současné masové použití extralehkého topného oleje k vytápění ve státech jako je Německo, Rakousko, Švýcarsko. Nicméně již dnes je nabízen olej s podílem složky získané s využitím obnovitelných zdrojů a tento podíl dále poroste. Masivní elektrifikace dopravních prostředků, případně jejich přechod na vodík, umožní současné výrobní kapacity zajištující podíl OZE v pohonných hmotách přesměrovat k extralehkému topnému oleji, jak dokazují probíhající provozní ověřovací zkoušky. I kdybychom vzali jako mezní limit pro provoz olejového vytápění rok 2050, tak jde přibližně o dvojnásobek životnosti kvalitního olejového kotle, přičemž nádrže na olej by poté, po vyčištění, mohly nalézt uplatnění například pro zachytávání dešťové vody.

V České republice není vytápění extralehkým topným olejem časté, nicméně jistý potenciál pro jeho uplatnění existuje. V některých případech je spojen i se snížením emisí CO2, například při opouštění hnědého uhlí. Případné zájemce a realizační instalační firmy z části odrazuje obava ze složitosti, malá praxe atp. Obavy jsou však zbytečné.

Základem ekonomicky hospodárného využití extralehkého topného oleje k vytápění je mít možnost jej nakupovat v množství, které minimalizuje počet příjezdů cisterny k domu. To znamená, mít vhodné úložiště s dostatečným objemem.

Druhy úložišť pro extralehký topný olej

Vzhledem k dlouhodobé oblibě extralehkého topného oleje v řadě států Evropy bylo postupně vyvinuto více způsobů, jak jej uskladnit. V současnosti, především z hlediska pořizovací ceny, hmotnosti nádrží a požadavků na manipulaci však vycházejí nejpříznivěji nádrže plastové. Preferovány jsou interiérové nádrže dvouplášťové, při jejichž instalaci není nutné budovat okolo nich vanu pro zachycení úniku oleje v případě havárie, vzniku netěsnosti atp. Dvouplášťová konstrukce a použití speciálních plastů odstranilo dřívější nepříjemnou vlastnost jednoplášťových plastových nádrží, a to nižší difúzní odolnost vůči pronikání zápachu ve srovnání s nádržemi z ocelového plechu. Jinou možnost uskladnění nabízí venkovní podzemní nádrže, tedy bez nároku na vnitřní prostor, jejichž objem může snadno pokrýt potřebu i na několik topných sezón.


Obr. K uskladnění extralehkého topného oleje lze využít jedno- nebo dvouplášťové ocelové nádrže (1), dvouplášťové nádrže v kombinaci plast-pozinkovaná ocel (2a), plastové dvouplášťové nádrže (2b), nádrže ze speciálního sklolaminátu (2c) i plastové podzemní nádrže (3).
Obr. Příklad baterie ze čtyř plastových dvouplášťových nádrží (SCHÜTZ)
Obr. Příklad baterie ze čtyř plastových dvouplášťových nádrží (SCHÜTZ)
Obr. Zásadní místa v domě, kam úložiště extralehkého topného oleje nepatří
Obr. Zásadní místa v domě, kam úložiště extralehkého topného oleje nepatří:
  1. Půdní prostor
  2. Pracovna, dílna
  3. Požárně chráněný prostor schodišť v bytových budovách
  4. Výčepy, bary atp.
  5. Průchozí a veřejně přístupné chodby

Umístění úložiště v budově

Základním řešením je umístit úložiště extralehkého topného oleje co nejblíže ke kotli, aby byla co nejkratší spojovací potrubí. Vhodné je, aby úložiště nebylo vystaveno extrémně nízkým nebo vysokým venkovním teplotám. Vzhledem k vlastnostem moderních topných olejů je není třeba v zimě předehřívat, aby se snížila jejich viskozita. Proto postačí umístění i v nevytápěné části budovy, přilehlé garáži atp. V rodinných domech je běžné umístění úložiště oleje v blízkosti kotle. S ohledem na nutnost řešit současný ekologický problém, tj. výměnu starého kotle na uhlí, se nabízí přechod na vytápění extralehkým topným olejem. Olejový kotel se stejným výkonem je zpravidla rozměrově menší, než uhelný a úložiště oleje lze vhodně zkombinovat i z více vzájemně propojených nádrží, takže v některých případech se ani nevyužije bývalý sklad na uhlí. Jsou však místa, kam se úložiště instalovat nesmí, viz obrázek. Je nutné zohlednit i riziko případného poškození pláště nádrží příležitostnou manipulací ostrými tvrdými předměty v jejich okolí. V rodinném domě toto obvykle není problém.

Při volbě umístění úložiště je nutné zohlednit, zda nejde o prostor, který by mohl být zaplaven v případě povodně nebo průsakem spodní vody. Do takových prostorů lze instalovat pouze nádrže vybavené kotvením k podlaze.

Prostorové nároky

S ohledem na manipulaci a nutnost nádrž pronést skrz dveře se úložiště obvykle skládá ze dvou až tří nádrží, které rozměrově projdou dveřmi o šířce 70 cm. Tím se získá zásoba, v závislosti na typu nádrže, okolo 1 500 litrů extralehkého topného oleje. Pro menší rodinný dům a využívání úsporného režimu vytápění může jít o zásobu až na jeden rok.

Obr. Dvouplášťovou plastovou nádrž s objemem 750 litrů lze pronést dveřmi 70 cm, nádrž s objemem 1 000 a 1 500 litrů dveřmi 80 cm.
Obr. Dvouplášťovou plastovou nádrž s objemem 750 litrů lze pronést dveřmi 70 cm, nádrž s objemem 1 000 a 1 500 litrů dveřmi 80 cm.

Pro porovnání, vzhledem k rozdílné účinnosti spalování uhlí a extralehkého topného oleje, různým výhřevnostem i hustotám těchto paliv, odpovídá zásoba 1500 litrů extralehkého topného oleje zhruba 4 100 kilogramům hnědého uhlí, pro jejichž uskladnění je zapotřebí prostor s objemem cca 5 700 litrů, tedy více jak trojnásobný.

Podmínky pro umístění úložiště vytvořeného z certifikovaných nádrží přímo vedle kotle jsou snadno splnitelné, přičemž v jednom požárním úseku společně s kotlem lze instalovat nádrž(e) o maximální kapacitě 2 000 litrů extralehkého topného oleje. Jak je ukázáno na obrázku příkladu kotelny, tak je pouze nutné dodržet dostatečný odstup alespoň 40 cm od pláště kotle, a to z důvodu zamezení negativního vlivu sálavého toku tepla z pláště kotle do pláště nádrže. Minimální vzdálenost nádrže od stěn nebo mezi samostatnými nádržemi je 5 cm. Toto platí pro nejběžnější velikosti nádrží s konstrukční výškou do 1,5 metru. V zobrazeném případě je společně s kotlem takto uloženo až 1 500 litrů extralehkého topného oleje.

Při výběru místa pro úložiště je vhodné zohlednit i možnost vedení potrubí, kterým se bude úložiště plnit. Počátek potrubí opatřený bajonetovým uzávěrem pro napojení hadice od rozvozové cisterny se obvykle instaluje ve venkovním prostoru domu a potrubí pak vede domem k jedné či více nádržím v úložišti. Toto opatření zcela eliminuje jakoukoliv manipulaci s topným olejem v domě, možnost nežádoucích úniků oleje, šíření zápachu aj. Je-li to žádoucí, lze tento připojovací bod za určitých podmínek, především samospádu do nádrží, umístit až na hranici pozemku s veřejnou komunikací v uzamykatelném „domečku“.

Obr. Příklad prostorových nároků úložiště extralehkého topného oleje složeného ze tří dvouplášťových plastových nádrží.
Obr. Příklad prostorových nároků úložiště extralehkého topného oleje složeného ze tří dvouplášťových plastových nádrží.
Kotelna s kotlem na extralehký topný olej včetně úložiště oleje
Obr. Kotelna s kotlem na extralehký topný olej včetně úložiště oleje s objemem 1 500 litrů může vyžadovat i jen 2,7 m2 podlahové plochy, a to včetně ochranného odstupu mezi vnějším pláštěm nádrže a pláštěm kotle o šíři 40 cm (*). Pokud by byl objem zásoby snížen na 1 000 litrů, pak může poklesnout podlahová plocha až na 2 m2 zúžením kotelny na pouhých 108 cm.

Podmínkou bezporuchového chodu je těsnost olejového potrubí, kterou vytváří výrobcem doporučený způsob řešení spojů. Podobně jako v automobilu, pokud by došlo k zavzdušnění potrubí, nebude olejové čerpadlo pracovat a muselo by se provést odvzdušnění. Při dodržení instalačních a provozních předpisů tento poruchový stav nevzniká.

Pro vedení oleje, jak plnicí potrubí, tak mezi nádržemi a hořákem, lze použít jak kovové potrubí (doporučené druhy oceli a mědi), tak i schválená plastová potrubí. Hořák pro snadnou možnost servisního zásahu, například jeho kontroly, čištění spalovací komory kotle atp., se napojuje vhodným flexibilní potrubím maximální délky 1,5 m. Obecně pro spoje potrubí přichází v úvahu sváření, pájení na tvrdo, objímkové nebo závitové spoje, přírubové spoje, šroubovací spoje s řezným kroužkem. Výběr vhodných materiálů a druhů spojení je zpravidla dán a garantován použitím výrobcem doporučených výstrojí nádrží.

Pokud se instaluje baterie ze dvou i více nádrží, využívá se pro napojení nádrží a jejich pospojování typizované příslušenství od dodavatele nádrží, které umožňuje i různou prostorovou konfiguraci rozmístění nádrží podle tvaru místnosti.

Shrnutí

Vzhledem k velkému rozšíření vytápění extralehkým topným olejem v zahraničí je i v České republice běžně k dispozici vše, co je potřeba. Případné obavy, nejasnosti, otázky lze konzultovat s dodavatelem extralehkého topného oleje, společností NRG Group a.s., která zajišťuje i realizace nových olejových kotelen.

Dokončení článku zaměřené na výstroj, potrubí a příslušenství bude následovat za týden.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.